Děkujeme další čtenářce, která přispěla na dnešní téma. Její zážitky nebyly zrovna příjemné, o to víc si ceníme, že se nám s nimi svěřila a děkujeme

„Jako dítě jsem slýchávala a někdy i nechtěně viděla, jak táta křičí na mámu, bije ji, máma brečí a pak se usmiřují sexem. Proto mi později erotika připadala jako něco hnusného. Za každým dotykem chlapa, jsem viděla příští násilí. Ve vztahu s mužem jsem se stavěla do nepřátelské pozice a když se schylovalo k milování, podvědomě jsem vyvolávala konflikty.

Snažila jsem se být hnusná, chtěla jsem, aby se se mnou pohádal. Měla jsem vlastně štěstí, že jsem potkala svého současného přítele, který mě přesvědčil, že nejsme soupeři, ale partneři, že si na mně žádný mindrák léčit nepotřebuje. To mě zachránilo.

“Můj otec chtěl vždycky syna. Dcera pro něho byla něco podřadného. Celé dětství mi vtloukal do hlavy, že jsem hloupá, nemožná a že kdybych se narodila jako kluk, bylo by všechno jinak. Dnes mám sice skvělou kariéru, červený diplom, ale pořád si moc nevěřím. Otec ve mně zabil radost z ženství.“

Další příšernou zkušeností byla moje první menstruace. Byli jsme se školou na nějaké exkurzi v porcelánce. Šíleně mě bolelo břicho a z toho vlhkého smradu kaolínu, se mi zvedal žaludek. Myslela jsem, že omdlím. Naštěstí si mé „indispozice“ všimla učitelka a poslala mě domů. Tam se mě něžně ujala maminka a řekla mi: “Vítám tě mezi ženy“ “Děkuju pěkně“, pomyslela jsem si a cítila jsem se strašně.

Majda

Milá Majdo, snad už jste se z těch hrůzných zážitků z dětsví "otřepala" a prožíváte příjemnější dospělost

Máte lepší vzpomínky na dětsví, milé čtenářky? Vzpomínáte na své dětsví rády, nebo z něj máte trauma? Svěřte se dnes Ženě-in a napište nám. Dnešní téma ještě nekončí.

Své příspěvky posílejte na adresu redakce@zena-in.cz

Soutěž: Č

Reklama