Děkujeme za další velmi zajímavý sousedský příspěvek, ketrý nám poslal čtenářka s nickem nja75. Chtěli byste mít v sousedství páva? Tak si přečtěte tento příběh a možná vás taková myšlenka rychle přejde.

K dnešnímu tématu nemůžu nepřispět. I když mým sousedským „problémem" nejsou ani psi, ani motorové sekačky... :-)

Když se řekne „páv", vybaví se někomu možná vznešenost, možná pýcha, možná nádherná modř. Mojí mamce se zaručeně vybaví paví oka jako ozdoba ve váze. A mně se vybaví slova, která nelze veřejně publikovat. Zvláště po dnešní noci...

Před časem jsme si koupili starší řadový domek se zahradou. Když jsem první vyklízecí den na plotě ve dvoře uviděla páva, myslela jsem, že jsem se jen trochu víc nadýchala Sava, kterým jsem právě vydrhla koupelnu. Ovšem nebyla jsem jediná, kdo ho viděl. Skutečně tam byl.

V zimě, na sněhu a v prostředí „ruiny" působil ve svých barvách a s korunkou na hlavě zvláštně. Mít přes plot toto netypické domácí zvíře nám přišlo zajímavé.

Avšak každé prvotní nadšení obvykle rychle vyprchá. Především když zjistíte, že tenhle pták není jen estetický doplněk, ale také že je schopen dost osobité produkce. Určitě víte, jaký zvuk vydává klakson s gumovým balonkem ... Já taky. A dokonce vím, kde se jeho výrobci nechali inspirovat.

Po několika hlasitých projevech zpoza plotu jsem se začala o pávy zajímat blíže. Především mým úkolem bylo zjistit, jak dlouho tito opeřenci žijí. Ač se normálně považuji za milovníka zvířat, v tomhle případě mě výsledek nepotěšil... A tak si zvykám.

Už mi pomalu přestává vadit, když se za zahradami zastavují lidé a obdivují vějíř pavích ok, přičemž ke stálé expozici patří i zahrady kolem včetně mě, ať už venku dělám cokoliv. A pokud pták zatroubí přes den, už to většinou neslyším.

Ale dnes v noci...

Ráno vstáváme v pět, ovšem dnes jsme měli už od tří hodin jistotu, že nezaspíme. Nevím, zda se opeřenému frajerovi zdály nějaké divočárny, pravdou však je, že každých pět minut spustil křik. Dobře si to chlapec načasoval. Pět minut je tak akorát, aby člověk zadřímnul a opět vyskočil leknutím, když za zdí spustí požární siréna v podobě modrého ptáka. Do skutečného budíčku jsem stihla usnout a probudit se nesčetněkrát.

Asi po třetím probuzení mě začaly napadat likvidační myšlenky. Při čtvrtém jsem si vzpomněla, že brácha měl v dětství miniaturní luk, který používají křováci k uspávání, popř. rovnou k lovu zvěře. Při pátém probuzení jsem začala přemýšlet, kde by se tahle hračka dala najít. A při šestém jsem zkoušela vymyslet, kde se asi dají uspávací střely koupit...

Nakonec jsem od všech plánů upustila. Neublížila bych ani kuřeti, takže ani na pávovi zločin páchat nebudu. Ale říkám si, že psi, co proštěkají celou noc, jsou proti tomuhle absolutní nuly!

Proti našim sousedům v žádném případě nic nemám, právě naopak. Jim se třeba zase nemusím líbit já, manžel nebo další zvířectvo, které si v průběhu let pořídíme.

Jak se říká „proti gustu..." ...však to znáte. Mě však už nikdy nikdo nezbaví přesvědčení, že ač páv vypadá na zahradě u rodinného domu značně exoticky, měl by zůstat v zoo, v zámeckých parcích nebo doma v Indii...

nja75

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Třeba na něj leze jaro. A až odezní, přestane i páv volat po samičkách. Ale možná je moje rada na draka, třeba mají pávi „říji“ celoročně. Pak nezbývá než si pořídit „hluchátka“ jako měl Otík ve Vesničce střediskové.

Inspiroval vás tento příběh k napsání vlastního příspěvku? Máte také nějakou příhodu se sousedy? Kdo ruší noční spánek vám? Napište nám na dnešní téma a svěřte se se svými starostmi, ale i radostmi sousedskými.

redakce@zena-in.cz

 

Reklama