Bulvár

Zdravotní sestry zdravit nemusí

Každý máme své povolání. Říkám záměrně povolání, jelikož bychom se všichni měli při své práci cítit alespoň minimálně povolaní. Povolaní dělat svou práci dobře a podle svého svědomí. Můžete namítat, že některá, například mechanická práce toto nevyžaduje. Možná že máte pravdu. Těžko mi již kdokoliv z vás rozmluví, že práce lidí ve zdravotnictví tyto mé představy převyšuje, že do druhů práce zodpovědných nepatří.

 

Já všechny lékaře a zdravotní sestry svým způsobem obdivuji. Skutečně a bez přehánění.

Jedním z důvodům, proč jsem se nedala na dráhu zdravotnice, je právě ta ohromná zodpovědnost za zdraví lidí, kteří by procházeli mýma rukama. Nejsem si jista, zda bych k tomu měla tu odvahu.

 

Mám nemocné dítě. Ne nijak vážně, zato však stále. Od nástupu do školky je nemocná nepřetržitě. Prošla za poslední půlrok sedmkrát zánětem středního ucha, hnisala jí očička, rýmu a kašel má v podstatě pořád. Po doporučení lékařky jsme se rozhodly k odstranění nosních mandlí.

 

To vyžaduje předoperační vyšetření – odběr krve. Dcera má z jehly panickou hrůzu a není to jen proto, že to „píchá“. Mezi všemi běžnými nemocemi jsme totiž v zimě byly v nemocnici s problémem bakteriálního původu a ležela dva dny na kapačce. Kanylu měla v zápěstí. Když ji sundaly, hrozně jsme si oddychly. Sestry v nemocnici ale celou akci nedomyslely, další den musely mé čtyřleté dceří píchat do zápěstí znovu. Již tehdy se tolik vzpínala, že jí krev sotva tekla.

 

V pondělí, 11. 7. 2005, jsme se tedy vypravili na odběr krve.

Manžel držel dceru, seč mohl. Krev ale tentokrát netekla vůbec. Měli jsme to zkusit ještě jednou za týden, již v posledním možném termínu před tolik nezbytnou operací.
Povolali jsme i babičku, která měla dceru na prázdniny dny před druhým odběrem. Vybavena sladkými odměnami, motivacemi zmrzlin a plyšovými pomocníky přichvátala v půl osmé ráno do Polikliniky Parník na Černém Mostě. Nechala se dokonce píchnout taky. Dcera rovněž, ale krev, opět díky usilovnému vzpínání dětského tělíčka, netekla. Muselo se do prvního patra k „odborníkům“ na odebírání krve.
Bylo však již deset minut po ambulantních hodinách…

 

Manžel je velmi výbušná povaha. Po uvítání mladší zdravotní sestrou, která neopětovala pozdrav a velmi důrazně vyjádřila nelibost nad pozdním příchodem, jí vysvětlil situaci. Dostal strohou odpověď: „Sedněte si a počkejte!“ Držel se a osud sestry byl zachráněn obavami o dceru...

 

Došlo na samotný proces odběru. Přítomna byla starší, a dle všeho zkušená sestra, a mladší, dle všeho velmi nezkušená a nepříjemná sestra. Při vlastním píchání se zkušenější z dvojice velice snažila a nakonec se díky její zručnosti a trpělivosti drahocennou krev odebrat zdařilo. Mladá mezitím křičela na dceru, že držet musí a CO TO DĚLÁ!!!

Právě ta mladší sestra, ta, která si jednou vybrala povolání sestry, ta byla zdrojem mé energie na tento článek vydané. Chápu, že dítě, jako je to moje, není nejpříjemnějším zpestřením pracovního dne. Chápu, že už jí nebo její rodině mohl před naší návštěvou někdo zkazit den, zrovna tak jako ona nám. Ale nechápu tu její příšernou aroganci, neurvalost k malému dítěti, které právě prožívá chvíle hrůzy největší, a také tu neuctivost k dospělému doprovodu.

Naše babička se osmělila a požádala o náplast. Byla mladší zdravotnicí odkázána na hromádku lepenek a ještě byla obdařena posledním prohlášením, které již nechám bez komentáře:

„Kdybych to měla lepit každýmu, kam bychom přišli.“

 

Možná vám to nepřijde tolik závažné, možná jste si na podobný přístup lidí ke své práci zvykli.
Uznávám, že v mém rozhořčení jistě hraje roli jistá přecitlivělost, která vychází z neustálé bolesti mého dítka.

Ale neměli bychom se právě ve zdravotnictví dožadovat maximální možné trpělivosti a odbornosti?

 

Skutečně by se na místo zdravotní sestry na Poliklinice Černý Most nesehnala povolanější osoba?

 

 

Jaké jsou vaše zkušenosti s českým zdravotnictvím?

 

Poznámka: Jelikož ve zmiňované budově polikliniky působí dvě laboratoře, je nutno uvést, že v článku je řeč o firmě Lékařské laboratoře s.r.o.

 

   
13.07.2005 - Společnost - autor: Jindřiška Kleknerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [207] katynkaa [*]

    jeruno: můžu říct že článek nahoře je otřesnej ale to cos napsala ty mě doslova zvedlo ze židel!!!vždyť si přišla o oko!!!normálně bych jí zažalovala!!!To je akt drsný..myslela jsem že když je někdo doktor je to pro něj poslání, ale spíš jdou to jen obyčejný tupci, který nezvládaj nic!
    K článku asi tolik-mám kamarádku zdravotní sestru, od které vím, že si nemůžete vytvořit vztah k pacientovi jinak byste byli zachvilku naprosto odrovnaný, ale na druhou stranu malé dítě je malé dítě. A co jsem slyšela tak sesřičky jsou raději celou noc na internetu než aby reagovali na zvonění pacienta že něco potřebuje..je to fakt ksindl, bojím se že tam někdy budu muset bejt delší dobu!

    superkarma: 0 03.08.2005, 20:59:20
  2. avatar
    [205] Meander [*]

    Vivian: Sorry, ale já mám prostě takové zkušenosti, které mě opravňují považovat většinu lékářů a sester za perverzáky, sadisty a v nejlepším případě za lidi bez empatie.

    superkarma: 0 18.07.2005, 14:01:21
  3. avatar
    [202] Libča [*]

    ja jsem jednou jako zakynka rozbila najednou 10 teplomeru tak jsme v nedeli behala po vsech stanicich smutna ocicka a sbirala teplomery aby me stanicni neuskrtila a ziskala jsem jich dost v pondeli jsem je doobjednavala ze skladu a v utery je tajne roznasela zpatky

    superkarma: 0 17.07.2005, 20:49:16
  4. avatar
    [201] Libča [*]

    Polgara: sodoma gomora.... boze muj ja se picnu... tohle neni zdravotnictvi v 21.stoleti ale za cara klacka....

    superkarma: 0 17.07.2005, 20:47:27
  5. avatar
    [199] Hanice [*]

    Tak to je síla. Mám také zkušenos s nemocnou dcerou, tedy s oběma, Ale ta mladší měla 3/4 roku horečky, pořádně se nezjistilo z čeho. Měla problémy s močovými cestami a lékaři i sestry byli vesměs hodní. Ale doporučuji, a to vřele. Navštiv homeopatii. Nejsem zaslepená a nekompromisní zastánkyně této metody, člověk má poslouchat i vlastní rozum a hlavně tělo. A nám to MOC pomohlo. Nejen u dcer. Ale to byblo nadlouho. Holčičku lituju. Asi bych byla jak saň!!

    superkarma: 0 15.07.2005, 18:51:20
  6. avatar
    [196] Vivian [*]

    Meander: a kde by měli? asi nikde... tak jednoduché to ale holt není

    superkarma: 0 14.07.2005, 21:52:33
  7. avatar
    [195] Meander [*]

    Vivian 176: Jenomže ve zdravotnictví by se zkrátka špatní vyskytovat neměli. Tečka.

    superkarma: 0 14.07.2005, 16:54:15
  8. avatar
    [193] chol [*]

    Dobrý den.Ač jsem taky zdravotník plně s paní souhlasím.Takové chování dělá nám ostatním jen ostudu.Ale dnes jsem zažila podobné chování a to jsem jen chtěla po sestřičce napsat léky pro babičku.No to jsem si vyslechla litánii jak toho mají moc, jak nestíhají a jak jsou lidi otravní.Nebyli schopni mi recepty vystavit ani za 4 hodiny.

    superkarma: 0 14.07.2005, 13:50:38
  9. avatar
    [192] Libča [*]

    ta moje gramatika ta je tak spatna.. y... kde se mluvi v zenskem rode prosim patri tam y ja to vim....

    superkarma: 0 14.07.2005, 13:06:21
  10. avatar
    [191] Libča [*]

    anys pracuji v Nemecku v endoskopickem oddeleni, takze skutecne vidim hodne moc osklivych veci a smutnych... pacientum nic dobreho nedelame... ale jinak jsem si tri roky prosla vsemi oddelenimi coby zakynka a makala jak mourovata neb v nemecku se rika Lernjahre sind keine Herrnjahre... takze jsem makala. Po skole jsem byla jako vypomocna sila u jedne kozarky.... a pak jsem pracovala par mesicu v domove duchodcu nez jsem dostala misto na te endoskopii, nejvic mi sedela prace v tom domove duchodcu ja to mam rada ty stare lidicky, oni jsou radi za kazde mile slovo za pohlazeni a fakt jse mi obcas snidala u tech lidi v jejich "domovech" mistnostech kdyz byli neklidni a nechteli byt sami, tak jsem ozezelala snidani v kruhu kolektivnim a sla tam, bylo to ale takhle normalni moje kolegyne to taky delali a obcas kdyz nam tam ty babicky trosku "zlobili" nevedeli ci jsou byli trosku mimo tak jsme si je brali k sobe aby se jim neco nestalo....

    superkarma: 0 14.07.2005, 12:36:42

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [186] emersonka [*]

    superkarma: 0 13.07.2005, 23:14:32
  2. avatar
    [179] Libča [*]

    anys: jo to beru to je o.k.
    Vis ja mela pri mem zamestnani jeden cas silene nespory s jednou lekarkou, musely jsme spolu pracovat, ruku v ruce, ver mi ze to pro me bylo nekdy otresne klepala jsem se, mela nervy z ni ale pacienti to NIKDY nepoznaly... vzdycky jsme se chovali profesionalne, byly mile jako ona tak ja, i pred pacientem vudci sobe. Porad premyslim kdy jsem byla nejak bez usmevu... vis ja to fakt neznam... mam usmev porad na tvari... vis???
    Dobra nalada proste stale ... nekdy mi to pomaha i zahnat moje mracky.... vis??? V me praci se dost odreagovavam.... a zapominam na ma trapeni. Vidim ze jini jsou na tom hure nez ja...

    superkarma: 0 13.07.2005, 22:09:27
  3. avatar
    [178] Vivian [*]

    anys: a to jo

    superkarma: 0 13.07.2005, 22:05:09
  4. avatar
    [176] Vivian [*]

    Tulikraska: promiň, ale jak může být "kvalitní" lékař, když se neumí chovat k nemocnému? Pokud je u tebe kvalitní ten, kdo např. technicky dokonale zvládne operaci, pak možná máme kvalitní odborníky, ale technika není to, co skutečně uzdravuje

    Meander: smutný je taky to, když někdo svoje špatné zkušenosti zobecňuje a tvrdí, že jsou všichni špatní
    v každém povolání jsou přece dobří a špatní odborníci, neexistuje obor, kde by byli jen samí špatní

    superkarma: 0 13.07.2005, 21:53:42
  5. avatar
    [175] Vivian [*]

    anys: myslím, že pacienta vůbec nemusí zajímat, žes měla těžkej den nebo že jsi prožila něco smutného... já jsem teda ještě mládě, ale od začátku jsem si zvykala nechávat všechny osobní problémy za branou špitálu, neexistovalo, že bych byla na pacienta nepříjemná jen proto, že se mi zrovna nedařilo v osobním životě (např. rozvod)... v práci jsem vždycky všechny osobní věci pustila z hlavy a začala jsem je řešit zase až v civilu. Ten nemocný za moje problémy nemůže, a já si jako profesionál nemůžu dovolit po něm chtít, aby to chápal a respektoval

    superkarma: 0 13.07.2005, 21:50:32
  6. avatar
    [174] Libča [*]

    anys: nezlob se na me ale slovo profesionalita nic nerika???
    ano slzy ano, ale tohle se proste nema predavat na dalsi lidi na dalsi pacienty..... spatne nalady jak jsem psala netaham do meho povolani.. a ze jsem mela dny kdy jsem fakt s chuti triskala hlavou do zdi, pacienti to nikdy nepoznali!!!

