Novinky

Zajímalo by mě, jak to v krematoriu probíhá

Další anonymní čtenářka trochu nevěří „čestnosti“ dnešních krematroií. Přesto by jednou chtěla být zpopelněna, představa, že se její tělo rozkládá v půdě, ji děsí...

Také tato čtenářka si řála zůstat v anonymitě, její přání plním...


Dobrý smuteční den Vám všem. Dnešní téma je sice smutné, ale na druhou stranu týká se nás všech.

Jak se říká, všichni musíme nahoru. Určitě každý z nás pomyslel na smrt, i já jsem se při těchto myšlenkách přistihla.

Svým způsobem jsem ještě mladá, a tyto myšlenky jsou předčasné, ale v dnešní době člověk nikdy neví. Lidi jsou schopni ubližovat, být nezodpovědní na silničním provozu a dokážou i zabíjet, vraždit. Já bych si přála umřít přirozenou cestou jako moje babička, která umřela ve spánku a netrápila se. Za to můj blízký kamarád ten takové štěstí neměl,tomu zjistili nádor, chodil na ozáření a měl zdlouhavou a bolestivou smrt. Určitě si přeji poslední rozloučení v kruhu svých blízkých a přátel, kterým na mě záleží (záleželo).

Někde u stropu se vznáší má duše a sleduje pohřební obřad, dle svých představ. Blízcí stojí ve smuteční síni a já žasnu, kolik odstínu může mít černá barva. Zanedlouho se z reproduktoru začnou ozývat tóny mých oblíbených písní, a mým blízkým se vybaví ty nejhezčí vzpomínky na mou osobu. Sice roní slzy ale mne to těší, protože je to od srdce. K mikrofónu přichází profesionální řečník a povídá pár slov z mého, doufám že dlouhého života. Při pohřbu je určitě nejtěžší chvíle zacinkání zvonku a zajíždění rakve, zažila jsem to osmkrát. Kdyby to bylo možné už bych to nikdy zažít nechtěla. Určitě vím, že chci být spálená, nechci být ožíraná někde v zemi všiljakou havětí. Pamatuji si jak nám vždycky říkala babička, jak mne klepne pepka, hoďte mne do popelnice a my jí odpovídali, ještě by nás za to zavřeli. Nevím zda bych chtěla být rozptýlena asi bych byla radši kdyby si mé pozůstatky nechal někdo u sebe ale kdo by to byl???? Kdo by si mě nechal doma???

Čert ví, zda nepálí více osob najednou a lidé mají v urnách směsi lidí. Je to šílené ale je to možné. Hodněkrát jsem se také zamyslela nad tím, že člověk za pohřeb zaplatí docela hodně peněz, rakev ta také nestojí málo. Myslíte že ty rakve také páli, já si nejsem jistá. Myslím že nééé.

Proč by to dělali když za to prakticky ušetří. Ale to opravdu spekuluji.

Pěkný zbytek dne,
Anonym

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 11. 4. 2013: Pohřby

  • Máte rozmyšlené jak a kde chcete být pohřbena?
  • Vědí o tom vaši příbuzní?

Příspěvky k tomuto tématu zasílejte nejpozději 11. dubna 2013 do 15.00 hodin na e-mailovou adresu redakce (viz níže). Jsem zvědavý na vaše představy a na to, co pro ně děláte. Samozřejmě tu mám pro jednu z přispěvatelek připravený dárek: krásnou knížku Romantická řeč kvetin. Nezapomeňte, že váš příspěvek by měl být dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

kniha

   
11.04.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [12] Julinkaj [*]

    Když jsem nechávala udělat kremaci našeho psa, tak jsme u toho byli. Takže jsme všechno viděli.

    superkarma: 0 27.10.2016, 03:46:39
  2. [11] Verina [*]

