Reklama

zaba

Můžeme si to klidně svádět na tornáda, ale všechno jim do trestního rejstříku nedáme, kdybychom se rozkrájeli. Podivné deště ještě podivnějších věcí provázejí lidstvo pomalu odnepaměti. A kdyby to byly jen žáby…

Hromada pečených ryb? Děkujte, že to nebyly třeba krávy…

Obecně vedou žáby a ryby.

Třeba „5. května 1848 se v Londýně zničehonic zvedl vítr, poté zhaslo Slunce a město přikryla temná noc. Nebylo vidět ani na krok. Od této chvíle se spustil téměř hodinový liják vody a živých ryb, dlouhých patnáct centimetrů, stříbřité barvy a s velkými ploutvemi“, píše kronika.

Vzorky ryb rozeslali tehdy překvapení Britové po všech britských univerzitách, ale nikdo nevěděl, o jaký druh se jedná. A tak se ptali po světě.

Až z Káhiry tehdy dorazila zpráva, která říkala, že jde o jeden druh sladkovodní ryby. Nikdo však nemohl vysvětlit, jak se ryby, které Palestinci nazývají „Ryby ze San Pedra“, ocitly v Londýně.

  • Žáby a  pulci zasypali Londýn i na konci července 1838.
  • Žáby v kostkách ledu pršely v v roce 1964 pro změnu v Buenos Aires.
  • Tentýž rok dostali obyvatelé darem z nebes i tisíce kusů růží.
  • Na konci července 2006 v jižní Indii ve vesnici Manna pršely 15 minut z nebe také ryby. Zase živé.

Svedlo se to na tornádo, které vytrhlo rybky z přirozeného prostředí a přeneslo jinam. A že jenom ryby a jenom žáby a že jenom jeden druh květin? Zdá se, že jsou tornáda vybíravá..

No dobře, jdeme dál...

  • Město Memphis v americkém Tennesse. Rok 1877.  Tisíce hadů, dlouhých až 45 centimetrů, padá k zemi na překvapené obyvatele. Chtělo se to svést zase na hurikán, ale nějak už se nedalo vysvětlit, proč jich bylo tak hodně.
  • Rok 1922. Švýcarské Alpy. Vesele tu prší housenky, pavouci a velcí mravenci.
  • V kanadském Montrealu v prosinci 1857 mohli lidé zase chytat na talíře čerstvé slávky. Nikdo nešel s prázdnou, byly jich tisíce.
  • Sacramento v Kalifornii zase v roce 1870 oblažil Nejvyšší vodními ještěrkami dlouhými pět až dvacet centimetrů.

Libo broskvový koláč, nebo rovnou pečeni? Na světě totiž už padalo z nebe opravdu leccos. Například broskve nebo i maso.

  • Hotový zázrak zažili obyvatelé Bristolu, když jim z nebe padaly peníze. Trochu zklamáním bylo, že to byly staré mince, již neplatné.
  • Pršící měděné kříže zase dost vyděsili neznabohy ve Francii 1913.
    Dále padaly i medúzy, žížaly, mořské hvězdice… snad jen o psech, kočkách a křečcích jsem nikde nic nevyhrabala, ale co není, může být.

My už jsme si na ženě-in dosud povídali o tolika podivnostech, že by nás teď už ani ony pověstné trakaře tak nepřekvapily, i kdyby všechny padaly „vojema napřed“.

Teď ale vážně, vysvětlení s tornády kulhá

Nebo rozhodně kulhá v mnoha bodech. Některé takové úkazy by skutečně šlo připsat na vrub prudkému víru, který vyzdvihne z vody veliké množství ryb a přenese je jinam.

Ovšem, jak vysvětlit například ty pavouky a hady, kteří se v takovém množství nikde na zemi nevyskytují?

Vždyť pavouk je známý samotář, nežije v hejnech a jeden druh hadů v počtu tisíců kusů také nenajdeme ani u toho nejagilnějšího chovatele.

Žijeme v několika dimenzích, nebo nám ONI jen vracejí, co si půjčili?

Nesmíme zapomínat, že čas a prostor jsou velice podivné a námi doposud jen málo prozkoumané záležitosti, a že prolnutí času a prostoru už dnes není takové sci-fi.

Osobně se také stavím za názor, že žijeme v několika, podle některých dokonce v jedenácti dimenzích, které se za určitých okolností a na určitých místech mohou prolínat. Jestli se neprolínají stále.

Možná se občas otevírají jakési kanály spojující naši Zemi s nějakými jinými, paralelními vesmíry.

Podle jedné teorie, jejíž původ sahá až k Platónovi, je naše Země jako by rozdělena na dvanáct pětiúhelníků, na jejichž vrcholech ve spojovacích liniích dochází k prapodivným jevům.

Bermudský trojúhelník tedy může být jen část. Zvláštní teorie - taky teorie. Hlavně ji nikdo ještě nevyvrátil. Tedy ji připusťme.

A abych nezapomněla, mohou být výše uvedené záhady i jakousi poctivostí bytostí odjinud, které v rámci studie a seznámení se s životem na Zemi, pěkně druh po druhu, s díky vrací, co si půjčila.

A to hezky živé a nepoškozené. Takže díky.

Teď už si jen počkat, až nám vrátí i to množství beze stopy zmizelých osob a letadel i lodí i s posádkami.

A prosíme, taky živé – ať se jich můžeme zeptat: „Jak bylo?“