    superkarma: 0 13.07.2005, 21:45:00
  7. avatar
    [173] Libča [*]

    co se tyce vasich spatnych nevhodnych obvodnich lekaru, tak se moc divim proc k nim chodite?? nemuzete si najit jineho?

    superkarma: 0 13.07.2005, 21:43:00
  8. avatar
    [172] Libča [*]

    jsem zdravotni sestra, tohle bych si NIKDY nedovolila na pacienta a uz vubec ne na male decko... a vim ze i moje kolegyne... na deti si proste nedovolujeme nejecime na ne, existuji ruzne metody jak ditko presvedcit ze se mu odebere krev.... a vetsinou tady krev tj. v Nemecku odebiraji lekari.. detsti lekari ne sestry...
    dale svoje nalady a spatne dny netaham NIKDY do meho zamestnani.
    I kdyz jsem zazila pacienty co na me rvaly, byly sprosti, drzi, klackoviti takze ono je to vetsinou oboustranne vzdy jsem se usmala a s usmevem a omluvou jsem ten problem resila..... nikdy jsem na ne nebyla hruba.. NIKDY! Pacient je pro me zakaznik a prisun penez.
    Dale.. mila Jindrisko myslim ze po odebrani krve jste jim tam meli udelat totalni brajgl, zazadat si jeji nadrizeneho a skutecne si STEZOVAT!! Tohle se totiz nema a nesmi delat, pokud nekdo takovy skutecne existuje tak at tahne z tohoto zamestnani neb neni k tomuto povolani prizpusobeny... a neomlouva tu osobou nic.
    Dale kanyla se v Nemecku nechava v ruce az 4 dny.... spis se to sleduje jak to vypada, aby se zbytecne nepichalo vickrat... muj syn mel kanylu v hlavicce tri dny pak mu ji obnovovali ale to jen proto ze se ucpala.. jinak dokud to jde tak se udrzuje, hlida se misto kde je zapichla, cisti se to a proste se to sleduje...je hodne pacientu co maji spatne zily atakova kanyla je fakt vzacnost ze je v tele a udrzuje se co nejdele... ale samozrejme ze ne pres tyden....
    Ja fakt nevim, kdyz potkate nekoho takoveho tak fakt tu osobu oslovte na vyraz jejiho chovani, s klidem se optejte zda ma spatny den, zda si nahodou nesplatla povolani, zda ji ta prace bavi... a pak zacnete byt prisnejsi a vic razantnejsi s tim ze pristup te osoby k vam, vasim detem se vam nelibi a ze si prejete jejiho nadrizeneho, jmeno te osoby co s vami jednala tak neslusne a proste si stezujte. Mate na to pravo.
    Rikam tohle s cistym svedomim, protoze vim ze treba na nase oddeleni, si pacienti nikdy nestezovali. Mou praci miluji, jsem stastna ze neco takoveho delam a nikdy bych nemenila. Snad to ve mej ten syndrom pomahani, utesovani, podrzim ruku, pohladim, je mi jedno co je tam za cloveka, je to pro me nekdo kdo potrebuje me vildne slovo, uklidnit, pohladit, proste to patri k tomu. Jsem stastna kdyz se k nam lide radi vraci, kdyz me na ulici potkavaji pacienti a rikaji mi ze byli moc spokojeni, kdyz si sve zazitky predavaji na pokojich a povzbuzuji sve spolubydlici ze na nasem oddeleni je to prima protoze tak uzasne "prastene" sestricky se nikde nevidi (to se mi doneslo) a priiznam se ze me to potesilo.
    Tahle prace potrebuje hodne moc sebeovladani, kazne a lasky...... vic nic.....

