Zdraví

Zánět středního ucha: Strašák pro každou mámu

Zánět středního ucha neboli otitida je jedna z nejčastějších dětských nemocí. Trpí jí zejména kojenci, ale výjimkou nejsou ani děti předškolního věku nebo dospělí.

Zánět má většinou velmi rychlý průběh.  Může se ale změnit v chronický, tedy opakovaný.

ucho

Nemoc se projevuje velkou rýmou nebo virovým onemocněním dýchacích cest. Infekce se šíří od nosu a nosohltanu do středního ucha Eustachovou trubicí, která má zajišťovat dostatečnou ventilaci. U dospělého člověka měří přibližně tři a půl centimetru a je otevřená pouze při zívnutí nebo polknutí. U dětí je Eustachova trubice kratší a otevřená, a proto se infekce dostane snáz do středouší. V malém prostoru se pak nahromadí hlen a hnis, který špatně odtéká a dochází tak k zánětu sliznice. Nahromaděný sekret pak způsobuje napínání bubínku, což je pro nemocného pacienta velmi bolestivé a nepříjemné.

Jak poznáme, že má dítě zánět středního ucha?

Příznaky akutního zánětu zejména u dětí jsou plačtivost, nepokojnost, nechutenství, sahání a lehání si na ucho. Bolest se může zintenzivňovat při kašlání, polykání nebo pláči. Akutní zánět je doprovázen i horečkami, průjmy a zvracením. Někdy může dojít i ke zhoršení sluchu.

Při těchto příznacích je důležité navštívit lékaře, protože neléčení může vést ke komplikacím nebo ke sluchové nedostatečnosti.

Při chronickém zánětu nenastupuje teplota ani bolest. Pacient pouze pociťuje svědění, pálení nebo zalehlost v uchu.

Navštivte s dítětem lékaře. Co vás čeká?

Lékař se nejprve podívá do nosu, krku a ucha a prohmatá ušní okolí, jestli není přespříliš citlivé, poté ho prohlédne otoskopem a tím zjistí nějaké změny na bubínku. V počínající fázi neprokázaného hnisavého zánětu předepíše analgetické nebo nosní kapky. Pokud by šlo o hnisavý zánět, lékař propíchne bubínek speciální jehlou a hnis vyteče. Tímto zákrokem je pacient téměř ihned zbaven bolesti. Někdy bubínek praskne i samovolně, po pár dnech pak přestává výtok z ucha vytékat a proděravění bubínku se uzavírá. Zároveň se snižuje horečka a bolest. Ve většině případů se lékař rozhodne zánět léčit antibiotiky.

Rada pro maminky: Vždy je důležité dbát na to, aby byla dobrána antibiotika předepsaná lékařem až do konce (cca 10 dní), tím lze zabránit chronickému opakovanému zánětu. Důležité je čistit zvukovod několikrát denně.

Jak se zánětu středního ucha ubránit

Dítě v zimě teple oblékejte. Dbejte i na šálu přes ústa, aby se dítě nenadýchalo studeného vzduchu. Důležité je i kojení dítěte, protože mateřské mléko posiluje imunitu dítěte. Odmala naučte děti dobře smrkat, aby se jim neucpával nos a nedocházelo tak k infekci. Otužujte dítě, aby bylo odolné vůči nachlazení například správným oblékáním, aby se zbytečně nepřehřívalo.

Jak vidí léčbu zánětu středního ucha odborník? Zeptali jsme se MUDr. Václavy Adámkové, primářky Klinické mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Podle čeho by se lékaři měli rozhodovat, která ATB nasadí?
Volba ATB vychází primárně z toho, co pacientovi je, to je určitě základ. Zásadní je, zda pacient trpí bakteriální infekcí, protože ATB jsou určená pouze na léčbu bakteriální infekce, nikoliv na virové nebo kvasinkové apod. To je první a nejdůležitější krok. A jestliže známe původce infekce, pak se dá nasadit buď empirická, nebo cílená léčba. Když je známý konkrétní původce infekce, je to o to jednodušší, protože víme, která ATB na něj fungují.

Jaké jsou nejčastější nemoci na ORL, na něž se nasazují antibiotika?
Co se týká ORL, tak jsou to určitě záněty středouší, zánět vedlejších nosních dutin a pak komplikace se záněty mandlí (což je v podstatě angína, s kterou chodíme nejdříve k lékaři).

To se asi nedá říct, jaká ATB předepisujete nejčastěji?
Asi nejčastější, a to jak v komunitě, tak v nemocnici, jsou ATB penicilinového typu, to v každém případě. Infekce respirační jsou nejčastější, močové a většina původců těchto bakteriálních infekcí je pořád relativně slušně citlivá na penicilinová ATB.

Co si myslíte o rychloantibiotikách v oblasti ORL?
To je prakticky jen jedno ATB, azithromycin, toto ATB není lékem primární volby pro žádnou infekci. Je to čistě rezervní ATB, když už nemůžu podat nic jiného, ale takových situací je velmi málo, bude to např. těhotná žena alergická na penicilin a bude mít boreliózu, to je konkrétní situace, kdy by mohlo být použito. Je tedy určené pro výjimečné, jasně definované situace, potom je zcela vhodné a na místě. Ale pak už se neužívá ty tři dny, ale užívá se 14 dnů. Nelze tedy říct, že by bylo špatné, ale záleží na tom, na co ho vyberu.

Často se bohužel používá jindy, např. když lidé nechtějí být dlouho doma kvůli práci nebo jedou na dovolenou, a to je chyba, protože toto ATB nevyléčí to, co by mělo, a naopak vede k selekci rezistence.

Zásadní poznatky o ATB

1. ATB jsou vhodná pouze na bakteriální infekci, nikoliv na virovou. Když se používají na zvýšenou teplotu a pobolívání v krku, nezaberou, na to stačí třeba Paralen, ale naopak to vede k tomu, že bakterie si vytvoří rezistenci (odolnost) a nakonec na ně nezabere ani jiné ATB.

2. ATB musí být užíváno správně, proto jsou potřeba dostatečně vysoké dávky, správné intervaly a dodržování délky podávání! ATB určená po 6 hodinách se musí brát po 6 hodinách a po celou určenou dobu.

3. Pacienti by se neměli snažit ordinovat si sami ATB ve stylu: Paní doktorko, sousedka má ty žluté pilulky, tak já je chci taky… O ATB musí vždy rozhodnout lékař.

Co je co?

Empirická léčba:nasazení ATB pouze na základě domněnky, bez dat a odebrání biologických vzorků k dalšímu vyšetření. Pokud původce infekce přesně neznáme, jsme na úrovni empirické léčby, kdy nějakého původce předpokládáme, takže usoudíme, že pravděpodobně toto ATB by mohlo být nejlepší.

Cílená léčba: podání léků na základě výsledků kultivačního vyšetření, je velmi vhodná. Cílená léčba je přesná léčba, kdy se pacientovi dávají nejvhodnější ATB. Nasadí se v případě, že víme, co je původcem infekce, a kdy přesně známe, jak je ten původce citlivý nebo rezistentní na dané ATB. Ze seznamu ATB pak vyberu nejvhodnější na základě jeho vlastností a klinického stavu pacienta.

Rezistence bakterií: odolnost, schopnost vzdorovat lékům.

Citlivost bakterií: stav, kdy víme, která ATB na bakterie zaberou.

   
27.09.2013 - Nemoci - autor: odborný článek

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme