Do svých 16 let jsem žila, dá se říct, spokojený život. Pak jsem jednoho odpoledne přišla domů ze školy a našla svoji mamku, jak brečí v ložnici. Začala jsem se jí vyptávat, co se stalo, a ona mi řekla, že byla u doktora a ten jí oznámil, že má rakovinu prsu.

Přeskočím detaily o chemoterapii, častém zvracení, ztrátě vlasů...

Asi po půl roční lečbě byla mamka zase zdravá. Sice přišla o jedno prso, ale ta hnusná nemoc byla pryč! A já měla pořád svou mámu!!

Po roce se rakovina vrátila. Mamka už to brala statečněji a neustále mě ujišťovala, že to zase zvládne, že mi neumře, že bude pořád se mnou.

Nastoupila do nemocnice tentokrát na ozařování a už se mi domů nevrátila...
Bylo mi 17 let, umřela mi máma a já to brala jako zradu.

Zdenicka1983

Děkuji vám, že jste se s námi podělila o tak smutný příběh. Přeji vám hodně sil a štěstí do života, ať už vás nikdy žádná zrada nepotká. A my ostatní buďme rády za naše "malé" zrady...
Reklama