Kdo kdy zažil průběh i velice výživnou bolest postiženého zubu, kterou má v určité fázi člověk chuť zahnat kulkou do hlavy, ten jistě potvrdí, že toto onemocnění je jedním z nejhorších vůbec.

zub

Jde o onemocnění obalu kosti. Doprovází vznik ostruhy kosti patní, případně se jedná o zánět kořenového kanálku zubu.

Ze všeho nejlíp asi funguje nechat zub prostě vytrhnout než riskovat, že se antibiotiky neodstraní všechno a úplně a dostaví se recidiva.

Po vlastní zkušenosti teď k večerní modlitbě přidávám prosbu, abych to už nikdy nemusela absolvovat. Měla jsem ho dvakrát.

O zánětu okostice jsem našla hodně pojednání i množství i alternativních způsobů léčby, ale stejně, tady bych než invazivní zákrok lékaře a antibiotika nic jiného nezkoušela.

K běžným příznakům zánětu okostice patří zarudlé, oteklé dásně, které se začínají odtahovat od zubů a vytvářejí kapsy. Obvykle se k tomu přidává citlivost zubů, pocit intenzivního tlaku mezi zuby nebo krvácivost dásní při čištění zubů. Později problémy sílí.

V pokročilejší fázi nemoci dochází k ústupu dásní a hnisání v prostoru mezi zuby, doprovázené silnou bolestí. Tento stav je provázen i dalšími celkovými příznaky, jako je teplota, malátnost a otoky měkkých tkání.

Při odumření dřeně bolest obvykle zeslábne, avšak s pokračujícím zánětem se mění na pulzující bolest, tolik charakteristickou pro zánět okostice.

Resekce, vytržení zubu a také antibiotika je nejobvyklejší postup.

Nedávno nějakému člověku museli prakticky uříznout půl hlavy právě kvůli zubu. Upřímně, tato témata vůbec nepatří mezi mé oblíbené.

Raději nemluvit, zvlášť, když má člověk tolik práce, že mnohé věci skutečně poněkud nerozumně odkládá. Známe skoro všichni, že?

Reklama