Na vernisáži putovní výstavy fotografií „Jedeme a jedeme spolu“ promluvil jeden z představitelů Centra Paraple, herec a scénárista Zdeněk Svěrák.

Cimrmanologa Zdeňka Svěráka zná veřejnost spíše jako úspěšného herce a scénáristu, méně už jako člověka, který se podílí na chodu Centra Paraple. „Do celé té společnosti vozíčkářů jsem se dostal kvůli Honzovi Kašparovi, herci našeho divadla,“ říká Zdeněk Svěrák.

Centrum Paraple pomáhá lidem, kteří se po úrazu s poškozením míchy mohou pohybovat jen pomocí ortopedického vozíku. „Zkouším si představit, kdyby mě takové postižení postihlo, jak bych to snášel,“ zamýšlí se Zdeněk Svěrák, „jestli bych byl tak statečný jako mnoho těch, které znám. Proto se patnáct let pokoušíme budovat Centrum Paraple,“ dodává Svěrák, „a to se daří!“

Jednou z aktivit na podporu Centra Paraple je právě putovní výstava fotografií „Jedeme a jedeme spolu“, kterou spolupořádá s Poštovní spořitelnou. Autory fotografií jsou Tomáš Lisý, fotograf, který s Centrem Paraple spolupracuje již několik let,  Alisa Shutová a Tomáš Šipka, studenti Slezské univerzity – Institutu tvůrčí fotografie z ateliéru Jindřicha Štreita. Tomáš Šipka se účastnil i pražské vernisáže: „Chtěl bych poděkovat za tuto výstavu a za to, že mohu spolupracovat s Centrem Paraple.“

Tomáš ŠipkaVýstava si klade za cíl nejen podpořit činnost Paraplete, ale i ukázat ostatním lidem, že vozíčkáři jsou normální lidé, kteří mají běžné starosti i radosti, jak říká Zdeněk Svěrák: „Má kolemjdoucím připomenout, že jsou mezi námi lidé, kteří nechodí, a přesto chtějí žít jako zdraví. To znamená, že sportují, jezdí na kole, na lyžích a tak dále... Ti lidé nepotřebují náš soucit a odvracení očí, spíš pomoc.“

Na výstavě je umístěno celkem 20 velkoformátových černobílých fotografií, které zachycují vozíčkáře při různých běžných činnostech. Při pohledu na ně mám najednou pocit, že vlastně nejde o postižené. Ti lidé na fotografiích jsou šťastní. Užívají si normálních věcí, baví se s normálními přáteli, prostě žijí jako dřív, když ještě nepotřebovali ke svému pohybu ortopedický vozík.

Centru Paraple můžete přispět na telefonní číslo 87777 pomocí DMS ve tvaru: DMS PARAPLE.

„To, co nevidíme, se odehraje v jejich duši. To smíření s tím, že už nikdy nebudu chodit,“ říká Zdeněk Svěrák. I já se marně snažím pochopit to smíření, ale potom mi najednou dochází, že postiženým nikdo nedal na výběr. Prostě se to jednou stalo – v tu chvíli už asi neřešíte, jestli se dá takhle žít, vy takhle prostě žít musíte.

Smutná bilance? 200 až 300 lidí se každý rok v České republice dostane na invalidní vozík. „Většinou jsou to lidé mladí,“ dodává Zdeněk Svěrák.

Výstava je veřejnosti přístupná zdarma. Prostory pro ni poskytla Poštovní spořitelna a naleznete ji na těchto adresách:

     Praha, Vinohradská 3218/169: 16. 6.–27. 6. 2008
     Plzeň, Náměstí Republiky 8: 30. 6.–8. 7. 2008
     Písek, Velké náměstí 115/5: 10. 7.–18. 7. 2008
     Brno, Orlí 30: 21. 7.–29. 7. 2008
     Frýdek – Místek, J. V. Sládka 2177: 31. 7.–8. 8. 2008
     Svitavy, Erbenova 1/205: 11. 8.–19. 8. 2008
     Česká Lípa, Moskevská 22: 21. 8.–29. 8. 2008


Celé úvodní slovo Zdeňka Svěráka si můžete poslechnout na tomto videu:


Znáte nějakého vozíčkáře? Přijde vám vaše obec dostatečně bezbariérová? Fandíte známým osobnostem, které zakládají nebo garantují charitativní projekty? Kdy a jakou formou jste naposledy přispěli na charitu?

Reklama