„Zbourejte blázince!“ Tak by se s trochou nadsázky daly shrnout výsledky dvouletého výzkumu pod vedením Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. Ukázalo se totiž, že je v České republice nadbytek péče v psychiatrických léčebnách, zato však kritický nedostatek péče komunitní a takzvaného case managementu – tedy případového vedení.

Chce to změnu
Ve skutečnosti jsou výstupy studie, na jejíž prezentaci se podílel i pražský primátor Pavel Bém, který má vzhledem k tomu, že je psychiatr, k problematice blízko, mnohem rozsáhlejší. Jejím výsledkem je model transformace péče o duševně nemocné tak, aby vyhovovala jak potřebám samotných duševně nemocných, tak společnosti.

Zabije nás deprese
Podle odhadů odborníků trpí až 27 % Evropanů dospělého věku v rozmezí jednoho roku duševní poruchou. Na prvním místě přitom stojí závislosti, po nich úzkostné poruchy a třetí místo obsadily deprese. Přitom se předpokládá, že právě deprese se do roku 2020 stane nejvýznamnější příčinou nemocí ve vyspělém světě. Už dnes umírá v důsledku sebevražd v EU více lidí než na následky dopravních nehod, vražd nebo AIDS.

Zadarmo to nebude
Péče o duševně nemocné je přitom v ČR nejen špatně organizovaná, ale také podfinancovaná. Pokud by byl zatím teoretický model její změny ve třech fázích uveden do praxe, došlo by k navýšení sumy, která je ročně investována do péče o duševně nemocné (1,5 miliardy) až 2,5 krát. I tak by však podíl péče o duševně nemocné na celkové zdravotní péči dosahoval pouhého 5,5 %, což je spodní hranice v zemích na západ od našich hranic – v nich bývá na péči o duševně nemocné vynakládáno až 10 % celkových nákladů na zdravotní péči.

Soutěž Radox: Jeho předchůdce na papežském stolci nesl stejné jméno, jen jinou číslici. Zemřel v 17. století a pocházel z Itálie.

„Blázince“ jsou přežitek
Jednoznačným požadavkem, vyplývajícím ze studie, je deinstitucionalizace péče o duševně nemocné. Jinak řečeno jde o minimalizaci jejich izolace v léčebnách a maximální zapojení do běžného života formou různých komunit, ambulantní péče a individuálního – tzv. případového – vedení. V případě hospitalizací pacientů je před léčebnami upřednostňována péče o akutní případy na psychiatrických odděleních nemocnic.

V přirozeném prostředí
Naprostý nedostatek je v ČR psychoterapeutů, rodinných terapeutů, denních stacionářů a krizových služeb. Schází také pracovní rehabilitace, podporované bydlení, svépomocné a aktivizační programy či poradenství. Vázne komunikace mezi jednotlivými složkami péče – tzv. networking. Cílem transformace je pečovat o pacienta v jeho přirozeném prostředí a optimalizovat dobu hospitalizace podle jeho potřeb.

Zdroj: Tiskové materiály projektu

Čtěte rozhovor: V blázinci se zblázním! a druhý díl rozhovoru.

Potřebovala jste někdy Vy nebo Vaši blízcí péči psychologa nebo psychiatra? Máte s nimi nějaké zkušenosti? Byla jste někdy třeba na návštěvě v „blázinci“? Jaké to bylo? Míváte pocit, že se z něčeho „zblázníte“? Trpěla jste někdy Vy nebo Vaši blízcí depresemi nebo úzkostí?

Reklama