Reklama

Ahoj Jindřiško,

film, který ve mně opravdu zanechal stopu, byl film ZELENÁ MÍLE.

Zhlédla jsem ho asi před rokem a opravdu se mnou otřásl jak v pozitivním, tak i negativním smyslu.

Negativním v tom, jak lze lehce odsoudit nevinného člověka k trestu smrti, a na druhou stranu i to, jak lehkovážně někteří vrahové přistupují ke svým činům. Prostě jsem někoho zabil, no a co ?!?!
A hyenismus jednoho z dozorců byl taky šíííílený. Docela jsem mu nakonec přála ten jeho neslavný konec.

Ale tenhle velký černoch mě učaroval svojí čistou duší, která jakoby k němu nepatřila. Ovšem ke konci filmu už jsem měla dojem, že právě taková duše se hodí pro právě takového člověka. Skoro by si ho člověk zamiloval…. J

Očekávala jsem, že film dopadne happyendem a on nakonec neskončí na elektrickém křesle, ale bohužel. To mi fakt tekly slzy….. A že jinak u televize nebrečím a romantika mě nebere!!!!

Rozhodně musím vyseknout poklonu tvůrcům filmu, nejen za to, jak krásně a působivě skloubili časový děj celého příběhu. Že to vlastně vypráví jeden z dozorců po mnoha a mnoha letech……

A ta malá myška to všechno jen dokresluje J

Navíc psychologický rozbor jednotlivých postav je blízký snad všem divákům -  i v dozorcích je kus člověka.

Tenhle film rozhodně doporučuju ke zhlédnutí, i když záběry z výkonu rozsudků jsou fakt drasťák!!!!

O to víc pak působí ta lidská stránka filmu. Přišlo mi to jako velký kontrast, ale to chtěl asi autor filmu říct.

Nedávno běžel v televizi a mně toho černouška zas bylo táááák líto.

NiKina

Díky za krásný příspěvek!

Vaše dojmy; nebo i legrácky a fotografie můžete zasílat na redakce@zena-in.cz