Rodina

Ze Smráku na radnici s naraženým zadkem?

Vzpomínám si, jak jsem v šustivé kombinéze, sněhulích a palčákách vláčela za sebou sáně na Okrouhlík. Byl to kopec zvaný „Smrák“ a mohli tam jen vybraní a odvážní jedinci.

Nebyla jsem odvážná, ale nechtěla jsem vypadat jako padavka. Navíc tam byl krasavec Hlíva, zvaný „Koráb“. Bylo mi osm a jemu deset. Chtěla jsem si ho vzít.

S hrdým výrazem jsem suverénně nastoupila na zbrusu nový stroj a doprovázena pohledy o několik let starších borců jsem se odrazila.

sŘítila jsem se na mě nepředstavitelnou rychlostí z kopce a hrála si s myšlenkou, jestli stojí za to se kvůli jednomu Hlívovi dole zabít.

Ve snaze zmírnit budoucnost alespoň na několik zlomenin a dočkat se veselky s Korábem jsem začala zběsile brzdit a snažila se vyhnout „drncáku“ uměle vytvořenému z nakupeného sněhu uprostřed kopce.

Zbytečně.

Let do výšky a následný nutný návrat na zem jsem vyhodnotila jako čisté oddělení mého zadku od zbytku těla.

Dále jsem se už jen nekontrolovaně řítila k plotu, kterým si zlomyslný Vrtiška v létě obehnal pozemek. 

„Ta nána to narve do toho plotu! Ty vole brzdi, nééé?!“ řval Hlíva namísto obdivného mručení.

„Blbečku, co asi dělám,“ vzkazovala jsem mu v duchu.

Vinou snahy zabránit průniku dřevěnými plaňkami Vrtiškova plotu mě beze slova opustila podrážka pravé boty.   Střet s hustotou plotu dále způsobil roztrženou kombinézu v místech na boku a lokti, ztrátu čepice, přiškrcení na šále, nateklou bradu a totální devastaci saní.

Místo reprezentativního vzezření hrdinky jsem vypadala jako mávátko druhého května.

Zdrhla jsem do lesa.

Po chvíli jsem se vracela zpátky a snažila se tvářit hrdě.

„He he, kde si byla, závodníku?“ To měly být ty ovace a oslavné výkřiky vášní spalovaného Hlívy.

„Na houbách, ichtyle!“ Vláčela jsem poctivě ty třísky domu.

Tam mi v teple ještě naběhlo čelo a ukázala se nádherná boule. Bradu jsem měla šestkrát takovou. Ale příště, příště půjdu znova. Však já ten Smrák jednou sjedu i s drncákem. To budou zírat.

Jednou jsem ho pak sjela.

Moje dítě už na Smrák nechodilo. Ne, že by byla padavka, ale nějak je čím dál méně na čem jezdit. Ne, že by neměla na sáňky, ale když čirou náhodou v posledních letech napadl sníh, stěží se udržel, než by stihla dojít ke Smráku.

Ani já letos Smrák určitě nepojedu. Jsem srab, nemám palčáky, nemám ani sáně a Hlíva je stejně ženatej. :-)

   
29.12.2009 - Děti - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [19] Zázvorka [*]

    Míšo krásný článek, i já si vzpomněla na své ježdění na sáňkách či na pekáči na kopečku od horkovodu před barákem (díky za něj, nemuselo se daleko a přes silnici). Byli jsme tam furt a mamka nemohla pochopit, proč když jdu se sáňkama či pekáčem (či obojím, abych se nemusela vracet) mám kromě sněhu i bláto a trávu až pod oteplovákama. Postupem času jsme na to přišli. Jak jsme jezdili po zadku, po břiše...... zadřeli jsme si špínu zipemSml52Sml52 Krásný čas sněhu, sáněk, přátelství a dětství.........Sml79

    superkarma: 0 08.01.2010, 12:14:35
  2. avatar
    [18] maje [*]

    míšo, tenhle článek jsem četla poprvé. já z tebe prostě nemůžu. Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52já si to vždycky začnu představovat, a pak mě chytají záchvaty smíchu. jsi úžasná a vtipná vypravěčkaSml59

    superkarma: 0 07.01.2010, 09:34:42
  3. [17] Dana90 [*]

    Sml30 ale snaha byla.To my máme ještě saně,ale nepoužíváme je už by se asi rozpadli.jsou starší než můj bratr a to mu bude 27.!

    superkarma: 0 29.12.2009, 19:48:12
  4. avatar
    [16] c.alimero [*]

    Sml30 kdyz mi bylo osm byla jsem presvedcena ze si vezmu souseda z baraku.Bydlel o dve patra niz.

    Pekny clanek,zasmala jsem se.

    superkarma: 0 29.12.2009, 18:24:43
  5. avatar
    [15] Dante Alighieri [*]

    femme — #8 Mám Gröbovku před domem a jako malí jsme tam chodili bobovat.

    superkarma: 0 29.12.2009, 15:35:05
  6. [14] janina01 [*]

    Michaela Kudláčková — #13 Sml30Sml59 dobře to tedy dopadlo Sml30

    superkarma: 0 29.12.2009, 14:41:45
  7. avatar
    [13] Michaela Kudláčková [*]

    janina01 — #12 ..byl jako novinka.... zkusím ho pohledat :-) Ale dopadlo to dobře...dokonce ani nenadával :-)

    1. na komentář reaguje janina01 — #14
    superkarma: 0 29.12.2009, 12:21:50
  8. [12] janina01 [*]

    Florencie — #10 Sml30 ani já ho nečetla Sml30 a Míšo, kde je článek o nábytku, co jsi posledně kupovala? Nevím jak to dopadlo... Sml30

