Sourozenecké vztahy bývají někdy složité. A když se do toho přidá nějaký přítel nebo přítelkyně, může vzniknout docela nepříjemná situace. Tak jako v případě Kamily.

dva

Není to asi úplně ideální vztah... Čtyřiadvacetiletá Kamila chodí s o rok starším Zdeňkem jen pár měsíců, ale moc dlouho s ním už zřejmě nevydrží. Alespoň podle toho, co popisuje. A já musím přiznat, že se jí ani nedivím. Zdeněk zřejmě nebude člověk, který by se jí uměl zastat, kdyby bylo potřeba. Zatím totiž jednoznačně prosazuje svou rodinu, hlavně mladší sestru Jáju. Jak by to asi vypadalo, kdyby měl časem svou rodinu s Kamilou? Byla by na prvním místě ona s dítětem, nebo pořád jeho sestra a rodiče?

Příběh Kamily

„To vážně nevím, ale obávám se, že já nikdy na prvním místě nebudu. Jasně, zatím spolu chodíme půl roku a nemáme k sobě žádné závazky, ale i tak mě to mrzí. Já mám taky ráda své rodiče a sestru, ale nepřeháním to, prostě k nim přibyl nový člověk, kterého mám ráda, a to je Zdeněk. Teď je pro mě nejdůležitější on. Zatímco on to má nastavené tak, že jeho rodina má vždycky přednost a já jsem až někde za ní...

Vždycky jsem si myslela, že nejsem žárlivá. Když jsem chodila s jinými kluky, normálně jsme se stýkali s jeho sourozenci i kamarádkami a nikdy jsem neměla problém. Teď ale stačí, aby jenom zmínil svou sestru, a já se hned rozčiluju. On ji prostě nekriticky zbožňuje a vyzdvihuje, a to se nedá vydržet! Přitom je to normální dvacetiletá holka, ničím výjimečná, nic ještě nedokázala. Ale on je na ni tak pyšný! Můžu se zbláznit, jak vysloví její jméno...

Ano, žárlím a jsem alergická na jakoukoliv zmínku o ní. Vím, že je to hnusné, ale nemůžu si pomoct. Možná mě trochu pochopíte, když uvedu pár příkladů. Hned na začátku našeho chození jsem byla pozvaná na večeři k jeho rodičům, sestra tam samozřejmě byla taky. Bylo to docela příjemné, říkala jsem si, že je pěkné, když rodina drží takhle pohromadě. Pak jsem odcházela a chtěla jsem se se Zdeňkem rozloučit v soukromí, ale to nevyšlo - nalepila se na něj Jája. Že mu potřebuje něco důležitého ukázat, a ať honem jde. Zdeněk mi dal rychlou pusu a já odešla. Byla jsem z toho přešlá. Že jsem hned tehdy neutekla!

Už to nechci chápat

Na další rande přišla sestra s ním. Že se jí nechtělo být samotné doma a v kině už dlouho nebyla. Dobré, že? Když se to opakovalo popáté, řekla jsem Zdeňkovi, že takhle si naše schůzky nepředstavuju, že s ním chci být taky někdy sama. Divil se, proč mi sestra vadí, ale zlepšilo se to, pak jsme párkrát byli i někde sami. Než jsme jeli na hory... Zařídila jsem krásné romantické ubytování pro dva. Jenže týden před odjezdem mi Zdeněk řekl, že by sestra chtěla jet s námi. No, nejeli jsme nikam, všechno jsem zrušila, protože představa, jak trávím celý týden s ní, mě rozhodně nelákala.

A tak je to pořád. Jája se snaží vnucovat všude. A Zdeněk jí nic neřekne, to spíš mně, prý ať nejsem netolerantní. Už mockrát jsem se mu snažila vysvětlit, že to není normální, když chce všude chodit se sestrou. Už mě i napadlo, jestli ti dva spolu nemají nějaký bližší vztah než jen sourozenecký, ale to nevypadá. Prostě to nechápu. A už to chápat nechci. Myslím, že mu co nejdřív sdělím, že tenhle vztah nemá smysl... On přítelkyni nepotřebuje, stačí mu sestra.“

Myslíte, že Kamila udělá dobře?

Další příběh v našem magazínu:

Reklama