Česká republika patří bohužel již dlouhodobě k evropským zemím s nejnižším příjmem ovoce a zeleniny. Hrozí, že se tento stav ani v nejbližších letech nezlepší. Dokládají to čerstvé výsledky průzkumu Poradenského centra Výživa dětí, který ukázal, že už v batolecím věku trpí v České republice citelným nedostatkem zeleniny až 80 % dětí!

Je zelenina opravdu tak důležitá?

výživa dětíZelenina má ze zdravotního hlediska nezastupitelný význam. Je zdrojem energie, vlákniny, minerálů a vitaminů. Hraje velmi důležitou roli především v prevenci nádorů a kardiovaskulárních onemocnění. Společně s cereáliemi a ovocem je zelenina jedním z hlavních zdrojů vlákniny, která příznivě ovlivňuje především

- gastrointestinální trakt

  • žaludek
  • pankreas
  • střeva

- metabolizmus

  • sacharidů
  • lipidů
  • minerálních látek

Dietní vláknina je z praktického hlediska definována jako jedlá část rostlinných materiálů, kterou nemohou pankreatické a gastrointestinální enzymy rozložit. Dělíme ji na vlákninu rozpustnou a nerozpustnou ve vodě. Hlavním nutričním významem ve vodě rozpustné vlákniny je, že slouží jako substrát pro fermentaci v tlustém střevě a významným způsobem ovlivňuje mikrobiální flóru tlustého střeva ve smyslu zvýšení počtu probiotických kmenů. Nerozpustná vláknina nemůže být metabolizována bakteriemi tlustého střeva, je z hlediska nutričního nevyužitelná a zvyšuje objem stolice. Některé součásti vlákniny (fytáty, saponiny, taniny) jsou inhibitory enzymů.

Nedostatek vlákniny v potravě je spojován s mnoha chorobami, jako např.

  • apendicitis
  • nespecifické střevní záněty
  • vředová choroba
  • diabetes mellitus
  • obezita
  • hypercholesterolémie
  • varixy
  • trombóza
  • hemoroidy
Dostatečná konzumace zeleniny není pouze tradičním výživovým doporučením bez hlubšího opodstatnění. Fakta jsou zcela neúprosná: Podle Světové zdravotnické organizace lze k nízké konzumaci zeleniny a ovoce vztáhnout ročně cca 1,7 milionů úmrtí, způsobených především gastrointestinálními nádory, ischemickou chorobou srdeční a mozkovou příhodou. Nízká konzumace ovoce a zeleniny se tak řadí mezi 6 nejčastějších faktorů úmrtí. O tom, jestli bude dítě ve svém pozdějším a posléze dospělém věku konzumovat dostatečné množství zeleniny, rozhodují z velké části rodiče v prvních letech jeho života, kdy se pokládají základy stravovacím návykům a chuťovým preferencím.

Kdy začít se zeleninou?

Zelenina je ideální jako první příkrm, lze ji tedy začít v adekvátní formě podávat ihned po ukončení výhradního kojení. Časté obavy rodičů z rozvinutí alergie v případě brzkého zavádění potenciálních alergenů se ukázaly jako neopodstatněné. Nejsou totiž žádné důkazy o tom, že by oddalování konzumace jakýchkoliv potravin po 4. - 6. měsíci života snižovalo výskyt alergických onemocnění. V souladu se základními pravidly pro zavádění příkrmů je tedy žádoucí začít dítěti nabízet zeleninu, ovoce, maso a cereálie v dostatečné míře mezi 17. a 26. týdnem života. Toto období je základní pro utváření stravovacích návyků a není důvod, proč by dítě při dostatečném nabízení mělo zeleninu odmítat. Základem je samozřejmě forma adekvátní věku dítěte a trpělivost rodičů, kteří by ideálně měli jít dítěti příkladem. Pokud se ale přece jen stane, že dítě zeleninu přijímá v menší než požadované míře, je dobré si vzít na pomoc několik triků, jako např.:

  • přidávat zeleninu do jídel, která už dítě toleruje
  • nabízet dítěti syrovou zeleninu před jídlem, když je nejhladovější
  • vhodné druhy zeleniny nabízet jako „jídlo do ruky“
  • nakupovat a připravovat zeleninu společně s dítětem
  • zatraktivnit nabízenou formu - např. připravit vhodné omáčky k namáčení (dipp) apod.

výživa dětí

prim. MUDr. Pavel Frühauf, CSc., Klinika dětského a dorostového lékařství, VFN Praha 2

Reklama