Reklama

Hana a Tomáš Ochovi mají dvě vlastní dcery, to jim ale nestačí. Rozhodli se pomáhat i dalším dětem, které takové štěstí jako jejich dcery nemají. Původně začali jako pěstouni, později si ale uvědomili, že je mnoho dětí, které zůstávají v dětských domovech, a přitom by potřebovaly zažít normální rodinu.

Nakonec proto Ochovi založili soukromý dětský domov rodinného typu. Nazvali ho Markéta a snaží se tu vytvořit stabilní a láskyplné prostředí pro děti s nařízenou ústavní výchovou. Už třináct let si Ochovi berou děti, které nemohou jít do adopce ani do pěstounské péče. Děti, o které se jejich biologické rodiny nejsou schopné postarat. Jen díky Ochovým tyto děti poznaly, co to znamená žít v úplné rodině. „Práce s dětmi nás těší, je to investice do budoucnosti. Vycházíme z toho, že základem je rodinná výchova. Proto se snažíme dětem umožnit žít tak, aby poznaly základní vzorce rodinného chování, a ty pak přenesly do vlastního života v dospělosti,“ říká Hana Ochová. Kapacita dětského domova Markéta je deset dětí. Za třináct let jeho existence se jich tu vystřídalo už patnáct. V současnosti je nejmladšímu dítěti rok, nejstaršímu dvacet let.

dd

Program mají děti v DD Markéta opravdu bohatý. Ve svém krátkém životě už prošly kurzem pádlování, kurzem potápění a každoročně se zdokonalují během týdenního kurzu lyžování. V minulosti se některé z dětí staly instruktory vodní turistiky a lyžování a snowboardingu. Děti navštěvují hrady, zámky, muzea, zoologické či botanické zahrady a ekocentra. „O letních prázdninách děláme tábor pro kamarády našich dětí. Sjíždíme řeky, každý má minimálně týdenní aktivitu, kterou si sám zvolí (tábor podle zájmu, rekreaci, návštěvu u tety atd.) Společně trávíme týdenní dovolenou,“ popisuje nabitý program Tomáš Och.

dd

Děti mají v Markétě také své mazlíčky, o které se starají. Rybičky, agamu vousatou, želvu zelenavou, užovku červenou a zlatého retrívra. O každé zvířátko se stará konkrétní dítě, je to jeho zodpovědnost. Děti jsou běžně zapojovány do všech činností v domě. Ochovi je vedou k tomu, aby si samy vyřídily, co potřebují a byly schopné komunikovat se světem kolem nich. Se „svými“ dětmi se manželé Ochovi stýkají i poté, co vylétnou z hnízda. Díky technice je to jednodušší. „Nejčastěji se ozývají, když jim teče do bot. Někteří zase, když už je mají suché. Teď máme radost z nejstaršího chlapce (26), který měl hodně nahnutý život, prošel si útrapami všeho nechtěného a teď se drží a snaží se být s námi stále v kontaktu. Nejprve nás kontaktoval vždy, když už jeho průšvihy přerostly tak, že by si bez nás neporadil. Dneska nám oznamuje i hezké věci a je takový spokojený,“ usmívá se Hana Ochová.

dd

Lehké to ale vždy nebylo, pro děti ani pro manžele Ochovy. „Začátky byly velice těžké, především z finančního hlediska. Přestože byl domov zařazen do sítě školských zařízení, od ledna do konce srpna 2001 nedostával žádné dotace od státu. Děti tak v tomto období žily pouze ze sponzorských darů,“ říká Tomáš Och. To se změnilo v roce 2002. I teď je ale dětský domov Markéta vděčný za každou pomoc. Mezi jeho hlavní sponzory patří už sedm let i společnost PROFI CREDIT. Každý rok předá dětem šek na 50 000 korun, s pomocí zaměstnanců pro ně pořádá vánoční večírky a pomáhají ji také s organizací dětského dne. „Snahou naší společnosti není pouze pravidelné poskytování finančních prostředků, ale také osobní přístup k Ochovým a jejich dětem. Spoluprací s dětským domovem Markéta se snažíme především vytvořit pouto mezi lidmi, a to se nám společným úsilím daří,“ říká marketingový ředitel PROFI CREDIT Ondřej Šmakal.

dd

Jejich pomoci se velice vážíme. Je to pomoc trvalá a hlavně naše spolupráce není jen o poskytování peněz. Společnost PROFI CREDIT nás zve na své akce, a tak se děti dostávají do prima společnosti a třeba na konferencích vidí, jak pracovníci dostávají ocenění a to si myslíme, že je právě dar k nezaplacení. Už malé děti vidí, že si zaměstnavatel váží pracovitosti svých lidí. Těžko bychom jim toto vysvětlovali,“ upřesňuje přínosy spolupráce Tomáš Och.

Energie mají manželé Ochovi na rozdávání. Vždyť kdo z nás by zvládl vychovávat deset dětí? Jak oba říkají, za šťastné úsměvy „jejich“ dětí to ale stojí. „Těší nás i to, že přes veškeré těžkosti, které máme s výchovou a administrativou, jsou na světě lidé, které zaímáme. Stojí při nás a ať se stane cokoliv, můžeme se na ně spolehnout. Jsou rádi, že nás vidí s dětmi a podporují nás v tom, co děláme,“ uzavírá Tomáš Och.