Cestování

Jak se lyžuje na Jihu?

Sobota, 10.00 - Celá rozlámaná vystupuju z autobusu (ty noční cesty!) a táhnu bagáž k hotelu. Zatímco cestou sem to ještě před chvílí vypadalo, že už propuklo jaro, tady v 1884 metrech nadmořské výšky je nejen sníh, ale taky kýčovité „azůro“ a ty panoramata!
Neděle, 9.00 - Nemohla jsem dospat a už docvakávám poslední přezku pod sjezdovkou. Na dohled asi šest lanovek, pár podobných nedočkavců, spousty jiskřivého sněhu upraveného rolbami do správného tvaru a sluníčko hraje na nejbližším horském štítě neuvěřitelné divadlo světel a stínů.
Pondělí, 14.00 - Uf, bolí mě všechny svaly, o kterých jsem dosud neměla ani páru, ale ještě si pár jízd dám. Musím si to pořádně užít. Sníh je dost tvrdý, sem tam probleskne ledový plát. Škoda, že jsem si nenechala nabrousit hrany. Ale stejně je mi skvěle. I to kapučíno v baru pod sjezdovkou mi připadá nějaké lepší.
Úterý,10.00 - Prý je třetí den krizový – tak se jedu podívat lanovkou nahoru na ledovec. Jen tak bez lyží. Jsem srab! Blížíme se ke třítisícové výšce a fouká tu jak na Vídrholci. Hm, černá sjezdovka budí moji úctu, stejně jako ti, kdo se na ní vydávají. Tenhle dokonce na snowboardu, šílenec. Snad ho nebudou muset dole seškrabovat…
Středa, 12.00 – Od rána vyhlížím sluníčko, ale ono nikde. Schovalo se za ty mraky, co se tady všude válejí. To milé kýčovité místečko se najednou proměnilo v drsné horstvo. Snad abych si uvědomila, že jsem skutečně v Alpách a ne na titulní straně katalogu nějaké snobské cestovky.
Čtvrtek, 9.00 – Zase svítí! Pookřávám a řítím se na svah. Je mi skvěle. Ale pozítří odjíždím… Padá na mě smutek a snažím se ho ze sebe vylyžovat. Když zavřu oči a slyším kolem sebe měkce bublat italštinu, mám pocit, že jsem někde na pláži Gargana.
Pátek, 12.00 – Valbiolla, Bleis, Negritella, Valena – tak exoticky zní názvy sjezdovek! Pokaždé, když přijíždím k nástupní stanici lanovky, mile mě překvapí, že nemusím čekat ve frontě.
Sobota,16.00 – S plnou hlavou dojmů (nějaké jsem si schovala do foťáku) a s těžkým srdcem nasedám do autobusu. Uteklo to, jako všechno hezké. Ale já se vrátím, říkám si spolu s klasikem… A brzo.
   
15.02.2000 - Zahraničí - autor: Johana Barvínková

Komentáře:

  1. avatar
    [6] terezalah [*]

    Sml67

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:39:23
  2. avatar
    [5] arminka [*]

    sníh je nádherný za oknem, také raději moře a teplo Sml16

    superkarma: 0 28.09.2012, 22:05:13
  3. avatar
    [4] hubajda [*]

    miluji teploucko zimu neeeeSml23Sml23Sml23

    superkarma: 0 25.09.2012, 23:54:37
  4. avatar
    [3] marcela-1 [*]

    já radši za teplem,nemám ráda zimu Sml80

    superkarma: 0 04.12.2011, 08:35:02
  5. avatar
    [2] Andula [*]

    V ITálii jsem nikdy nebyla, ani o takové lyžování moc nestojím.

    superkarma: 0 05.12.2003, 22:35:13
  6. avatar
    [1] Ťapina [*]

    Takhle prožité prázdniny mě nějak nelákají.

    superkarma: 0 05.12.2003, 15:13:22

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme