Domácnost

Zásahovou jednotkou na dětský prak!


Tedy, kdybych byla v téhle zemi terorista, nebo jiný kriminální živel, asi bych si po setkání s naší zásahovou jednotkou všechny další aktivity dobře rozmyslela.

Pravda, ne všude je potřeba po zuby ozbrojených, zakuklených chlapů v neprůstřelných vestách k likvidaci dětského praku, ale zkušenost to byla k nezaplacení.

Zkuste si teď představit tichou uličku ve vilové čtvrti na periferii Prahy. Je pozdní odpoledne. Cvrlikají ptáčci, zahrádky jsou ozářeny zapadajícím sluncem. Je červenec.

Vaše děti se právě vrátily z venku a výjimečně hodné se zabývají v pokojíčku domečkem pro panenku. Vy se idylicky a v dobrém rozmaru bavíte přípravou večeře.

Zvonek…
 
Vyhlédla jsem z okna v přízemí. „Ježišimarjá, už je zase na mol. No naštěstí není půlnoc jako minule a nemám cihlu v kuchyni,“ říkám si.
Sirku ve zvonku si ale naše sousedka tradičně neodpustila. Šlo o dámu ve středním věku, která se již několik let úspěšně snažila se za asistence obyvatel celé ulice propít do kvalitního deliria.
Přibližně obden se, majíc v krvi víc lihu než hemoglobinu, bavila tím, že buďto někomu vysklila cihlou okno, nebo propíchala gumy od auta, případně vložila sirku do zvonku, a pak se jala neartikulovaně nadávat, či jinak člověku v okně zpříjemnit jakoukoli denní či noční hodinu.

„Jděte domů spát, nemám čas, paní Vrtišková,“ vysvětluji přívětivě z okna.
Následovala smršť výraziva, ze kterého bylo lze rozpoznat několik zástupců hovězího dobytka, drůbeže, obsahu toalety, vepřové, zaměstnání v oblasti erotiky a několik slangových termínů pro části ženského těla. Ještě několik minut jsem se aktivně pokoušela přimět na „hadry“ upravenou sousedku, aby v pokoji ulehla pokud možno do vlastní postele.
Zbytečně.

„Maminko, kdo to je?“
„Nikdo.“
 

Ne, že bych se jí záměrně chtěla dotknout, ale evidentně se tak stalo.
„Nikdo?!“ zopakovala hlasitě.

Následovalo nepřeberné množství přídavných a podstatných jmen na moji adresu. Intenzita hlasitosti na hranici tlaku. Všichni sousedé přehozeni přes parapety oken.
Nebyla jsem rozzlobená. Miluji zapadající slunce. Miluji švitoření ptáčků a také svůj domov. Měla jsem tak dobrou náladu a na tento typ zábavy jsem byla už tak zvyklá, že mě to nemohlo rozhodit.

Klidně jsem odešla do koupelny, klidně jsem uchopila zelenkavý kyblík, klidně jsem jej naplnila studenou vodou a se slovy „Přeju dobou noc!" jsem tekutinu poslala z okna jejím směrem.
Uspokojena přesnou muškou a s pocitem dobře vykonané práce jsem se vrátila k plotně.
Ztichla.

O deset minut později jsem už se zájmem pozorovala, kterak se skřípěním brzd zastavilo před naším domem policejní auto. Z něho doslova vyskákalo několik zakuklených mužů. Naprosto nedokážu odhadnout, kolik jich bylo.
V zápětí na jedné straně ulice zastavilo další a na druhé straně také další. Z každého se vylouplo několik černě oděných postav, které organizovaně popadaly na kapoty vozů.

„Od oken!!!“ rozlehlo se ulicí.

Uposlechla jsem a odstoupila. Tedy takové manévry kvůli jedné opilé ženě?
No joo, asi jsem dnes nebyla jediná. Možná něco vážného provedla… říkala jsem si.

Než jsem si ale stihla domyslet cokoli dalšího, ozvala ukrutná rána z domu. Vyběhla jsem do chodby. Náhle mě někdo natlačil na zeď. Hrozně křičeli, ale nerozuměla jsem, co to bylo. Byly to sekundy. Ze dveří vyběhla vyděšená, tehdy čtyřletá Johanka.

„Ježíši, co se děje!!!!? Mám tu děti, pusťte mě!!!“ ječela jsem a klepala se po celém těle.

Nemohu s jistotou říci, kolik jich bylo, ale bráno pocitově snad padesát.
Člověk, který se mi opíral o lopatku, poodstoupil. Vzala jsem do náruče řvoucí Johanku, zatímco jiní dělali ukrutný kravál v mém bytě a křičeli. Co říkali, skutečně nevím.

„Mám tam uvnitř ještě dvě děti,“ pískala jsem na celé kolo.

To už vedle mě a toho chlapa v černém, co vypadal jako černá želva, stály obě holky a logicky hystericky řvaly.
Zírala jsem z několika centimetrů do očí tomu muži. Nic jiného nebylo vidět. On se díval zase do mých očí. V ruce měl zbraň.

„Co jsme udělali?“ sípala jsem.  
V té chvíli již pomaleji vyšli ti ostatní chlapi. Plná chodba po zuby ozbrojených černých postav.
„Čisto,“ řekl někdo.
Zopakovala jsem svoji otázku do těch očí. Byly modré.

„Máte zbraň? Střílela jste?!“ řekl hodně hlasitě.
„Máme jenom prak. Vlastně dva a nestřílelo se z nich,“ zašeptala jsem zmateně do jeho obličeje zakrytého tou černou věcí a rozbrečela jsem se.

Výraz jeho očí se změnil. Přísahala bych, ač to nemohlo být vidět, že se usmál. Ustoupil kousek dál a jakoby uvolnil držení celého těla. Zřejmě jim v tu chvíli muselo být všem jasné, že jde o nějaký omyl.

Během několika dalších minut, které již proběhly v klidu a před domem, jsme měli všichni jasněji.
Namol namazaná Vrtišková prostě jenom nevykousla moji koupelovou domluvu.

Nevinný kýbl s vodou proměnila ta ženská v akční přestřelku!

Na linku 158 rozrušeně nahlásila několik útočníků, kteří ji ohrožují na životě několika střelnými zbraněmi. Střílet se mělo směrem do ulice přímo z oken mého bytu! Nedivím se, že poslali zásahovku.

Šéf celé, podotýkám jen několikaminutové, akce ještě nějakou dobu stál u nastartovaného policejního vozu, zatímco ostatní auta již odjela, a mluvil s někým do vysílačky. To už byla lidí plná ulice.
Byl rozzlobený, ale naštěstí ne na mě. Vysvětlila jsem mu, jak se to má s paní Vrtiškovou a že samopal byl ve skutečnosti kýbl s vodou, což potvrdilo několik sousedů. Za celou akci se dokonce omluvil s tím, že takovýto výjezd je skutečně drahá věc a že to patrně paní Vrtišková dostane k úhradě.
Po Vrtiškové se slehla zem.

Nemám to našim policistům za zlé. Ač mě neskutečně vyděsili a skoro jsem se strachy po…, byl jejich zásah brilantní. Kdybych byla skutečný zločinec, nejspíš bych neměla šanci se ani rozkoukat.
A navíc také už vím, že za kuklami a neprůstřelnými vestami jsou sice profesionálové, ale soudě z očí toho muže nikoli stroje, ale hlavně lidé.

Trvám totiž na tom, že se pod tou hrozivou image usmál.

   
26.02.2009 - Dům a byt - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. [26] Leidy [*]

    Míšo: moc děkuji za odpověď. Tak ať to holkám jde a přeji hodně štěstí a pohodičky.

    superkarma: 0 26.02.2009, 16:52:41
  2. avatar
    [25] Žábina [*]

    tohle se stalo před pár lety jedné mé známé, žila tenkrát v Praze se svým přítelem a miminkem
    přítel byl dealer...to ona ale netušila
    jednoho dne k nim taky takhle vrazili a přítele odvedli do vězení

    superkarma: 0 26.02.2009, 13:56:51
  3. avatar
    [24] gerda [*]

