Ve východní části Mexika začala místní bujná džungle ve 20. století postupně odkrývat svá záhadná tajemství, týkající se mayské civilizace.

Archeologové v této části zvané Palenque objevili bohaté hrobky, někdy propojené se zbytky paláců či chrámů. Mexický archeolog Alberto Ruz však v roce 1952 učinil fantastický objev. Našel hrobku samotného mayského vládce.

 

V Palenque se nachází budova známá jako Chrám nápisů, stojící na vrcholu 65 m vysoké pyramidy. Podlaha je z kamenných desek a Alberto Ruz si povšiml, že jedna z desek má na povrchu dvojitou řadu otvorů s odnímatelnými kamennými zarážkami. Kámen lze tedy zvednout! A když ho lze zvednout, patrně se pod ním cosi skrývá. Tehdy ještě netušil, jak velký objev má před sebou.

 

Pod kamennou deskou se skrývalo štěrkem zasypané schodiště. Po dlouhém a úmorném čištění se objevila komora, téměř až u dna celé pyramidy. Leželo v ní šest mladých lidských těl. Patrně obětí bohům… Na druhém konci komory byl vchod trojúhelníkového tvaru. Za ním se skrýval neporušený hrob, což badatelům vyrazilo dech. Na stěnách hrobky byly reliéfy patrně devíti mayských bohů. Na podlaze ležely dvě nefritové figurky a dvě krásně tvarované hlavy.

 

Jednoznačně fascinující byl však samotný hrob. Víko byl obdélníkové, složitě zdobené tesanými reliéfy. Tato deska váží 5 tun, proto je stále od svého nálezu na svém místě, nicméně vědci z celého světa se pokoušejí výjevy na ní více či méně úspěšně vyluštit. Tato deska má nejspíš zobrazovat cestu vládce Pacala do říše podsvětí, do říše smrti. Deska byla vyráběna v replikách, čile se její podoba šířila po světě.

 

Erich von Däniken tomu dal!

Kontroverzní vědec Erich von Däniken tvrdí, že záhadná postava uprostřed desky představuje kosmonauta na prohlídce své lodi či obsluhující složitý kosmický letoun. Po tomto jeho prohlášení se tato památka stala snad nejutajovanějším historickým pokladem.

Ač je Chrám nápisů turistům přístupný, náhrobní deska je chráněna mřížemi a není možné ji vůbec spatřit. Stejně tak její repliky v Mexico City.

 

Zdá se, že v těchto historických dobách do vývoje civilizace významně zasáhli mimozemské civilizace? Proč tento výjev na desce?

Navíc utajení je víc než podezřelé, neboť by již muselo být dost jasné, co představuje, protože asi 80 % mayského písma je rozluštěno.

 

O tom, co vyjadřuje tato záhadná náhrobní deska, se vedou čilé diskuze. Může zobrazovat „prostou“ cestu duše do smrti, kdy se buď navrátí očištěná ke svému stvořiteli nebo se vrátí zpět na zemi, aby se zde pokusila o další očištění skrze utrpení.

Též může zobrazovat 5 dob Sluncí, z nichž 4 skončily zkázou, nebo zobrazuje několikero Rájů, kam se shromažďují mrtví.

 

 

Nejen deska je záhadná

Muž ležící v hrobce byl bohatě ozdoben nefrity, na prstech měl prsteny, náhrdelníky a tvář mu zakrývala proslulá nefritová maska. Zdobí ji více než 200 kousků nefritu, cože je drahý kámen, kterého si Mayové cenili více než zlata. Oči na masce jsou z mušloviny a obsidiánu.

Vědci muže identifikovali jako vysoce uctívaného krále Palenque, Slunečního vládce Pacala.

Zemřel podle rozluštěných nápisů  v roce 683 př. n. l. ve věku 80 let, ale záhadné je, že muž v sarkofágu byl v době úmrtí starý asi 40 let. Což by odpovídalo tehdejšímu průměrnému věku, ve kterém lidé běžně umírali.

Jenže podle Adriana G. Gilberta a Maurice M. Cotterella, autorů knihy Mayská proroctví, je třeba se držet průkazného věku vládce Pacala, a tvrdí, že Pacal prožil mimozemský let, a tak zatímco na zemi uplynulo 80 let, pro něj plynul čas pomaleji.

 

Navíc vládce Pacal nebyl člověkem obyčejným, nýbrž polobohem. Dokázal ovládat svoji duši a tělo natolik, že mu byl dán dar z nebes – polobožství…

 

A Maurice Cotterell je přesvědčen, že vládce Pacal je jednou z reinkarnací egyptského vládce Tutanchamona.
Proč tak soudí, a co je jim oběma společné?

To si povíme příště, ale rozhodně je na co se těšit…

 

 

Zdroje: kniha Adriana G. Gilberta a Maurice M. Cotterella: Mayská proroctví“ ; Maurice Cotterell: „Tutanchamonova proroctví“

Reklama