    Rikina — #6 Možná je to teď jinak, ale když jsme před 20 lety vyřizovaly se sestrou ve Zlíně pohřeb mamince, tak jsme měly štěstí na příjemné lidi. Na Pohřební službě se s náma paní posadila a nejdřív jsme vyplňovaly nutné položky. Paní se při tom vyptávala na maminku, co měla ráda, kde pracovala, kde žila, atd. Taktně, citlivě, byly jsme za to obě moc vděčné. Před odchodem nám ještě poradila pár věcí, co nám pomůžou třeba s vyklízením bytu, nebo kde co vyřizovat. Při obřadu profesionální řečník byla jiná paní a řeč  měla o mamince podle toho, co jsme vlastně o ní řekly na P.službě, ale mluvila, jako by ji znala osobně už dlouho. Nevnímaly jsme to tak proto, že jsme měly bolavé dušičky, zhodly jsme se na tom i při vzpomínání po létech. Ono je to i při pohřbech, všechno záleží na lidech. Maminka byla dlouho nemocná a s náma o pohřbu mluvila, tak jsme se tím řídily. Já už jsem se svýma potomkama toto téma taky probrala, sice se bránili, ale patří to k životu Sml22Sml16. Jo a moje babička mne naučila nechodit se při loučení dívat na zemřelého, ať si ho pamatujeme živého. Dodržuji to celý život a naučila jsem to manžela i děti.

    superkarma: 0 11.04.2013, 17:19:48
  3. [10] rak177 [*]

    Zajímavý článek je i v jiném známém magazínu...s fotkami,rozhovorem.Sml67

    superkarma: 0 11.04.2013, 13:44:34
  4. avatar
    [9] Gloria [*]

    Rikina — #6 Jednou byl clanek myslim v iDnes.cz a byly tam i fotografie. Bylo to o krematoriu v Praze a bylo to velice zajimave, popsali tam prubeh kremace,  clanek byl velice poucny a  verim ze byl verohodny, jen si nepamatuji o jakem krematoriu clanek byl.

    superkarma: 0 11.04.2013, 13:34:25
  5. [8] rak177 [*]

    U vyřizování pohřbu u Pohřební služby si můžete objednat i účast přímo u spalu.Můžete si své věnce i kytice zase odvézt.

    superkarma: 0 11.04.2013, 13:12:57
  6. avatar
    [7] ToraToraTora [*]

    Rikina — #6 Vědomí, že se k němu chovali hezky je víc než nějaké profesionální monology z lejstra. Sml79Sml67

    superkarma: 0 11.04.2013, 13:08:02
  7. [6] Rikina [*]

    Mě to zajímalo, co se děje v krematoriu. Přece potřebuju vědět, kam jsem dala syna, a jestli se tam k němu budou chovat slušně. Chovali. Profesionálního řečníka jsem zamítla, bylo jen hudební rozloučení, a tiše doufám, že ani o mně jednou nikdo řečnit nebude, to bych nerada. Cizí člověk, co neví nic než jméno zesnulého, a i to má napsané na papírku, aby se nespletl, co ten může vykládat o něčím životě. Sml80 A vzít si urnu domů... no, proč by ne. Asi by mi to nevadilo, mít syna zase doma. Ale jelikož ani já tu nejsem napořád, stejně by se to jednou řešit muselo, kam s oběma. Sml80

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #7
    2. na komentář reaguje Gloria — #9
    3. na komentář reaguje Verina — #11
    superkarma: 1 11.04.2013, 12:44:18
  8. avatar
    [5] peetrax [*]

    Finální scéna z filmu Spalovač mrtvol napoví... ať to trochu odlehčím.

    superkarma: 0 11.04.2013, 12:40:09
  9. [4] rak177 [*]

    Než jakékoliv domněnky,co si  zajít na Den otevřených dveří do krematoria.Nebo může některá z redaktorek udělat zajímavý článek s fotografiemi.Ano,rakve se pálí  s každým nebožtíkem,to si buďte jisté.

    superkarma: 1 11.04.2013, 12:30:00
  10. avatar
    [3] Gloria [*]

    Me to vubec nezajima jak to vypada v krematoriu i kdyz vim ze tam jednou skoncim! Take nechci zadne rozlouceni a kde skoncim mi uz bude jedno, stejne o tom vedet nebudu, no nemam pravdu?Sml30 Smutne tema to opravdu je, ale je to zivot, neda se nic delat!

    superkarma: 0 11.04.2013, 12:05:55
  11. avatar
    [2] datura [*]

    Urnu kohokoliv bych si domů nevzala ani za nic Sml80 a jak to chodí v krematoriu, to si v době tunelů ani nechci představovat, prachy se dají vydělat všelijak. 

    superkarma: 0 11.04.2013, 11:37:42
  12. avatar
    [1] Hanula [*]

    Sml15taky dost pochybuji.... ale hlavně ty moje dušičky mám ve svém srdci a to  je hlavní.

    Mě zarazilo, když byl zpopelněn pan Havel, že byly urny tři... to mi hlava ještě dodnes nebereSml80

    superkarma: 0 11.04.2013, 11:30:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme