Co je alfou a omegou úspěšné sebeobrany pro ženy?
To je jasný. Alfou a omegou je, aby na trénink vůbec přišla. Protože, když nepřijde, nedozví se vůbec nic. Hodně žen má často zkreslenou představu, že kurz sebeobrany nezvládnou, protože se třeba jinému sportu nikdy nevěnovaly. Naším úkolem tady je přesvědčit je, že to zvládnou. Dalším problémem je, že si ženy říkají, že se jim nemůže nic stát, a to je problém. Nikdo samozřejmě nepředpokládá, že by se nám něco mohlo stát, o to horší je, když se to pak opravdu stane.

Jak moc je otázka psychologie v sebeobraně důležitá?
Psychologie je samozřejmě důležitá, ale nejdůležitější je pro ženy myšlenka a přesvědčení, že tu danou situaci dokážou zvládnout. Celý kurz není nijak těžký, je o fyzickém fondu, který v tu chvíli má a pohyb je ve své podstatě velmi jednoduchý. V první řadě je důležité, aby si ženy uvědomily, že je sebeobrana funkční, do té doby do nich rvát psychologii nemá úplně cenu.
V momentě, kdy vědí, že to zvládnou, tak je napůl vyhráno. Strach je při napadení vždycky. Já se také budu bát, když mě někdo napadne. Jde o to umět ho potlačit.

Bojíme se všichni stejně?
Rozlišujeme dva typy strachů. Ten, kdy máš strach, ale jdeš do toho a bráníš se a pak strach, který tě skolí a nejsi schopná pohybu a je z tebe, jak se říká, ovce na porážce.

Dá se ten druhý typ strachu nějak zlomit?
Dá. Na svých kurzech sebeobrany to u žen vidím. Po dlouhodobé práci ty změny vidím a opravdu se naučí případné ataky zvládat. V takový moment si ženy začínají i věřit a opravdu, když přijde na útok, dokážou se bránit, ani neví, jak. Ale chce to trénink, a to dlouhý a důkladný. Za měsíc se nic nenaučí.

Jak dlouho tedy trvá kurz, který přinese své ovoce?
Ideální je, aby žena chodila alespoň dvakrát do týdne. Pak takový funkční trénink, kdy se objeví první reakce a obrana proti útoku, bývá sedmý až osmý měsíc. Tou reakcí mám ale na mysli situaci, že když půjdu do úderu, tak se s tebou opravdu nebudu mazlit a ta reakce tam musí být.
Sebeobranu žena musí brát jako své hobby a chodit alespoň rok.

Pro koho je sebeobrana vhodná? Pro ženy, které se již s útokem setkaly nebo i pro ty, co se v takové situaci nikdy neocitnuly? A proč?
Sebeobrana je pro všechny ženy bez rozdílu. Příčinám, proč být napadená, totiž dává šanci téměř každá žena. Tak například: půjdeš na diskotéku, líbí se ti nějaký frajer a bez přemýšlení s ním klidně odejdeš. Za hezkou tváří se ale klidně může skrývat násilník. Stejně tak, pokud chodíš domů místy, který jsou tmavé a bez lidí, pravděpodobně tam může šance na napadení být, a tak je potřeba to změnit.

Jak?
Prevence je základ. Pokud žena začne přemýšlet spodkem a odchází s neznámým z diskotéky, musí udělat alespoň opatření a říct o tom někomu – kamarádce, poslat sms rodičům... A to platí o každé takové podobné situaci. Ženy si často umí nadbíhat do průšvihů, aniž by si to uvědomovaly. Prevence by se neměla podceňovat, když totiž dojde na nejhorší, i práce policie je pak mnohem rychlejší a efektivnější.

Je i téma prevence součástí kurzu sebeobrany?
Ano, na toto upozorňuji během celého kurzu. Hovoříme o aspektech psychických, preventivních i právních.

