Když jsme u těch slov. Existují slova, která mě osobně popouzí a nemám je právě spojená s něčím nepříjemným. Prostě mě rozčilují a vlastně pro to nemám racionální vysvětlení…

Například mě přímo odpuzuje slovo „chvátat“.

Nevím proč, prostě ho nesnáším. Takže opravdu, i kdyby cokoli, mohu spěchat, pádit, ale ze zásady nikdy nechvátám!

Moje babička zase, pokud bylo něco dobré, žvatlala „tiptidoňamňamňampapů“, ač inteligentní žena v momentě, když tohle vyslovila, chtělo se mi ji inzultovat.

Na druhou stranu za velice vydařené pokládám její výrazy „indirgurlentní“ – mělo to být jakože vybraný nebo uhlazený.

Dále „distinguovaný“ – jaksi slušný nebo dobře vychovaný a způsobný…

Anebo model – „uchvancancující“, prakticky víc než úžasně vypadající…

Moje pubertální dcera téměř každé oslovení doplňuje hláškou „noooo, Julinkoooo“, což je patrně následek nějaké davové psychózy ze školy.

Máte i vy nějaké slovní spojení, na které máte averzi? Nebo používáte vy sami nějaký oblíbený výraz a už to vlastně skoro nevnímáte? Jakým slovem si pomáháte, když nevíte, jak něco honem pojmenovat? Pište na redakce@zena-in.cz

Reklama