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #13
    superkarma: 0 29.12.2009, 11:23:46
  9. avatar
    [11] Michaela Kudláčková [*]

    Florencie — #10 ...díky moc - není úplně stejný, ale má pravdu že základ tam je. Bylo to ve staré verzi, takže v nové bys ho nenšla, ani omylem. Byl by na věky ztracený. Teď tam už bude, pokud se nebude už nic měnit. Ztratilo se nám tak hodně hezkých článků všem. Kdo nemá v compu, nemá na věky Sml80 

    superkarma: 0 29.12.2009, 11:14:43
  10. avatar
    [10] Florencie [*]

    Michaela Kudláčková — #7 Míšo nedá mi to, abych nereagovala. Chodím na ž-in pravidelně už dobrých sedm let, a tenhle článek jsem ještě nečetla. Tvoje články jsou hezké a když zjistím, že už jsem ho četla, tak se svět taky nezboří. Jen tak dál Sml7

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #11
    2. na komentář reaguje janina01 — #12
    superkarma: 0 29.12.2009, 11:10:13
  11. avatar
    [9] Michaela Kudláčková [*]

    Bundicka — #6 ..P.S. píšeme každý pracovní den. To je na jednoho redaktora zhruba 250 článků za rok jestli se nepletu (nějaké svátky). Od roku 2007, kdy jsem nastoupila, je to tedy 500 článků ("bajvoko"). Jestli si pamatujete všechny,Sml79 pak jsem velice šastná žena a nedělám svou práci zbytečně...Sml57

    superkarma: 0 29.12.2009, 10:55:43
  12. avatar
    [8] femme [*]

    Sml30 my jsme měly jeden takový Smrák na Gröbovce, tam si namlátilo hubu x dětí i dospělých Sml58 Sml30

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #15
    superkarma: 0 29.12.2009, 10:55:08
  13. avatar
    [7] Michaela Kudláčková [*]

    Bundicka — #6 ... hezký den, ano ke konci roku a mezi svátky je právě ta doba, kdy je dobré poskytnout novým čtenářkám to, co pokládá člověk za dobré, veselé a oč nechce ochudit ty, ke kterým by se daný článek nikdy nedostal.

    Jste skalní čtenářkou ž-i a to je velice milé. Nicméně, jsou zde ženy, které sem nechodí tak dlouho, aby se dostaly k materiálu starému přesně jeden rok zpátky. Prosím, dopřejte to i jim, ony tento článek čtou poprvé.

    Už se Vám někdy stalo, že jste vyprávěla svou příhodu novým lidem, a při tom se mezi posluchači vyskytl i někdo, kdo již vyprávění slyšel? Zastavil Vás se štiplavou poznámkou?

    Berte to prosím tak, že sedíte s námi u stolu vedle těch, kteří příbeh ještě nikdy neslyšeli. Díky.

    Přeji Vám hodně štěstí do nového roku.Sml16

    1. na komentář reaguje Florencie — #10
    superkarma: 0 29.12.2009, 10:35:30
  14. [6] Bundicka [*]

    Zase recyklace? Můžu se Vás, Míšo, zeptat - to jste placena dvakrát za tu samou práci? Žádná z Vašich kolegyň/kolegů si toto nedovolí. Alespoň ne v této míře. Není Vám to hloupé? Tím nechci shazovat kvalitu článku, jste výborná vypravěčka, nicméně nerozmím Vašemu relativně častému recyklování. Sml80Sml68

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #7
    2. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #9
    superkarma: 0 29.12.2009, 10:21:33
  15. [5] Rikina [*]

    My sáňkovali z nábřeží dolů k Vltavě, nebo k vltavským tůním, to byl sešup. Sml57 Kdo to dole neubrzdil, šel se domů převlíct.

    superkarma: 0 29.12.2009, 10:13:52
  16. avatar
    [4] Michaela Kudláčková [*]

    Věrulinka — #1 ...viď, když člověk přišel zmrzlej domů a štípaly ho prsty, máchal je ve studený vodě. Běda, jak se daly do teplý - to štípalo dvakrát víc Sml30

    superkarma: 0 29.12.2009, 09:50:17
  17. avatar
    [3] enka1 [*]

    Sml16 já na stráni jen stála. Táta zrovna koukal na bráchu a já na ostatní sáňkaře.A najednou jsem jedny sáně viděla zespoda,ještě dnes bych mohla popsat jejich konstrukci. Dlouho jsem měla na obou ramenou zpočátku žlutavé pruhy. Barva se postupně, asi dva měsíce, měnila.

    superkarma: 0 29.12.2009, 07:07:12
  18. [2] Anime Otaku [*]

    Já měla štěstí, moje zimní radovánky se vždycky obešly jen zničením mého vybavení, já více-méně zůstala v celku. Povedlo se mi o kámen nakřupnout sáňky, zlomit lyži o panelák pod kopcem a když jsem byla starší tak díky přimrzlému skokánku na sjezdovce jsem skončila asi 2metry nad zemí v těsném objetí se stromem. Měla jsem velké štěstí, dolů jsem se dostala sama a bez zranění a hlavně bez zničení svého vybaveníSml22

    superkarma: 0 29.12.2009, 07:02:22
  19. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml52Sml52Sml52 Sml79 to muselo být hrozný Sml15

    Jsi mi Míšo připomněla sáňkování s tátou.V lese, úžasný kopec po cestě, dole plot Sml68

    Seděla jsem ve předu, taka to neubrzdil a já vylítla ze saní a šup obličejem do plotu, jj měla jsem ho pěkně vidět na obličeji Sml52, z nosu tekla krev Sml52, ale jeli jsme znovu Sml52

    Kdeže jsou ty krásný doby Sml15

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #4
    superkarma: 0 29.12.2009, 06:30:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Nᚠtip

Doporučujeme