Reklama

Není pravda, že děti mají instinktivní nechuť ke všemu, co je zelené nebo celozrnné. Ve skutečnosti v nich odpor vyvoláme teprve tehdy, když řekneme: „Sněz si tenhle salát, miláčku. Je plný vitaminů, minerálů, vlákniny a óóhromně zdravý!!“

Dokud je dítě malé, máme jeho stravování téměř pořád pod kontrolou. S nástupem do školy ale nastává éra školních jídelen (žel, mnohde ještě v knedlíkovo-omáčkovém stylu), školních automatů ochotně vydávajících colu a čokoládové tyčinky a „hranolkových“ zastávek cestou domů. Věru těžká konkurence pro přesnídávku z domova, byť připravenou milující mateřskou rukou! Uleptaný chleba s taveným sýrem, zapařený v igelitovém pytlíku, se v soutěži nedostane ani na start a ladným obloukem přistane mezi odpadky. Je to škoda, a navíc se tak vzdáváte možnosti podstrčit svému potomkovi k jídlu něco rozumného. Abyste šance vaší svačiny zvýšili, doporučujeme, aby:

- vypadala lákavě. To znamená především barvy: červené ředkvičky, zelená okurka, žlutá paprika… Vše by mělo být čerstvé a svěží, žádné zahnědlé banány nebo oschlé pečivo. Děti jedí očima! Používejte pěkné barevné ubrousky; mějte jich v zásobě několik druhů a střídejte je.

- byla připravená pro rychlé a jednoduché snědení. Pomeranč ať je rozloupaný na dílky, zelenina nakrájená na kousky (plátkům kedlubny nebo kolečkům mrkve odolá málokteré dítě, o proužcích papriky ani nemluvě), jablka zbavená jádřinců a naporcovaná na čtvrtky. Jogurt je zdravý, ale mimořádně nepraktický pro přenášení v aktovce i pro pojídání ve třídě, kde o přestávkách někdy bývá velmi rušno. Raději ho schovejte na odpoledne.

- byla dobře zabalená. Zavíracích plastových krabiček je na trhu velký výběr; jsou bezpochyby tím nejekologičtějším a nejpraktičtějším obalem, který udrží přesnídávku nepomačkanou a čerstvou. Můžete jich mít i několik a volit podle druhu a tvaru potravin – a nebo podle nálady.

- byla zábavná a překvapující. Vymýšlejte různé kombinace – jak by se vám líbilo, kdybyste pětkrát týdně otevřeli krabičku a našli tam to samé? Občas přibalte malé nečekané překvapení: pár gumových medvídků, kousek neobvyklého ovoce nebo třeba malý dárek (samolepku).

Když nechce jíst
Výkyvy v příjmu potravy se občas objeví téměř u každého dítěte. Odborníci nicméně ujišťují, že ještě žádné nezahynulo hladem z tvrdohlavosti nebo kvůli malé chuti k jídlu. Nechte svého potomka při přípravě jídla pomáhat, a pokud je to možné, také o některých věcech rozhodnout (volba přílohy, složení salátu, úprava stolu).
Během jídla pak nekažte příjemnou a uvolněnou náladu u stolu. Při stolování neprojednávejte špatné známky, nepruďte neustále kvůli malichernostem (Narovnej se! Co se v tom tak nimráš!?), netrvejte na tom, že „u jídla se nemluví“.
Nenuťte dítě, aby vždycky dojedlo všechno, co má na talíři. Když mu rozhodíte přirozené vnímání pocitu nasycení, možná mu tím zakládáte na pozdější potíže s nadváhou.
Alespoň jednou týdně dítěti udělejte to, co má nejraději, i když to není úplně „košer“. Koneckonců, většina dětských evergreenů není z hlediska zdravé výživy zas tak strašný prohřešek. Rybí prsty? Lepší přežít smažený trojobal než nemít vůbec žádnou rybu. Špagety s kečupem? Těstoviny poskytují hodně „pomalé“ energie. Smažený sýr? Aspoň nějaký vápník. Každé takové jídlo výrazně nutričně vylepšíme, doplníme-li ho čerstvým zeleninovým salátem a používáme-li troubu místo fritézy.