Zánět středního ucha drží titul vůbec nejčastější nemoci sluchového ústrojí. Postihuje hlavně kojence a batolata. Zánět se rozvine poté, co do středního ucha – tj. prostoru za bubínkem – pronikne infekce. Obvykle jde o komplikaci probíhající chřipky či jiného virového onemocnění dýchacích cest. Přímými původci zánětu však bývají i bakterie, a to nejčastěji pneumokok (Streptococcus pneumoniae).

www.shutterstock.com

Zdroj:www.shutterstock.com

Většinou to probíhá tak, že se Eustachovou trubicí z nosohltanu do středního ucha dostanou viry, a jakmile oslabí sliznici středouší, dojde ve druhé fázi k zánětu způsobenému bakteriemi. Eustachova trubice opuchne a uzavře se, zánětlivá tekutina se proto ve středním uchu hromadí a tlačí na bubínek,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková.

 

Akutní zánět středního ucha se označuje zkratkou AOM.

„A“ značí „akutní“, „OM“ je zkratkou latinského otitis media (zánět středouší).

Tlak na bubínek může vést až k jeho protržení. Každopádně způsobuje značnou bolest. Propíchnutí bubínku umožní tekutinu dostat ven. Lékař k propíchnutí volí místo nejlepšího hojení, bubínek potom sroste bez následků. Naopak po samovolném prasknutí nemusí srůst vždy dokonale.

„Se zánětem středního ucha je rozhodně potřeba zamířit k lékaři. Mohou hrozit nepříjemné až velmi nebezpečné komplikace, včetně zápalu mozkových blan čili meningitidy,“ zdůraznila MUDr. Šebková. Nezanedbatelné je i riziko zhoršení sluchu nebo dokonce nedoslýchavosti. „Musíme myslet i na to, že kvůli poškození sluchu dítěte se může zpomalit vývoj jeho řečových schopností,“ dodává lékařka.

 

Proč hlavně děti

  • Infekce se do středního ucha většinou dostane Eustachovou trubicí, která vede z nosohltanu a umožňuje mj. vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku a ventilaci. Malé dítě ji má kratší, širší a položenou více horizontálně než dospělý. Proto tudy infekce snáz pronikne.
  • Malé děti (zejména do dvou let věku) mají nezralý imunitní systém, který si ještě neumí s choroboplodnými zárodky dobře poradit.
  • U předškolních dětí nastupuje rizikový faktor v podobě zapojení do dětského kolektivu, v němž infekce hodně cirkulují.
  • Nemoc může postihnout i starší děti či dospělé. U nich je však vzácnější.

Léčba zánětů

Lehké případy se léčí ambulantně. Zmíněné propíchnutí bubínku (paracentézu) provede otorinolaryngolog (lékař ORL). Podávají se analgetika, antipyretika na sražení horečky, do zvukovodu se aplikují kapky. Jestliže jde o hnisavý zánět, nasazují lékaři antibiotika. U těžších případů může být nutné nasazení i širokospektrých antibiotik. Nebo dokonce hospitalizace, podávání antibiotik nitrožilně a operace vzniklých komplikací.

Očkování jako obrana

Zánětům středního ucha lze do jisté míry předcházet. Protože je zánět středního ucha častou komplikací nemocí z nachlazení, je dobré zkusit zabránit už jim. Když už se u dítěte dostaví rýma, nechte je často smrkat, kojencům výtok z nosu odsávejte. Pomoci může nahřívání nad horkou vodou se solí nebo vyplachování nosu, ideálně pomocí sprejů na přírodní bázi. A také uložení nemocného dítěte v poloze s přizvednutou hlavou, aby výtok co nejlépe odcházel.

Proti nejčastějšímu bakteriálnímu původci zánětu středního ucha – pneumokoku – existuje očkování. Stačí se na něj zeptat u praktického dětského lékaře. Lékaři však upozorňují, že ani očkování neznamená stoprocentní ochranu před zánětem středního ucha. „Často jsou záněty středouší virové, bakteriálních původců je také více, ačkoliv pneumokok patří mezi nejvýznamnější. Pneumokoků rozlišujeme až 90 různých kmenů, z nichž pouze část je nebezpečných. Očkování ale funguje proti těm, které vyvolávají závažné nemoci nejčastěji,“ popisuje praktická dětská lékařka MUDr. Šebková. „Očkování proti nejčastějšímnebezpečnýmtypům pneumokoka lze doporučit i proto, že chrání děti i před dalšími závažnými chorobamizápalem plic, meningitidou nebo pneumokokovou sepsí,“ říká lékařka.

K témutu u nás také najdete:

Reklama