Reklama

Před krátkou dobou byly zveřejněny výsledky průzkumů, které ukazují, že České domácnosti se zadlužují stále víc a víc.

Jen během letošního srpna se domácnosti u nás zadlužily o dalších téměř 11 miliard korun, a celkem tak bankám a finančním institucím dlužily zhruba 490,6 miliardy korun. Na jednoho obyvatele připadá dluh zhruba 47 800 korun (a to ještě není řeč o dluzích, které připadají na hlavu kvůli „veleúspěšnému“ hospodaření našeho státu).

(3. Kde se konal první veřejný závod skibobistů?)

Výsledky pocházejí z revidovaných údajů České národní banky. Proti loňskému srpnu stouplo zadlužení českých domácností o více než 119 miliard korun! Podle informací ČNB tedy zadlužení domácností roste letos skoro každý měsíc dvakrát rychleji než objem vkladů. Přitom je ale podle analytiků stále na nižší úrovni, než je obvyklé v západní Evropě.

Máme sice v průměru třikrát menší zadlužení než v jiných zemích (vyjádřeno k hrubému domácímu produktu), ale zadluženost roste rekordně. Je to podle všeho kvůli tomu, že „silné“ ročníky sedmdesátých let jsou ve věku, kdy se nejčastěji pořizují úvěry, jejichž úrokové sazby jsou přitom dlouhodobě na nízké úrovni (to má přitom třeba v bydlení za následek vysoké ceny nemovitostí).

Jako pozitivum se ale dá brát, že vzrostly také vklady. Jednodenní vklady domácností se během srpna zvýšily o pět miliard na 520,3 miliardy korun. Vzrostly i vklady domácností s výpovědní lhůtou, a to o 6,2 miliardy na 235,6 miliardy korun.

Horší je to s dluhem státním. Číslo, které se uvádí, už působí natolik abstraktně, že jej vyslovíme spíše s pobavením než s hrůzou, kterou by si to číslo zasloužilo. Zahraniční dluh totiž vzrostl na 1,125 biliónu. Ano, ta částka je nepředstavitelná.

Doba, po kterou budeme jako národ peníze splácet, je v podstatě podobně abstraktní jako celý dluh. Chceme-li se utěšovat, můžeme si říkat, že podobně je na tom celá Evropa – ano, ekonomická recese je v plném proudu – a že až systém přestane fungovat, nás už to zřejmě nebude trápit. Jisté je, že celá Evropa se řítí nezadržitelně do velkých problémů, proti nimž je nějakých 1500 euro (což je v Německu jednoměsíční důchod) vyloženě směšnou záležitostí.

Pokud vše půjde „dobře“, opravdovou krizi pocítí nejdříve naše děti a možná dokonce děti našich dětí. Přesto je ale právě teď okamžik pro zamyšlení, kam se celá situace řítí a kolik toho naše rodinné rozpočty ještě vydrží. Neustálé „vytloukání“ úvěrů dalšími úvěry nás stojí daleko více peněz, než se na první pohled zdá. Nevěřte reklamám – žádná půjčka totiž není zadarmo!

Zdroj: ČNB a novinky.cz