    FAXÍK: Vrtíškovou zasáhla voda z kýblu, to bylo víc než dostatečné.

    superkarma: 0 26.02.2009, 13:42:24
  4. [23] FAXÍK [*]

    moc hezké dobrodružství, ale zažít bych ho nechtěla, to by měli udělat paní Vrtíškové (ten zásah)

    superkarma: 0 26.02.2009, 13:21:41
  5. avatar
    [22] Meander [*]

    Je toto možné?!

    superkarma: 0 26.02.2009, 11:57:18
  6. avatar
    [21] ToraToraTora [*]

    Dneks ajsem v rádiu zaslechla něco o kalendáři aktů chlapců z URNA. neslyšela jsem to bohužel celé, ani nevím, jestli u nás, nebo kde...Chápu,že Míšu zaujaly oči v zakuklené postavě, ale vzhledem k náročnosti výcviku bych byla zvědavá spíš na ty akty

    superkarma: 0 26.02.2009, 10:55:43
  7. avatar
    [20] Michaela Kudláčková [*]

    Leidy: sorry - mám jinou klávesnici...

    superkarma: 0 26.02.2009, 10:21:03
  8. avatar
    [19] Michaela Kudláčková [*]

    Leidy: To co já žijí všechny. Pavlína s Míšou mají blíž ke kartám. Ája je hodně o zvířatech -hlavně koních. Johanka je ještě malá. Má takový talisman. Takového olezlého panáčka. Tomu říká svá přání -zvláštní, ale plní se jí .

    Jinak, ta příhoda je šest stará a vážně to tak bylo. Dodnes je hodně zábavný, když ho vyprávím. Kdo ví, co tam ještě chudák navykládala, každopádně teď je v pohodě. To taky polatovala nahá poulici v poledne. Taky zážitek Asi rok jsme jí neviděli, a pak nám řekli sousedi, že se léčila. Není stará. Dost jí přeju, že se z toho dostala.

    superkarma: 0 26.02.2009, 10:18:26
  9. avatar
    [18] Channah [*]

    Panebože. No hlavně že preventivně nestříleli.

    Něco podobného se stalo nedávno kamarádovi. Brzy ráno ho probudilo zuřivé zvonění, vysoukal se rozespale z postele (ve spodním prádle a s plyšákem v ruce, to jen pro vizuální dokreslení celé situace) a než dorazil ke vchodu, dveře se vykopnutím rozletěly a ozbrojené komando do přimáčklo ke zdi. Po několika napjatých vteřinách zjistili, že není ozbrojený černoch, pro kterého šli a že ráno si snadno spletete druhé patro s třetím

    superkarma: 0 26.02.2009, 10:10:21
  10. avatar
    [17] átéčko [*]

    michaela.kudlackova: Hezky píšeš. Dobrý příběh.

    superkarma: 0 26.02.2009, 09:44:41
  11. avatar
    [16] Petrushe [*]

    To musela být ale zlomyslná kr*va

    superkarma: 0 26.02.2009, 09:43:05
  12. avatar
    [15] OlgaMarie [*]

    P.S. Kdy k přepravě dojde věděli jen 2 lidé. Proto ono zděšení.

    superkarma: 0 26.02.2009, 09:36:03
  13. avatar
    [14] OlgaMarie [*]

    Zažila jsem je při vyklízení budovy. Šlo o převoz 536 000 000,-Kč. Peníze v pytlích se dopravovaly z 2. patra do přízemí a aut. Nesměla tam být veřejnost a zaměstnanci nesměli opustit své židle, pokud s přepravou neměli nic společného. Působili děsivě. V médiích to bylo komentováno následující den jako cvičení.

    superkarma: 0 26.02.2009, 09:34:42
  14. [13] Leidy [*]

    Kremzina: souhlasím s tebou.
    Míšo já bych se fakt strachy posr....
    Jinak se těším na další tvé psaní je to bomba ty tvoje příhody fakt se nenudíš.
    Míšo můžu mít dotaz: chci se zeptat jestli aspoň jedna z tvých dcer zdědila po tobě vztah ke kartám a tomu všemu okolo nebo všechny dcerky? Nezlob se že se ptám jsem jen zvědavá Díky a přeji hezký den

    superkarma: 0 26.02.2009, 09:24:37
  15. avatar
    [12] Aja [*]

