Myslela jsem si, že vrapovaným, krešovaným, zkrátka uměle zmačkaným materiálům odzvonilo. Omyl!
Včera jsme brouzdaly s dcerou po obchodech a hledaly nějakou výhodnou koupi. Chtěla si koupit džíny a vítězoslavně sáhla po temně modrých. Barva dobrá, ta je v kurzu, ale pak jsem se zarazila.

„Vždyť je to jako když to vytáhneš krávě z huby,“ neudržela jsem se a použila maminčin oblíbený výraz.
„Mami, ty tomu vůbec nerozumíš, to se teď nosí,“ hájila kousek dcera.
„Tak si to jdi vyzkoušet,“ rezignovala jsem.

Budu tedy moderní chápající matka, pamatuji si totiž moc dobře, jak mi bylo nepříjemné, když mi ta moje haněla oblečení. Ale v duchu jsem přece jen doufala, že jí budou malé, velké nebo jinak nevyhovující.

„Tak co?“ zeptala jsem se s obavami,
„ Nic, mají trapně vysokej pas!“
„Aha“, reagovala jsem soucitně, a přitom se mi ulevilo. Dokonce jsem si odpustila i poznámku o tom, že pasy se opět posouvají výš. Musím to snad vědět ne, když dělám tu módní redaktorku? Ale nebudu zbytečně dráždit hada bosou nohou. Šly jsme jinam, dál od těch zmačkaných hadrů.

A co myslíte, že jsem našly v jiném obchodě? Nejen kalhoty, ale dokonce i saka s touto „úpravou“. Pravda, visely na štendrech ve výprodeji. Bodejť, kdo by to nosil?
Na tenhle módní výstřelek jsou Češky příliš konzervativní. Mají od svých maminek zakódováno, že oblečení může být skromné, ale čisté a pečlivě vyžehlené.
Nebo máte jiný názor? Líbí se vám vrapované věci?

Já bych se přimlouvala za košile. Jednu takovou jsem dokonce kdysi měla. A kromě toho, že se nemusela žehlit, dělala i super postavu. Nadouvala prsa a zeštíhlovala pas.
Že bych se po ní ještě podívala?


Reklama