Sláva vědě, archeologii a historikům. Jen díky nim máme totiž možnost rozkrývat tajemství dávných událostí a dávat jim pravá jména na základě nezvratných faktů. A tak je to i se zeleným čtvrtkem.

Tento den bylo všechno ÚPLNĚ JINAK!!!

Máme tento den spojený hlavně s odpuštěním. Kající se hříšníci jsou podle tradice přijímáni zpět mezi věřící.

Suché větve, symbolicky představující hříšníky pomyslného církevního stromu, se opět zazelenají.

Všude panuje atmosféra pochopení, empatie, tolerance.

To je ale historický omyl!

rVědci po prozkoumání dochovaných písemných artefaktů a na základě archeologických důkazů trvají na tom, že tento den měl naopak velice brutální podobu a jeho původní název byl „Rudý čtvrtek“, nebo také „Den odplaty“.

Ve skutečnosti totiž v tento den nesmělo být nic zapomenuto, nikdo neměl ujít trestu, aby se do příštích dnů společnost zbavila všech hříšníků a bezvěrců, a oni tak, pokud den přežili, vstoupili do dnů příštích čistí a jako nové bytosti.

Lískovými holemi udělili kněží odsouzeným symbolických 16 ran a následně byli pomazáni rumělkou.

Takto načerveněni byli vystaveni nazí po 6 hodin na veřejném prostranství, kde se scházeli předně ti, kterým tito lidé uškodili, a každý měl právo po hříšníkovi hodit vařený brambor.

Svůj titul získal den patrně později proto, že brambory byly v tomto období spíše zelené.

A to není všechno!

Kristus ve čtvrtek vůbec nevečeřel!

Zelený čtvrtek je rovněž dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly. Křesťané mluví o svátosti Ježíšova Těla a Krve, protože Ježíš použil chléb a víno jako znamení své stálé přítomnosti mezi věřícími a symbol duchovního pokrmu.

p

A to je další hluboký omyl!

Ježíš Kristus držel přísnou bezlepkovou dietu!!

Kristus ve skutečnosti žádné obilniny jíst nemohl, volají vědci. Moc dobře to věděl. Ježíš jedl hlavně zeleninu a ovoce.

Věděl o svém postižení už od dětství, kdy Marie dávala veliký pozor, aby malý Ježíšek nepozřel něco z mouky.

Poslední večeře, pokud vůbec proběhla, neboť vědci se podle posledních zjištění přiklánějí spíše k názoru, že ze samého rozrušení se Ježíš jídla zdržel úplně, by se skládala z jeho strany pravděpodobně hlavně ze špenátu, který Kristus tuze rád.

Ježíš měl odpor k vínu!

hDalším omylem je pak Kristovo pití vína. Ježíš neměl víno rád. Tato jeho averze pochází dost patrně z jeho dětství.

Jak víme, Ježíš nebyl synem Josefa, ale tento ho miloval jako vlastního. To je pravda. Ovšem vědci se zaměřili na to, proč Marie měla druhého manžela.

A našli ten důvod. Kristův pravý otec byl totiž těžký alkoholik.

Marie ho opustila ještě těhotná a Josef se o ni postaral, jak nejlépe mohl.

Do Kristových šesti let ale musel přihlížet tomu, jak opilý neznaboh huláká před jejich příbytkem a nutí Josefa, aby mu Marii vydal. Několikrát dokonce vykopl dveře.

Kristus si z této doby odnesl trauma a silnou averzi vůči alkoholu.

Když mluvíme o tom, kterak Ježíš proměnil vodu ve víno, jde ve skutečnosti o zcela něco jiného.

Ježíš víno vodou ten večer naopak silně naředil, protože se obával, že se společnost zpije a bude se chovat neurvale jako jeho otec.

Tolik fakta. Krásný den! :-)

Reklama