Reklama

Bíle natřené kmeny stromů v zahradách bývaly běžným jevem. Dnes jakoby vymizely. Proč se upustilo od tradičního způsobu ochrany, když byla účinná a nestála skoro nic? Že by současným zahrádkářům bylo jedno, že stromy při kolísavých teplotách trpí?

Úvodem mi dovolte malou vzpomínku. Když jsem byla malá, brala jsem bílý nátěr stromů jako samozřejmost. Dědeček si dal vždycky tu práci a „oblékl“ stromy do bílého „kabátku“. Používal hašené vápno ředěné vodou, takže vzniklo husté mléko, kterým natíral nejen kmeny, ale i silné větve. Bylo to svým způsobem krásné, ale nikdy jsem se nepídila po tom, k čemu je to dobré. Tenkrát jsem měla asi jiné „starosti“.

strom

Dnes už vím, že bílý nátěr kmenů slouží k ochraně proti popraskání kůry. Způsobuje ho kolísání teplot v předjaří, ale není výjimkou ani v zimním období. Část kmene obrácená na jih se ohřívá nad 0 °C a na odvrácené straně kmene se drží pod 0 °C. Při oteplení a za slunečních dní může být rozdíl v teplotách až 25 °C, což stromům rozhodně nesvědčí.

Na kůře se napřed objeví drobné trhlinky, potom kůra postupně odumírá a odchlipuje se od dřeva. Dílo zkázy pak dokonají dřevokazné houby a hmyz.

Proto je dobré prvních pět až sedm let od výsadby chránit hlavně ovocné stromy. U meruněk a švestek ještě o něco déle, ale prospěje i starším stromům.

Natírání kmenů je velmi efektivní a relativně levnou ochranou stromů a možná by nebylo od věci se k ní vrátit. Místo hašeného vápna můžeme použít i barvu na nátěr skleníků.

Čtěte také: