Domácnost

Zbožňovaná školní jídelna

Odmalička jsem byla žravé dítě, tak jsem velké problémy s jídlem neměla, kromě „tlustého“ masa. V první třídě mi vůbec nevadilo, že musíme chodit do jídelny přes půl města, že tam stojíme půlhodinové fronty. Všechno mi tam moc chutnalo, protože doma se pořád jen šetřilo na stavbu domu. Nejvíc jsem zbožňovala (a dodnes mi to zůstalo) rýžovou kaši, kterou maminka nikdy neuměla vařit.

Když u nás začala bydlet babička ze Slovenska, matka nás s bráchou z jídelny odhlásila, protože babička prý bude vařit. Jenže ona uměla jen brambory, kyselé zelí, smažené kynuté báleše a nějaké moučné placky bez chuti. Protože pracovala na statku za naturálie, chovali jsme prase. Tenkrát nebyly mrazáky, maso se jen udilo nebo zavařovalo. No maso, byl to vlastně špek a škvarky, klobásy snědl tatínek. Já jsem ve škole snědla chleba a všichni psi v okolí vrtěli v půl druhé ocasy za ploty, protože jsem je po cestě krmila špekem a škvarkama. Jak já jsem záviděla děckám, které do jídelny chodily...

Zní to morbidně, ale když babička umřela, já jsem měla radost, protože mě matka do jídelny zase přihlásila. Oběd v jídelně na základce, na gymplu i v menze, to byl pro mě vždycky světlý vrchol dne. A ono mi to zůstalo, protože jsem učitelka. Zažila jsem více jídelen a nespočet učitelských dozorů, které jsem upřímně nenáviděla. Všechny školní jídelny mají totiž jeden společný fenomén – strašný hluk. A čím méně je rozumět, tím více na sebe děti řvou, tím více třískají příbory a tácky. Čím jsem starší, tím hůře to snáším. Jeden totalitní ředitel školy dokonce kontroloval, aby nikdy neseděly dvě učitelky vedle sebe, protože musely vykonávat dozor kolem sebe i během polykání oběda. Jednou mě seřval přímo před žáky za to, že jsem si sedla za sloup, takže jsem neměla v zorném úhlu všechny žáky v jídelně. To už bylo na žaludeční vředy!

Dnes je to na naší škole v pohodě, jsou tu snímací kartičky, můžeme si objednávat ze dvou jídel, paní vedoucí vymýšlí pořád samé novinky. Ale stejně děcka vrací takové porce, že se z toho nažere spousta domácích zvířat. Vedoucí si to natočila kamerou a jednou na rodičovské schůzi promítla. To maminky koukaly, jak jejich slečny zobají, aby dosahovaly parametrů modelek!
Bonda



Díky za super příspěvek ze života - a z druhé strany barikády! Takových stížností tady dneska bylo, a teď se ozve někdo, pro koho byla školní jídelna vysněným místem. Jo, to je ta relativita.

   
15.02.2007 - Dům a byt - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [5] Amálie [*]

    Vždycky jsem byla jak nezavřená, už od jeslí. Kuchařky už věděly, že ta tenoučká holčička, co je samá ruka, samá noha, spořádá po talíři polévky 8 knedlíků a rovnou mi je nandavaly. Občas jsem si byla i přidat. Mlíkovku si vařím i dnes, škraloup mi nikdy nevadil, mívali jsme i domácí mléko. I čtvrt roku v nemocnici mi chutnalo.

    superkarma: 0 15.02.2007, 21:43:50
  2. [4] Samík97 [*]

    V naší školní jídelně/dováželi nám jídlo z města na malou dvojtřídku/ vozili obědy přesně na počet.Měli jsme jednoho "vykuka",který taky mezi kluky udělal nenápadně "FUJ" ,aby toho moc nechtěli.Protože byl fešný,řídily se podle něj i holky.U jídla dost mluvil a když už byly talíře prázdné,vítězně si šel pro nášup,protože určitě ZBYLO.Když jsme mu to jeho chování prokoukly,jen se lišácky ušklíbl.

    superkarma: 0 15.02.2007, 20:09:28
  3. avatar
    [3] JasiS [*]

    reditelka: pracuji ve školství a plně s vámi souhlasím

    superkarma: 0 15.02.2007, 19:07:59
  4. avatar
    [2] reditelka [*]

    Připojuji se k názorům v tomto článku, mám téměř totožné zkušenosti. Protože také denně jím v ŠJ - a jsem velmi spokojená, přestože jsem mlsoun, bere mne čert, když vidím, co děcka nejí, protože je to "fuj" a vzápětí si koupí v bufetu "mňam" smažené brambůrky, slazené mléko v tubě či tyčinku Mars , Twix. U nás se vaří moc dobře a moderně, jídlo je vkusně upravené a k výběru je také kompot, čerstvý salát, někdy šlehaný tvaroh či sojový jogurt jako zákusek. Chodí sem také tzv. cizí strávníci a ti si většinou pochvalují.Jen řada dětí tím pohrdá... Pracovnice ŠJ ani kantoři se dnes nebudou zabývat nucením dětí do jídla, to jsou přežitá klišé z minulých dob. Můžeme upozornit rodiče, ale většinou se dozvíme, ať se nestaráme , že je to věc dítěte, zda jí či ne. Asi tak.

    superkarma: 0 15.02.2007, 15:22:27
  5. avatar
    [1] Lenika [*]

    Když jsem chodila na střední, tak rok po revoluci jsem dostali novou vedoucí kuchyně a to potom bylo papáníčko Dodnes mi chybí výborná hrachová kaše, pštrosí vejce, kynuté knedlíky nebo chutně upravená soja... Byli tři jídla, jedno masné, jedno sladké a jedno pro vegetariány

    superkarma: 0 15.02.2007, 15:22:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme