Zdravím,

rozhodla jsem se poprvé taky přispět svou troškou do mlýna.

Už několik let mám problémy se zarůstajícími nehty na palcích u nohou. Při delší chůzi to bolí a krvácí, když mi někdo omylem šlápne na nohu, mám pocit, jako by mi ji rozkrájel na tisíc kousků, o lodičkách a vůbec botách na vysokých podpatcích si můžu nechat jenom zdát. Vždycky jsem se za to strašně styděla, tiše jsem trpěla a nikomu nic neřekla. Byla jsem přesvědčená, že si za to můžu sama špatným stříháním (přestože jsem to dělala přesně tak, jak mě to maminka jako malou naučila) nebo nevhodnou obuví (přestože jsem vždycky nosila široké a celkem placaté boty). I mamka mi dávala najevo, že je to moje chyba, prý jak se v tom pořád „rýpu". Ale já jenom občas po koupání odstranila zaschlou krev a někdy jsem to mazala antibiotikovými mastičkami.

Jít k doktorovi jsem se strašně bála. Jednak jsem měla strach, že mi vynadá a potvrdí, že si za to můžu sama, jednak jsem se strašně bála, že mi ty nehty strhne a že to bude bolet ještě víc než teď. Tak jsem mlčela, chodila s tím celé roky, i v létě v zavřených botách, aby to nebylo vidět. Až současný přítel mě donutil objednat se na chirurgii, a to ještě jen výměnou za slib, že si zajde na kožní se znamínkem, které se zase ani trochu nezdá mně (A ještě tam nebyl! Budu ho muset donutit.)

Pan doktor mě ale velmi mile překvapil. Vůbec mi nevynadal, jen konstatoval, že to vypadá ošklivě a že mě to musí pořádně bolet. Taky povídal, že to není nijak výjimečný problém. Pak mi vysvětlil, že za to vůbec nemůže nějaké stříhání ani boty, ale genetika. Že mám prostě nehtové lůžko tak široké, že se nehet nevejde tam, kam má, a roste do kůže. Tudíž že se rozhodně nemusím bát strhávání nehtu, prý by to ani nepomohlo, nový nehet by zase rostl široký a zase zarůstal. Je třeba udělat plastiku nehtového lůžka. Takže mi při lokálním umrtvení uřízl 3 mm nehtového lůžka. A to jenom z jedné strany nehtu! Měla jsem tam čtyři stehy, dva týdny jsem to měla zavázané a ležela jsem s nohou nahoře, protože jak se do ní nahrnula krev, bolela jak ďas.

To bylo na podzim. Začátkem léta, až bude možné chodit v sandálech, protože do zavřených bot se s obvazem nevejdu, mě čeká druhá noha. A příští rok stejné kolečko s druhou stranou obou nehtů. Ale pak snad bude pokoj, konečně si budu moct koupit krásné otevřené botky na podpatku a nehtíky si nalakovat. A taky si zahrát fotbal, který jsem kvůli tomu nehrála od gymplu.

Milé čtenářky, jestli trpíte podobným problémem, nestyďte se za to a hlavně si najděte kvalitního doktora. A jestli máte ve svém okolí někoho, koho to trápí, hlavně se nechovejte, jako by byl kvůli tomu málem kriminálník (jako moje máti) a přesvědčte ho, že to má řešit.

Zdraví
Kassy


Děkujeme za zajímavý a poučný příspěvek i za odvahu se svěřit, a možná tak pomoct někomu, koho trápí podobný problém.

redakce@zena-in.cz

Reklama