Psací stroj jako z dob První republiky, absence emailové schránky a internetu. Zdravotnické vybavení, které by patřilo spíše do muzea, než k léčbě nemocných pacientů. I tak může vypadat ordinace praktického lékaře v roce 2016. Potvrdila to veřejná soutěž Ordinace Roku. Nejhůře je na tom Severočeský a Východočeský region.

V České republice je kolem 25 000 soukromých ordinací a pouze 1020 z nich splňuje kritéria odpovídající potřebám nemocných - alespoň tak o tom rozhodli sami pacienti ve veřejné soutěži.

„Cílem projektu Ordinace Roku je poukázat na stav současného zdravotnictví v soukromém sektoru. Je až s podivem, jaký přístup mají lékaři ke svým pacientům,” uvádí manažerka soutěže Zuzana Štemprochová.

Lékaři častokrát odmítají o stavu a provozu ordinace komunikovat nejenom se svými pacienty, ale i s dalšími institucemi. „Řada takovýchto zařízení nepoužívá počítač, internet a nemá ani vlastní webovou stránku,” poukazuje na současnou situaci ve zdravotnictví  Štemprochová.

Nejlépe je na tom Praha, Brno a Plzeň

Z veřejné soutěže vyplývá, že nejvyšší úrovně modernizace a stupně informačního pohodlí se dostává pacientům v místech s vyspělou infrastrukturou a hustým osídlením: „To znamená, že vesměs jsou na tom nejlépe velká města, jako Praha, Brno, Plzeň, kde počet ordinací, které svým pacientům neposkytují ani ten nejzákladnější elektronický informační standard, nepřekračuje hranici 3%. V těchto oblastech navíc zaznamenáváme mnohem vyšší míru celkové modernizace jednotlivých ordinací – počet městských pacientů nespokojených s technologickým vybavením svého ošetřujícího lékaře se pohybuje jen okolo 9%,“ uvádí Štemprochová.

Lékaři v Severočeském a Východočeském regionu se zdráhají používat internet

Situace je však diametrálně odlišná v odlehlejších oblastech. Z průzkumu vychází, že nejhůře jsou na tom zatím Severočeský a Východočeský kraj, kde se více než 23% ordinací stále ještě zdráhá ke komunikaci se svými pacienty používat internet.

Ptáte-li se, zda je v dnešní době stále ještě možné narazit na lékaře, kteří ke své práci používají psací stroj, pak musíme odpovědět, že ano – jedná se však jen zhruba o 4% z celkového počtu lékařů.

ordinaceroku 2

Nejvíce nominací získaly ordinace praktických lékařů

Z celkového počtu 1020 ordinací získaly 36 % hlasů ty, které provozují praktičtí lékaři. V těsném závěsu za nimi se umístili praktičtí lékaři pro děti a dorost (26%). Na posledním místě pak skončila revmatologická a alergologická zařízení (0,1%).

I přes obrovský počet pozitivních nominací zaznamenala oblast praktického lékařství řadu negativních komentářů. O tom svědčí například i výpověď pacienta původem ze Slovenska, který se hlasování v soutěži zúčastnil s nadějí na brzké zlepšení své situace: „Do Mostu jsem se přistěhoval zejména kvůli pracovní nabídce. O stavu infrastruktury a služeb v této oblasti jsem toho moc nevěděl, ale jelikož šlo o nabídku velice lákavou, tak jsem ji přijal. To jsem však ještě netušil, jaké trápení se sehnáním kvalitní lékařské péče mě tady čeká. Doktora sice mám, to ano, ale s úrovní vybavení a celkovým stavem jeho ordinace jsem velice nespokojen – a o nějaké moderní informační podpoře nemůže být ani řeč. Jistě, zkoušel jsem si najít jiného doktora, ale v této oblasti je o ně tak velká nouze, že mám oproti jiným lidem ještě velké štěstí. Poslední naděje na zlepšení situace proto teď vkládám do vaší iniciativy,“ vyjádřil podporu projektu Ing. Miroslav Orság.

Slova díků zní i z dalších stran

Ve veřejné soutěži Ordinace roku nominovali pacienti své lékaře především proto, že jim tak chtěli vyjádřit svou podporu a poděkování. „Největší vyjádření díků píší pacienti především na naše facebookové stránky,” doplňuje Štemprochová.

A jaká byla kritéria?

Pacienti hodnotili především to, zda má daná ordinace počítač, internetové připojení a zda informace o svém provozu poskytuje on-line. Další kritéria hodnocení se pak vztahovala k tomu, zda ordinace objednává své pacienty pomocí internetu, vypisuje elektronické recepty, má nadstandardní vybavení, disponuje Wi-Fi připojením, komunikuje s pacienty prostřednictvím emailu a zda ke komunikaci s pacienty používá například i sociální sítě.

ordinaceroku

„Já osobně naprosto chápu, že i v dnešní době má hodně lékařů s používáním počítače a internetu problém. Na druhou stranu je však třeba říci, že mnoho lékařů ze starší generace již moderní technologie do svých ordinací začlenilo a nyní jsou velice rádi za ušetřený čas, který jim to každodenně přináší. Já sama jsem první dva roky po promoci absolvovala psaní lékařských zpráv v nemocnici na psacím stroji - dnes mi to již připadá zcela neskutečné. Takovým způsobem bych dnes nebyla schopná vytvořit lékařskou zprávu odpovídající současným požadavkům, ani ošetřit tak velké množství pacientů,“ uvádí praktická lékařka MUDr. Martina Haaseová z Prahy 9 s tím, že práci bez internetu si dnes již neumí představit. Internet pro ni totiž hraje nezastupitelnou roli při získávání odborných informací, zajišťování běžného chodu ordinace, komunikaci se zdravotními pojišťovnami a v neposlední řadě také při komunikaci s rodiči i pacienty. V mnoha případech navíc šetří nejenom její čas, ale i čas pacientů. Zavádění těchto technologií do provozu ordinace je podle ní samozřejmě náročné, ale do budoucna se nesčíslně krát vyplatí.

„Avšak i přes všechny výhody, které s sebou moderní komunikační technologie přináší, já osobně stále ještě za ten nejdůležitější aspekt považuji osobní kontakt mezi lékařem a pacientem – ten totiž nelze nahradit ani tou nejmodernější technologií,“ uzavírá praktická lékařka.

O projektu

Ordinace roku je dobrovolná veřejná soutěž, která chce ukázat pozitivní příklady moderního otevřeného přístupu k pacientům ve zdravotnictví. V soutěži vystupují ordinace z celé České republiky, které oceňujeme a stavíme je tak za vzor ostatním. Projektem chceme ukázat, že pacienti si cení především vstřícného přístupu a jsou za něj velice vděční. Již nyní je možné nominovat své oblíbené ordinace do druhého ročníku soutěže. Více informací na www.ordinaceroku.cz.

Reklama