Liší se kurz, pokud už žena napadena byla s kurzem pro ženy, které s tím nemají zkušenost a mají o napadení nulové povědomí?
Ne. Samozřejmě se s napadenými ženami pracuje trochu jinak, ale rozhodně je neseparuji a jejich kurzy se nevedou zvlášť. To je nesmysl. Naopak, ať jsou všechny v kolektivu.

Co žena na kurzu dělá?
Učí se pohybovat. Učí se uhodit.

Jsou ženy, které ten kurz kvůli své náplni a celkem drsnému průběhu, nedaly?
Ne, nikdy. Samozřejmě, že jsou začátky mírnější a teprve postupem času se vytvářejí například nečekané situace a kurz může být vážně drsnější. Třeba na ženu zakřičím, simuluji napadení ještě před tím, než začne samotná hodina... A takhle se testují ty zmiňované reakce, které jsou lepší a lepší. Nejvíce tě totiž překvapí to, co neznáš. A s tím je třeba pracovat.

A jak je to s útěkem? Má cenu útočníkovi utéct?
Upřímně, jaká žena, pokud tedy netrénuje běh pravidelně, opravdu umí utíkat? Žádná. O tom se celkem jednoduše přesvědčíme vždy, když máme nějaké soustředění a kde využíváme modelových situací, které se maximálně blíží reálu.
Je potřeba také rozlišovat nad typy napadení – zdali je nožem, jedná se o znásilnění nebo krádež nebo napadení, kdy to může opravdu skončit smrtí. Ale chlapovi, který je nadržený a chce sex, tak tomu jen tak neutečeš. Chtíč je totiž velká motivace.

Jak by se měla žena k útoku postavit?
Žena by měla útočníka likvidovat na tři údery. Na první, druhou dobrou. Ona si totiž nemůže dovolit se s chlapem prát. Útočník si nevybere 120 kilogramů velkou ženskou, která je o hlavu vyšší než on a teoreticky ho zbije levou zadní. Chlap si vybere objekt, o němž ví, že ho zvládne. Oběť je nejčastěji vybíraná.

V jakém smyslu vybíraná?
Útočník si může svou oběť vybrat, sledovat ji, zjišťovat, jaké jsou její zvyky, kudy chodí domů, jestli sama nebo s kamarádkou...

A co tedy dělat, když mám pocit, že mě někdo sleduje?
Zase udělat preventivní opatření. Důležité je nebýt paranoidní, ale pokud za tebou půjde někdo po ulici a cítíš, že jinou osobu máš za zády déle, uděláš prevenci – zastavíš se u výkladní skříně a uvidíš, co se bude dít. Zastaví se taky? Nebo půjde dál? Když přejdu ulici, přejde taky? V takovém případě se zastavíš a podíváš se na něj a pořádně si ho prohlédneš. V klidu, bez útěku, telefon v ruce a být připravená volat případně o pomoc.

Pomůže mi v takovém případě třeba pepřový sprej?
Určitě. Ale i s pepřákem se musíš naučit, abys jím neohrozila sama sebe. Pak bys byla snazší obětí. Navíc, kolik žen stihne z toho svého bordelu v kabelce ten sprej vytáhnout?! Ukaž mi jednu. Dost pravděpodobně místo pepřáku vytáhne na útočníka rtěnku.

Existuje nějaká osvědčená rada, která funguje nebo tip, jak by se žena měla bránit, i když nepodstoupí kurz sebeobrany?
Abych řekl pravdu, tak nevím. Jak se máš bránit, když nemáš model člověka, který by tě napadl? Jak se máš bránit, když o té prevenci nic nevíš? Co má dělat? V takovém případě je to hlavně o štěstí. Může zafungovat hlasitý křik, slovní napadení a urážení mužské chlouby... Ale obecná rada není. Prvotní strach může být tak velký a zmnohonásobený útokem až do té míry, že bude reakce nulová.

Reportáž z kurzu sebeobrany si můžete přečíst zde. 

Také si přečtěte:

Reklama