Domácnost

Zahradou i lesem, pýchavku si nesem…

Pýchavky patří mezi jedny z nejoblíbenějších hub. Snad pro ty báječné pýchavkové řízky nebo proto, že jsou téměř nezaměnitelné s jedovatými druhy hub.

Nejznámější je samozřejmě ta řízková, říká se jí pýchavka obrovská, někdy se můžeme setkat i s názvem „vatovec“. Obrovská bílá plodnice této majestátné pýchavky opravdu připomíná chomáč vaty.

Je tvaru koule či elipsy a může mít v průměru až 100 cm a vážit může až 2,5 kg. Většinou však bývají menší s průměrem okolo 15-30 cm. Na povrchu je bílá, postupem času nabývá okrového odstínu s nepravidelnými prasklinkami, kterými poté na svět unikají výtrusy. Vnější slupka je křehká, snadno se láme a je tenká asi 2 mm. Dužina je pružná, měkká, vatovitá a má příjemnou houbovitou vůni. Dužina, která je již promáčelá, nažloutlá či hnědá už do kuchyně nepatří.

Roste ideálně po vydatných deštích na loukách, pastvinách, zahradách, v nížinách i na horách, v podstatě kdekoliv. Pokud je někde delší dobu nesečená tráva a místo je chráněné před spalujícím žárem letního slunce, pak se zvyšuje šance, že právě tam najdete pýchavku obrovskou. Má ráda půdu bohatou na dusík. Lze ji nalézt od května do října a navíc málokdy roste osamoceně. Nejčastěji roste v tzv. „čarodějných kruzích“, což jsou pod zemí vedoucí vlásečnice podhoubí, nejčastěji v místech temně zelené dobře prohnojené trávy.

Pýchavku obrovskou téměř nelze zaměnit. Jsou jí podobné jen dva další druhy a to pýchavka kožovitá a pýchavka dlabaná, ale obě tyto houby jsou v mládí jedlé. Dorůstají však mnohem menších rozměrů, v průměru 15 cm a horní část se později otevírá a rozpadá. Naopak pýchavka obrovská se udrží v celistvém tvaru po celou dobu svého života, tedy i po uzrání a úplném vyschnutí a zhnědnutí.

Její menší sestra Pýchavka obecná roste kromě luk, městských parků (dokonce jsem ji viděla mezi zámkovou dlažbou na chodníku) také v lese.  Vyskytuje se od června do listopadu v sadech, na mezích, dokonce i na zetlelých pařezech. Roste jak jednotlivě, tak v kruzích. Roste hlavně po deštivém období a její výskyt je též téměř neomezený. Je někdy neprávem opomíjená, protože je to báječná jedlá houba. Dá se přidávat do polévek, omáček, lze ji i nakládat.

Je menší, má kyjovitý až hruškovitý tvar, je 3-8 cm široká a 2-6 cm vysoká, v mládí je bělavá, později tmavne až do olivové barvy. Horní část je poseta tuhými kuželovitými bradavkami, které se snadno odlamují. Po jejich vylomení ve slupce zůstane důlek. Její vůně je též příjemně houbovitá. Práci nám dá její čištění, oloupat tuto pýchavku zabere trošku času, ale jako přídavek do směsi lesních hub se opravdu hodí.

Zajímavé je, že spodní část této pýchavky, tedy její „noha“ byla dříve využívána usušená na prášek jako zásyp na rány. Je totiž naprosto sterilní.

Zaměnitelnost s jinými druhy je u této malé pýchavky téměř vyloučená. Žádná jiná totiž nemá takto lehce opadávající kuželovité ostny na povrchu.

 

Kromě těchto dvou nejznámějších druhů pýchavek ještě existuje mnoho dalších druhů. Za zmínku stojí:

Pýchavka závojová – vzácná pýchavka o velikosti pýchavky obecné, místo ostnů ji však zdobí bělavé vatovité útržky podobně jako muchomůrky. Roste velmi vzácně v teplých oblastech a je pro svůj charakteristický vzhled nezaměnitelná s jinými druhy.

 

Pýchavka palicovitá – až 15 cm vysoká pýchavka podobná pýchavce obecné, je též pokryta kuželovitými opadavými ostny.  Je jen o něco větší a při dozrání se neotvírá pouze otvorem ve vrchní části, ale rozpadne se jí celý vršek. Je též jedlá a výborná.

 

A že nevíte, co s ní v kuchyni kromě klasického řízku?

Zde je pár tipů:

 

Pýchavkový mozeček

Nadrobno pokrájenou cibulku osmažíme na másle či oleji, přidáme houby, pepř a sůl. Dusíme doměkka. Zalijeme vejcem a necháme ztuhnout. S brambory nebo pečivem je to delikatesa.

 

Smažené pýchavky

Pokud máte friťák, pak můžeme oloupané pýchavky jen tak pokrájené na plátky osmahnout v oleji. Vystačíme si i s vyšší vrstvou oleje v klasické pánvi. Poté je osolíme a podáváme se zelným salátem.

 

Smažené v pivním těstíčku
Z mouky, škrobové moučky, vejce a piva vypracujeme hladké těsto. Asi 2cm široké pláty pýchavky osolíme, opepříme a lehce poprášíme moukou. Obalíme v pivním těstě a osmažíme dozlatova. Podáváme s brambory a zeleninovým salátem.

 

Úplně nejlepší jsou ale ve směsi s lesními houbami

Pýchavky a lesní houby osmahneme na cibulce a dusíme s bobkovým listem a snítkou rozmarýny. Osolíme, opepříme a když jsou houby měkké, vlijeme kelímek kysané smetany. Omáčku chvilku povaříme a podáváme na maso nebo jen tak k těstovinám. Je výýýtečná…

 

   
22.09.2006 - Dům a byt - autor: Renata Petříčková

Komentáře:

  1. [3] naďka [*]

    Já jsem je dělala na různé způsoby,nám lepší chutnal jako klasický řízek.Ty smažené pýchavky na oleji strašně sály olej a byly moc mastné.Nebo se dají usušit a pak pomlít a používat jako koření.

    superkarma: 0 23.09.2006, 08:18:48
  2. avatar
    [2] RenataP [*]

    aja : Proč?

    Já teda tohle nezkoušela, myslím si, že se hrozně sesmahne, nebo ne????
    Ale ten poslední recept je mňamka...

    superkarma: 0 22.09.2006, 08:44:45
  3. avatar
    [1] Aja [*]

    Pokud máte friťák...tak ho ani nepoužívejte

    superkarma: 0 22.09.2006, 08:36:47

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme