Dobré ráno do redakce i čtenářkám.

Kromě tvrdohlavosti patří k mým špatným vlastnostem také závist. A co závidím? To se s růstem a věkem měnilo. Tak třeba ve školce jsem záviděla jiné holčičce dlouhé vlasy, oranžové proužkované šaty s kanýrky, tričko s pískacím obrázkem... 
Ve škole jsem si přála školní tašku s obrázky, ale měla jsem oranžovočernou s čísly. Zpětně vidím, že jsem měla tašku originální, kterou nikdo jiný neměl, ale já chtěla mít to, co měla většina dětí.

Tehdy byla jiná doba, záviděli jsme si i svačiny, třeba banány.
Na gymnáziu mi vadilo, že většina rodičů ostatních studentů byli vysokoškolsky vzdělaní lidé, dobře situovaní, takže mí spolužáci jezdili k moři, měli své auto a značkové oblečení. Ne všichni, ale bylo jich dost.V té době vysílali seriál Beverly Hills a my chtěli žít podobně.

Dnes mi to je k smíchu. Taťka mi vždycky říkal, ať spadnu na zem, myšleno do reality. Dnes si samozřejmě vážím rodičů takových, jací jsou.
Bylo ještě plno jiných závistí, všechny jsou už pryč kromě jedné, které bych se ráda zbavila, ale nedaří se mi to. Moc si přejeme miminko, ale máme s tím už delší dobu problém. Kdo zažil něco podobného, jistě pochopí. Každá další těhotná kamarádka, kolegyně, známá pro mě znamená smutek a bolest na duši. Jistěže jim zdravé dítko přeju, ale v podtextu je závist a otázka, proč se jim to daří bez obtíží...

Od posledního potratu uběhl rok, mám za sebou plno práce na sobě, cítím se dobře, jsem šťastná, ale asi ne stoprocentně. Nejvíce mi pomohl manžel (mimochodem svatba byla právě kůli tomu, abych myslela na něco příjemnějšího a zafungovalo to dobře), kamarádky, u kterých jsem se mohla vypovídat. Změnili jsme životní styl, mám za sebou zasvěcení do reiki, což je také úžasná věc, která mě nasměrovala jinam. Snažíme se cestovat, jezdíme na výlety, opravujeme domeček, máme psa a výborný vztah. Někdo by řekl, že nám nic nemůže chybět... a přece...
Na druhé straně mám kamarádku, která má také vše, i to dítě, ale je nespokojená se sebou, bojí se změn nebo spíše toho, co by na ty změny řeklo její okolí. Ona mi závidí to, že se prý umím se vším poprat a nebojím se změn. Přitom já si to vůbec nemyslím...
Hezký den bez závisti vám přeje

Šári

Milá Šári,
přiznat se k vlastní slabosti vyžaduje notnou dávku odvahy. Takových tu dnes asi mnoho nebude.
I když tu vaši závist dokáže asi mnoho žen pochopit a nebere ji jako negativní. Horší je nepřejícnost, a tou naštěstí netrpíte. Přeji vám hodně štěstí.
Držím vám palce.
Reklama