Děkuji vám čtenářko Zolindo za vaši vzpomínku na tatínka a gratuluji k podobným pocitů, jako mívám já po sportovním výkonu. Myslím, že to zvládnete přenést i na své děti. A to je dobře.

Myslím, že základ ke sportu mi dal táta… 

Dobré ránko všem

V naší rodině jsem, co se týče sportu, úplný samotář.

Pamatuji si však, jak jsme s tátou chodili každý víkend na túry – táta s mamkou vedli skauty, mamča kvůli nemocným kyčlím zajišťovala servis a organizační věci pro děti v táboře (nebo kde jsme zrovna byli J) a my vyráželi na výlety – milovala jsem to, pokaždé jsme s sebou měli našeho vlčáka Dicka a pamatuji si, jak v lese vždycky ulovil nějakou větev (nebo strom – párkrát domů táhnul několikametrovou kládu a byl hrozně šťastný, jaký je frajer). Taky jsme každoročně jezdili naší starou škodovkou do Tater a tam jsme se teprve vyřádili. S tátou jsem chodila po horách, na Solisko, okolo jezer, vzpomínám si na lezení na vrcholky, kdy jsem se držela řetězů jako klíště... Táta už nežije, ale doteď je pro mě největší relax a způsob vyčištění hlavy dlouhá procházka, nebo výlet do přírody, chození po horách...

Ke konkrétnímu sportu jsem cíleně vedená nikdy nebyla a cestu jsem si našla sama. Od malička jsem milovala běh a kromě období v pubertě, kdy byl jakýkoli sport prostě trapný B-) jsem se vždy něčemu věnovala. K fitness mě přivedla kamarádka, cyklistika přišla sama a přála bych vám vidět, jak se tvářím při prvních vyjížďkách po zimě – směju se jako blázen.

No, a s přibývajícími roky si tam každoročně fiknu nějakou alternativu na oživení – in-line, lyže, pole dance… k něčemu se dopracuji sama, jindy mě někdo nakopne… Jsem však přesvědčená, že základ mi dal táta - miluji pocit uspokojení, dobré nálady, fyzického vyčerpání, zážitků a spoustu dalšího, co mi sport dával, dává a bude vždycky dávat…

A k otázce, zda děti nasměrovat ke sportu, hudbě, umění? Určitě, děti potřebují ukázat cestu, je však třeba najít to, co je baví a nelámat to přes koleno. Pokud moje dítě jednou nebude chtít kolo ani vidět a místo toho se bude chtít matlat s blátem na keramice, podpořím ho. Nicméně ho na kolo určitě opakovaně posadím a budu se snažit najít cestu a výlet mu zpříjemnit takovým způsobem, aby s námi na kole zajel aspoň…na zmrzlinu…

Zolinda
Text nebyl redakčně upraven


Dnes máme téma dne: Čím chcete, nebo byste chtěly, aby vaše děti byly. Umělci, nebo sportovci?

  • Je to jinak u holčiček a u kluků.
  • Musela jste někdy volit u sebe, nebo u dětí? Jak?
  • Nebo se má nechat dítě být, ať si dělá, co chce? Opravdu vždy?
  • Těch možných podtémat je spousta a věřím, že na ně samy upozorníte.

redakce@zena-in.cz

A jednu z vás odměním ještě dnes překvapením. Počítám, že přesně v 16.00.

Reklama