Bulvár

Žebírka nám sežrali mimozemšťani


Poprvé jsem slyšela o grilování od strýčka z Austrálie. Bylo to v 80. letech, kdy jsem znala jen gril v naší elektrické troubě, kde jsme občas ugrilovali" kuře - bylo seschlé a jediné, o co jsme se s bráchou prali, byla šťáva, která po něm zůstala. Ale vyprávění strýčka o barbecue - to bylo pro mne jako pohádka. A najednou přišla léta devadesátá a grilování proniklo i k nám a stalo se hitem.

Vzpomínám na první gril, který pořídil přítel. Vypadal jak kamínka. Nakoupili jsme dřevěné uhlí, žebírka jsme naložili do marinády a těšila jsem se, že budeme jak ti" ze západu. Začali jsme grilovat - v ruce návod, pořád jsme zkoumali, zda už žebírka jsou" nebo nejsou". Byla výborná, sliny se jen sbíhaly. Velmi esteticky, aspoň mi to tak připadalo, jsme je upravili na tác, přidali chléb, nějakou tu zeleninu.

Ve chvíli, kdy jsme lahůdku chtěli ochutnat, se ozvalo halekání a zvonění. Nečekaná návštěva - běželi jsme přivítat příbuzné, já jim hrdě vyprávěla, že přijeli právě včas, protože grilujeme a máme pro ně skvělou pochoutku. Jenže, když jsme došli na zahradu, uviděli jsme pohromu. Estetický tác byl na zemi, všude se povaloval chléb, zelenina, ale to hlavní chybělo. Žebírka!

Procházeli jsme naši velkou zahradu píď po pídi a maso nikde. Příbuzní si dělali legraci, že nám je odnesli mimozemšťani. Já, slzy v očích, ale pachatele nevysvětlitelné loupeže jsme neobjevili. Místo žebírek jsme narychlo opekli párky, ale náladu jsem měla pod psa.

Druhý den potkám souseda, celý utrápený - prý byl se svými chlupatými miláčky u veterináře. Byl na služební cestě a ráno, když se vrátil, psi kňučeli, břicha nafouklá. Něco špatného prý snědli. Jen se divil, co, kromě granulí prý nic jiného do huby nevezmou. V tu chvíli mi to došlo. Znovu jsem prošla naši zahradu a objevila malou díru v plotě, které jsme si dřív nevšimli a za ní - jedno ohlodané žebírko. Zbylá asi skončila v žaludcích sousedových psů. Sousedovi jsem neřekla ani slovo. Dostatečnou satisfakcí bylo, že ty psí potvory mi sežraly můj geniální kuchařský výtvor a udělalo se jim zle.

Jen jsem zavolala příbuzným, kam zmizela žebírka - žádní mimozemšťani, ale domácí mazlíčci.

Andulína


Milá Andulíno,
třeba by vám po těch žebírkách bylo také špatně

   
02.07.2007 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. [1] notburga [*]

    To mi připomíná babiččinykočky, ty si zas odnesly z mísy celý věnec buřtů

    superkarma: 0 02.07.2007, 19:12:00

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme