Jak čelíte výzvám? Je něco, co byste chtěli vyzkoušet, ale nikdy byste k tomu nenašli odvahu? My jsme, za doprovodu Dalibora Gondíka, vyzkoušeli jízdu ve vytuněném Ferrari!

Semtex plní přání a nám, novinářům, jedno před nedávnem splnil. Měli jsme možnost svézt se v naleštěném červeném Ferrari po závodní dráze. Jak to probíhalo?

Když jsme přijížděli na utajený testovací okruh, přistoupil do našeho autobusu herec Dalibor Gondík, který je mimo jiné i nadšeným automobilovým závodníkem, a provezl nás tratí, kterou jsme měli za několik málo chvil absolvovat ve nádherném sportovně vyhlížejícím Ferrari.

Co nám o autech a trati řekl Dalibor Gondík?

Jaký je rozdíl mezi tímto krásným červeným Ferrari a tím druhým autem?
To je rozdíl absolutní třídy, to Ferrari je cestovní auto, se kterým se dá zajet na dovolenou, kdežto s  rally-crossovým speciálem nedojedu nikam. Je to vlastně jen motor, převodovka, odlehčená a vyztužená kastle a palivo – nemá ani světla, potřebujete k němu tým mechaniků, aby se rozjel. Výkonový potenciál bude možná podobný. Rally-cross má náhon na všechna čtyři kola, Ferrari, pokud se nemýlím, jenom na zadní kola. Ale je to porovnávání v podstatě cestovního vozu a ostrého závodního speciálu, to znamená – nic není souměřitelné.

Kolik v tom speciálu pojedeme?
Absolutní rychlostí? No, na to, že je to tady relativně úzká trať, tak bych řekl, že těch sto osmdesát dokáže vyvinout.

Relativně úzká trať? Jak je široká?
V některých místech čtyři i pět metrů, v těch nejužších potom do dvou metrů.

„Všimněte si, jak jsou ty zatáčky pěkně nagumované,“ upozornil nás Dalibor na černé šmouhy od pneumatik. „V tom Ferrari tady pojedete celkem pomalu – není zrovna na tuhle trať stavěné, ale rally-crossové speciály to tady vybírají přes ruční brzdu.“ Jinými slovy, rozjedou to, co to dá, a zatáčí smykem – nejde jen o rychlost, rally-crossovým speciálům přední kola zrovna moc nezatáčí. To ale není výrobní chyba, jsou tak konstruovány záměrně.

Eh. V duchu jsem se radoval, že pojedeme nablýskaným Ferrari, a ne vozem, který je pro tuhle náročnou trať upravený.

„Ale když budete chtít, kluci vás svezou i tím speciálem,“ dodal Dalibor – ostatní novinářky (ano, byl jsem jediný pozvaný muž) začaly jásat. Z toho se prostě nedalo vycouvat...

Galantně jsem nechal svézt všechny dámy první a za sebe musím říct, že už jízda ve Ferrari byla trochu moc. Zkrátka, už jen posadit se do vytuněného Ferrari chce odvahu - mísí se ve vás dva pocity: „To jsem vždycky chtěl!" a „Teď umřu..." Pak se ale začnete uklidňovat: „To přece dám!"

Motor krásně brumlá a bzučí, ani si nevšimnete a na tachometru je slibovaná stoosmdesátka. Stromy kolem letí, takže když neopatrně pohlédnete z bočního okénka, vidíte jen jednolitý zelený flek. Ne, lépe se dívat dopředu. Ale to už stejně pomalu měníte barvy, že by bledl závistí lecjaký chameleón.

Pohled na řidiče - spokojený úsměv.

Otřete studený pot, najednou stojíte a chvíli přemýšlíte. Když se otevřou dveře, pomalu vám dochází: „Je to za mnou - přežil jsem!" A vlastně ani nevíte, jestli se vám chce z toho krásného sporťáku vystoupit...

Když vystoupíte, spatříte nedočkavé kolegyně, kterak se zálibně koukají na rally-crossový speciál. Ten byl ještě před chvílí bez kol a přední části kapoty, ale mechanici se rychle činí.

Najednou, ani nevíte, jak, přijde řada na vás a vaši druhou jízdu. Tam, kde Ferrari zpomalovalo před zatáčkami, jen úpíte a úzkostlivě prosíte všemohoucího, aby udržel auto ještě chvíli stranou od o-několik-málo-centimetrů-okolo-stojících jehličnanů.

Chvílemi raději zavíráte oči.

Chvílemi zoufale křičíte – ale co vám budu povídat, podívejte se na video z jedné jízdy, přičtěte si, že nejde o počítačovou hru. Sedíte uvnitř, všechno se s vámi houpe, motor burácí a vozovka je tu často jen ukazatelem směru. Tiše doufáte, že muž za volantem neudělá chybu...

Dlužno ale dodat, že na bezpečnost si stěžovat nelze, připoutání v takovém autě je neuvěřitelné – pás vám vede mezi nohama a přes obě ramena, do speciálně vytvarované sedačky zapadnete jako miminko do peřinky.

Takže hurá podruhé! Dal jsem to! Zachránil jsem čest mužskému pokolení, i když ženy se chovaly oproti mě daleko statečněji – zvláštní, myslel jsem si vždycky, že rally je hlavně mužská kratochvíle...

1) Je něco, co byste chtěla vyzkoušet, ale nikdy byste k tomu nenašla odvahu?
2) Jaký je váš nejšílenější plán?
3) Jakou největší výzvu jste zatím zvládla?

Adéla Ticháková

 

Já mám strach z výšek, takže všechno, co je někde nahoře. Já nevím, seskok padákem, lezení po skalách... I v cestovním letadle jsem se bála.

 

Chtěla bych se podívat stopem do Tibetu.

 

Největší výzvu? To nevím, asi maturitu?

Jarmila Hrubá

 

Asi ano, ale nevím teď honem co.

 

Letos se chystáme přestavovat půdu na chatě, když si uvědomím, jak to tam vypadá.... To bude šílený.

 

První porod.


Již brzy pro vás s výrobky Semtex připravíme letní soutěž To dáš!
Sledujte Semtex na našem magazínu!

Je něco, co byste chtěli vyzkoušet, ale nikdy byste k tomu nenašli odvahu? Jaký je váš nejšílenější plán? Sedli byste do rally-crossového speciálu? Jakou největší výzvu ve svém životě jste zvládli?

Reklama