    Co se tyce financni motivace, vim ze v Cechach jsou sestricky mizerne placene, tady to taky neni nic moc , ja sama nevydelam moc protoze pracuji jen par hodin... ale vim to a pocitam s tim ale i presto to rada delam.... asi tak nejak

    MOc me mrzi kdyz mate takove zazitky protoze to fakt silene kazi povest tem ktere se prave moc snazi ...

    superkarma: 0 13.07.2005, 21:41:04
  9. avatar
    [169] Meander [*]

    Vivian: Víš, co je smutný? Znám jenom dva opravdu dobré a opravdu lidské doktory. Jeden je můj zubař, ale to je starý kámoš, a druhý je můj gynekolog pan doktor Mejchar. Jinak mám taky samé smutné až strašné zkušenosti. Sbírám je už od svých 5 let.

    superkarma: 0 13.07.2005, 19:42:00
  10. avatar
    [168] Vivian [*]

    cvachova: nemůžeš přece podle svých špatných zkušeností soudit většinu zdravotníků

    superkarma: 0 13.07.2005, 19:38:28
  11. avatar
    [167] Tanzi [*]

    Tak mě tak po přečtení článku napadlo - proč ta starší sestra tu svoji mladou kolegyni trochu neusměrnila..to s jejím chováním souhlasila??

    Jinak né,že by všechny mé osobní zkušenosti s doktory a sestrami byly OK, ale musím se jich i trochu zastat...
    Ošetřit mého dnes už 15 letého ment.postiženého chlapce není jednoduché a přesto jsem se ještě nikdy nesetkala s zdr.personálem, který by dal najevo nervozitu či nevoli..naopak většinou tyto situace řešíme s úsměvem. A já jim za to děkuju.

    superkarma: 0 13.07.2005, 19:04:53
  12. avatar
    [166] Maduli [*]

    Bohužel zatím musím konstatovat, že krom většiny dětských lékařů, se ostatní odborní lékaři neumí k dětem chovat. Když bylo mé dceři 14 dní tak měla zdravotní komplikace a ležela v nemocnici. Na dětském to bylo v poho, ale když jsem s ní lítala po nemocnici na další vyšetření tak jsem byla zoufalá. Nebylo kde ji přebalit - jedině na zemi , a nedejbože aby ji vzali přednostně. A to že má hlad nikoho nezajímalo, ať si ji nakojím v čekárně. Ovšem důchodci na kojení moc zvyklí nejsou a vadilo jim to. No prostě paráda.

    superkarma: 0 13.07.2005, 18:02:05
  13. [165] cvachova [*]

    Když jste za komunistů neměli známé, měli jste smůlu.Dnes je to ještě horší.Známé mám, přesto jeden doktor a sestra z Prahy 7 pomohli mé mámě loni do hrobu. A jejich nadřízení - tak to je to samé.
    Mám pár přátel lékařů, ty fakt nechápali.Jsou ještě mladí.... Musím říci,že střední zdravotnický personál - tak to je fakt síla.Většina jich je .... škoda mluvit.Když pak potkáte někoho kdo svou práci dělá s citem, tak jste z toho vedle. Zdravotnictví je obor, kde by cit měl být na jednom z prvních míst.

    superkarma: 0 13.07.2005, 17:58:50
  14. [164] Rikina [*]

    xenie: dík Nepoznat - no, ona má ty metastázy v žebrech a v plících, doktoři jí řekli, že ty bolesti má od toho, že se jí věkem odvápňují žebra, a že ty léky, co jí dali, ten proces zpomalují a uleví se jí od bolestí. Ve skutečnosti jsou to léky s vysokým obsahem morfia, nebo něčeho takového, co tlumí bolesti. Nic to neléčí, jenom to pomáhá vydržet... Ale do jaké míry tomu ona věří, těžko říct.

    superkarma: 0 13.07.2005, 16:54:03
  15. avatar
    [162] Hania [*]