    Nedávno vyjížděla zásahovka JEN kvůli dvěma cigošům co rozbili čelní sklo u Grand Cherokee a ukradli navigaci. Jsou vidět poměrně často

    superkarma: 0 26.02.2009, 09:03:43
  16. avatar
    [11] Kremzina [*]

    Ono taky záleží, kdy to bylo. Krátce po tragedii Věží v New Yorku byli fakt policajti hodně ostražití a věřím, že by na výjezd stačilo, že někdo stříli z domu po lidech na ulici. Navíc, když baba řekla, že je útočníků několik.
    Krátce po té události jsem totiž parkovala v nějakém zakázaném místě, takovém jako odlehlém z boku Vrchního soudu a do 5 min. tam byli poldové a říkali, že všechny instituce jsou několikrát více hlídané a čeho by si nikdo jindy nevším tak je okamžitě podezření na bombový útok.
    Takže já tomu šílenému příběhu věřím a docela je mi líto holek i Míši, myslím, že z toho musely být dost dlouho v šoku.

    superkarma: 0 26.02.2009, 08:58:22
  17. avatar
    [10] Zázvorka [*]

    Teda Míšo, ty se fakt nenudíš!
    Ještě teď mi leze mráz po celém těle!
    Taky bych měla největší strach o děti!!

    superkarma: 0 26.02.2009, 08:56:55
  18. avatar
    [9] OlgaMarie [*]

    michaela.kudlackova: Vrtišková po léčení? Jak dlouho? Na jak dlouho?

    superkarma: 0 26.02.2009, 08:53:35
  19. avatar
    [8] gerda [*]

    A kdo ten zbytečný zákrok nakonec zaplatil, namazaná Vrtišková? Nechce se mi věřit, že by školení policajti nepoznali opilecké bláboly. A taky bych ji polila, ale použila bych na ni možná i něco jiného, než čistou vodu.

    superkarma: 0 26.02.2009, 08:14:02
  20. avatar
    [7] Ivana. [*]

    no tak to si děláte pr..l? co mi říkala drahá polovička tak tyhle zásahovky vyjížděj minimálně (dělá s nimi) a ne kvůli telefonu ožralé krávy. nechce se mi tomu věřit, i když u nás je vlastně možné všechno.

    superkarma: 0 26.02.2009, 08:09:35
  21. [6] Anime Otaku [*]

    Tak to bych asi umřela strachy, jednou na mě na paintballu bafnul kamarád ve vojenském maskování a málem sem z toho měla smrt - a to sem věděla, že je to on

    superkarma: 0 26.02.2009, 08:04:56
  22. [5] mindulinka [*]

    kdyby historky - ta máš, Míšo, hodně pestrej život. Myslím, že se spokojím se svým nudnějším

    superkarma: 0 26.02.2009, 08:03:34
  23. avatar
    [4] hankku [*]

    michaela.kudlackova: ty jo ty mas historky hlavne ze jste to vsichni ve zdravi prezili

    superkarma: 0 26.02.2009, 05:35:02
  24. avatar
    [3] Michaela Kudláčková [*]

    Suzanne: ...je po léčení

    superkarma: 0 26.02.2009, 00:45:23
  25. avatar
    [2] Suzanne [*]

    Tyjo, Míšo, já to přečetla jak detektivku Vrtišková snad dá pokoj

    superkarma: 0 26.02.2009, 00:28:59
  26. avatar
    [1] dajdada [*]

    , během čtení mi hned prolétlo hlavou " kdo to zaplatí"?, před několikaty lety jsem pracovala u policie a viděla jsem cvičení Urny. Takovouhle akci si nedovedu představit, že by proběhla na základě pouhého tel. rozhovoru, resp. minuty od minutě. Většinou je vše dopředu připravené a naplánované, tak nevím , každopádně máme tady policii co " chrání a pomáhá"

    superkarma: 0 26.02.2009, 00:21:27

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme