Potraviny ekologického zemědělství zažívají velký boom až v posledních několika letech, přitom tradice biojarmarků u nás sahá až do devadesátých let. První biojarmark uspořádala v roce 1994 na pražském Barrandově německá nadace Nadace Heinricha Bölla spolu s Ligou ekologický alternativ. „Konal se v solárním pavilonu na Barrandovských terasách, a účastnilo se ho asi deset ekofarem. Rok od roku jejich počet rostl a často jsme měli také zahraničního hosta,“ vzpomíná Karel Merhaut z Ligy ekologických alternativ.

Postupem času se pořádáním biojarmarku inspirovaly další regiony. Na Barrandově vydržela přehlídka ekofarem deset let, poté se přesunula do Toulcovadvora, kde byla součástí tradičních biodožínek.

Loni dnes už legendární biojarmark ekofarem slavil svůj jubilejní dvacátý ročník v Paláci Lucerna. Na rozdíl od skromných začátků, představil více než čtyřicet bioprodejců včetně módy a kosmetiky. „Teď jsme si dopřáli odpočinkový rok,“ říká Karel Merhaut s tím, že prapůvodní biojarmark se letos nekoná.

O přehlídky ekofarem přitom Česko nepřijde, září je tradičně Měsícem biopotravin, přičemž letos se tato největší a nejvýznamnější akce zaměřená na podporu ekozemědělství a biopotravin v České republice koná již podesáté.V průběhu měsíce se uskuteční řada akcí, jako jsou regionální biodožínky, biojarmarky, ochutnávky biopotravin, přednášky nebo exkurze na ekofarmy.

Biopotraviny neobsahují chemická aditiva, konzervanty, stabilizátory a umělá barviva, ekologičtí zemědělci hospodaří bez chemie, a tím je u biopotravin sníženo riziko výskytu reziduí pesticidů. V biokvalitě lze na českém trhu sehnat široký sortiment potravin: pečivo, mléčné výrobky a maso, ale i dětskou výživu, kávu a čaj, čokolády a sušenky.

„Vnímáme stále větší zájem o instantní kávoviny ze špaldy i ostatních obilovin nebo mouky na pečení v domácích pekárnách. Letos nám narostl obrat o osm procent, což potvrzuje zvyšující se zájem o potraviny ekologického zemědělství,“ říká Martin Hutař, ředitel společnosti PRO-BIO, která vyrábí a dodává  široký sortiment biopotravin.

Vedle špaldy letos v bioprodukci podle pana Hutaře dominovala pohanka, oves a překvapivě žito, ale i červená pšenice s obsahem karotenu.bio

Špaldu spotřebitelé oceňují zejména kvůli její specifické chuti po ořechách. Jde o nešlechtěný druh pšenice, z něhož se vyrábí například celozrnná mouka, bulgur nebo zdravá náhražka kávy. Špalda má vysoký podíl bílkovin a nenasycených mastných kyselin i cenné minerály a vitamíny.

„Mám dobrý pocit, že přibývá lidí, kteří BIO berou jako samozřejmost, že více vyhledávají kvalitní potraviny, což biopotraviny jsou,“ dodává.

Společnost PRO-BIO letos spustila nový projekt Naše Biofarma, který přináší ryze české, poctivě a s láskou vyrobené potraviny v kvalitě BIO. Všechny suroviny zpracované do těchto výrobků mají svůj původ v čisté krajině, na polích českých rodinných farem. Plodiny jsou následně zpracovány v mlýně společnosti ve Starém Městě pod Sněžníkem. Na každém výrobku je pak uvedeno konkrétní místo a jméno farmáře, odkud daná surovina pochází.

Reklama