    Před týdnem se mé matce stala velmi nepříjemná věc. Byla na ortopedii, kam ji poslala praktická lékařka, s bolestí v kloubech na pravé ruce. Ortoped matku - šedesátiletou paní - viděl poprvé v životě, ani se jí nezeptal na její zdravotní anamnézu, užívané léky, alergie, neudělal rozbor krve, nezměřil tlak, neudělal rentgen...a rovnou ji udělal obstřik, samozřejmě s injekcí mezokainu. Matka došla akorát před zdravotní středisko a začalo se jí dělat nevolno, tuhly jí svaly, jazyk, přestávala chodit a náhodou šla kolem sestra z páně doktorovy ordinace. Matka jí požádala o pomoc, načež sestra jí řekla, ať si sedne na lavičku k hospodě a že to nic není a odkráčela pryč. Matka tam zkolabovala a po hodině jí zavolali záchranku policajti. Máti prodělala alergickou reakci na mezokain, odvezli ji do nemocnice a stále není v pořádku. Když sem se to dozvěděla - bydlím od rodičů 400 km, tak sem samozřejmě zvedla telefon a milého pana doktora seřvala na tři doby. Bohužel sem z oboru, takže si pan doktor i za sestru hodně vyslechl. Za to, že měla alergickou reakci nikdo nemůže, ale za to, že je lempl (a o kvalitách sestry ani nemluvě) bohužel ano. A jen tak mimochodem, až teď se dovídám od známých mých rodičů, že pan doktor je takový Cvach.

    superkarma: 0 13.07.2005, 16:35:06
  16. [161] xenie [*]

    Rikina: to je mi líto... ale, napdá mně dotaz, snad to nevyzní cynicky - ono to lze nepoznat, že má člověk rakovinu ? nicméně, přeji hodně

    superkarma: 0 13.07.2005, 16:15:29
  17. [160] Rikina [*]

    Vivian: taky myslím, že léčit do poslední chvíle není někdy to pravé. Máme takový případ doma - matka mého přítele má metastázy, a vzhledem k tomu, že jí je 85 let, má cukrovku, artrózu, a další choroby související s věkem, žádnej doktor se už do léčby pouštět nechce, s tím, že by ji jenom trápili. Takhle si může užít poslední týdny nebo měsíce, co jí ještě zbývají, doma, ve známém prostředí, a mezi svými, ne mezi cizími v nemocnici. Jenom nevíme, jestli jí máme říct, že má rakovinu, doktoři myslí, že ne... ale ona to asi stejně tuší... život je někdy

    superkarma: 0 13.07.2005, 16:03:19
  18. avatar
    [159] Lubar [*]

    Od malička mám z odběrů hrůzu ... sice se přitom nikdy nesložím, ale strach mám a objevil se poté, co mi taky několikrát dětská doktorka krev neodebrala, a několikrát mi jí museli brát z prstu, protože jsem vyváděla a jinak nabrat nešla ... mám špatně viditelný i hmatatelný žíly (kolikrát mi z legrace řekli "Milujeme lidi, co jdou na odběr a žíly nechaj doma" ), takže pak máma najela na systém - za odběr ze žíly 5 Kč, za odběr z prstu 2 Kč ... dodnes si za odběr ze žíly jakoby dám pětikorunu krom této motivace ale taky máma dělala to, že mi nenechávala krev brát v ordinaci, ale vždycky jsme šly do laboratoře ... a tak to dělám i dneska ... v laboratořích přeci jen naberou té krve za den víc než ve většině běžných ordinací za týden, tak proč se stresovat, že zrovna tahle sestřička krev možná nenabere ...
    Z laboratoří mám nejen dobré, i špatné zkušenosti na Parníku mi brali krev dvakrát a vždycky v pohodě, ale že by byli extra milí, to nebyli ... teď chodím na odběry na Prahu 4 a (díky mnoha odběrům v těhotenství) už vím, která sestřička je dobrá a která ne ... a nestydím se říct, že k té, které nevěřím, nepůjdu

    superkarma: 0 13.07.2005, 15:36:31
  19. avatar
    [157] femme [*]

    áluš: že by se na SZŠ neučil pravopis???

    superkarma: 0 13.07.2005, 15:28:43
  20. avatar
    [154] Křeček [*]

    No tak hlavně že je spokojenej a že mu to jde.

    superkarma: 0 13.07.2005, 15:19:51
  21. avatar
    [151] Křeček [*]

    Daniella: Ještě že jste nedostali úkoly z tělocviku :-)) Jestli to malej zvládá, tak je to úžasný, ale co ty děti, které třeba na tohle tempo nemají?

