Reklama

Když je instruktor hulvát a sprosťák, člověk se moc dobře ovládat vůz nenaučí. Nedobrou vzpomínku na svého učitele v autoškole zaslala čtenářka Mafira...

Také jste se někdy setkala s vulgaritami za volantem? A co na místě spolujezdce? Špatnou zkušenost s instruktorem v autoškole učinila čtenářka Mafira. Vystresoval ji tak, že zhubla 9 kilo. Přes to ale všechno dobře dopadlo.


Dobrý den!
Chci Vám taky napsat o sobě, jak jsem dělala řidičák. Vzpomínám na to né s hrůzou, ale jsem ráda, že jsem to přežila bez psychické újmy. Nevím, co mě to napadlo, že jsem si chtěla něco dokázat, prostě že nejsem ještě tak hloupá a na nic svých 40letech. Začala jsem tedy navštěvovat kurzy. Učení mi šlo jako zamlada ve škole-myslím tím celkem dobře. Paměť ještě sloužila-tak jsem byla s sebou spokojena. Jenže do té doby, než jsem měla první jízdy. Dostala jsem za instruktora staršího a zkušeného pána. To jsem si mylně myslela. To byl, ale omyl. Já, která jsem nevěděla kde je spojka, brzda ani plyn, jsem měla nastartovat a jet přes úzký mostík. Přes úskalí a moje nervy se mi to povedlo. Přejela jsem mostík-byla jsem ráda. Tak začaly mé jízdy. Moc se mi nedařilo... instruktor by řekl: vůbec. Byl nervózní a naštvaný... řval na mě sprostě, když mi to chcíplo... Kurva, doprd... měla jsem z toho trauma. V práci jsem kolegyním řekla, že končím. Že mi to prostě nejde, on na mě řve, že neumím jezdit. Proto jsem do té autoškoly šla, že se naučím jezdit. Ale mám dobré kolegyně-ty mi fandily. „Musíš to vydržet-tolik peněz jsi do toho vrazila! A tak jsem pokračovala ... sice bídně byla jsem z učitele na nervy a on zase ze mě. Já zhubla 9kg. Bylo mi vždy špatně, když jsem ten den měla jízdy. V práci to vždycky poznaly, že mám ten den jízdy. Oběd jsem nemohla do sebe dostat. Bylo mi zle od žaludku. Měla jsem strach z jízd... to zas dostanu jmen ... bože proč je tak netrpělivý a nevozní. Musela jsem si zaplatit navíc jízdy, abych se pořádně vše naučila. Již se blížil termín zkoušek. Nastaly testy .. Já jen zírala. Nebyly tak těžké jak jsem se obávala. Dostala jsem plný počet bodů 65. Všichni nevěřícně kroutily hlavou. Myslely si, že jsem úplný debil, ale já je šokovala. No jízdy nedopadly dobře. Bála jsem se a tréma udělala své. Přejela jsem plnou čáru ajajaj
. Ale na podruhé jsem jízdy zvládla-dokázala jsem zaparkovat i pozadu. Dnes bydlím na vesnici, kde se bez auta neobejdu. Každý den jezdím do práce autem, keré mám na splátky. Díky kolegyním, které mi radily vytrvat-mám řidičák. Jsem jim moc vděčná-patří jim můj velký dík. Bez řidičáku a auta bych byla v háji-autobusy zde moc nejezdí... Proto radím všem ženám vytrvejte-stojí to za to si pak jít pro řidičský průkaz-byla jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla.

S pozdravem vaše čtenářka,
MAFIRA

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 12. března 2012: Vaše historky z autoškoly

  • Zavzpomínejte na dělání řidičáku - jak vám to šlo? Prožila jste něco vtipného? Nebo naopak nebezpečného? Udělala jste řidičák napoprvé?

Příspěvky na toto téma mi zasílejte nejpozději 12. března 2012 v 15.30 hodin na redakční e-mail (viz níže). Pokud váš příspěvek uveřejním, potom máte šanci na získání krásného dárku - dvou srdíčkových bonboniér I Love Milka. A pokud chcete mít větší šanci na uveřejnění, ať je váš příspěvek alespoň dvakrát tak dlouhý jako tento odstavec textu.

milkamilka