    superkarma: 0 13.07.2005, 15:06:13
  22. avatar
    [150] Vivian [*]

    Žábina: no, to je těžký... to je holt na posouzení každého lékaře... ale některé "případy" jsou občas tak jasné, že prostě není pochyb o tom, že ten člověk už dlouho žít nebude. Hlavně když je to třeba člověk vyššího věku, u něhož je nemoc ve velmi pokročilém stádiu nebo v neoperabilním stavu, nebo má metastázy po celém těle... Pak už je lepší ho nechat v klidu dožít a pomoci mu důstojně umřít (třeba tlumením bolestí a tak), než ho do poslední chvíle trápit "léčením".
    Ale sama vím, že zázrak se občas stane, a že i beznadějný "případ" se někdy zvrtne... No, někdy je to sporné a naštěstí o tom nerozhoduju

    superkarma: 0 13.07.2005, 15:05:08
  23. avatar
    [149] Křeček [*]

    Nikusa: takový doktory by měli zavírat

    superkarma: 0 13.07.2005, 15:03:10
  24. avatar
    [146] Nikusa [*]

    Sice jsem tu už napsala dost příspěvků, ale přece ještě jeden zážitek(který už nevymažu),i když na to nerada vzpomínám:Když jsem čekala v 26letech své druhé dítě,byla jsem zrovna v 7.měsíci, když jsem se vnoci probudila a cítila mokro.Rozsvítila jsem a postel byla plná krve.Manžel zavolal sanitku a ta mně odvezla do 12km vzdáleného města.Sestra vzbudila doktorku,ta mně prohlédla a řekla,at mně dají na pokoj,že ráno se na mně ještě znovu podívá a uvidí se co dál.Prý ještě nerodím,tak není proč panikařit.A že at jdu na pokoj do 1.patra pěšky.Sestra jen špitla,jestli přece jen nemá kápnout do krve,jestli tam není plodová voda.Samozřejmě byla a pak nastal fofr:okamžitý převoz(už najednou s houkačkou!)do nemocnice v Olomouci,protože v Přerově nebyly inkubátory.Tam zjistili,že mi praskla děloha a že je nutný okamžitý císař,jinak vykrvácím.Jakžtakž jsem se probrala až po dvou dnech a hned mi oznámili,že můj syn před hodinou zemřel.(dechová nedostatečnost).Ani raději nepřemýšlím,proč????????

    superkarma: 0 13.07.2005, 14:58:07
  25. avatar
    [144] Žábina [*]

    Vivian: to máš určitě pravdu
    mě by jen zajímalo jak se to jako rozhodne -ten ještě má šanci na uzdravení ten už ne
    přece naděje umírá poslední z toho důvodu se u nás taky nepovolila eutanázie protože člověk přece nikdy neví jak se bude nemoc dál vyvíjet
    někdo je třeba na umření a najednou se to obrátí k lepšímu

    superkarma: 0 13.07.2005, 14:45:23
  26. avatar
    [143] Křeček [*]

    Daniella: To je skvělý, šikovnej kluk.

    superkarma: 0 13.07.2005, 14:44:53
  27. avatar
    [142] Křeček [*]

    Majucha: Nejsi sama, já taky ve svých skoro třiceti neumím udělat rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr

    superkarma: 0 13.07.2005, 14:44:03
  28. avatar
    [139] Mickey Mouse [*]

    Vivian: Souhlasim
    Spousta tech starych lidi se neboji smrti, ale bolesti a anonymity. Sami ti casto reknou, ze radsi umrou doma mezi pribuznymi nez se lecit do posledniho vydechu v nemocnici, mezi studenymi zdmi a cizimi lidmi.

    superkarma: 0 13.07.2005, 14:36:50
  29. avatar
    [134] Křeček [*]

    Daniella: Taky by mě zajímalo, jaký další vybavení potřebuje logoped. Proč jsi za ní ještě vůbec chodila?

    superkarma: 0 13.07.2005, 14:27:44
  30. avatar
    [132] Nikusa [*]

    Meander: No a co,hlavně,že si ulevím - ošetřit pak musí.

    superkarma: 0 13.07.2005, 14:20:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme