Reklama

 

Musela jsem si u čtenářky potvrdit původ její básničky.

Je skutečně povedená. Posuďte...

 

Když se daří, tak se daří,
 holt asi se hlásí stáří.
 Sotva oko promnu ráno,
 v koutě od psa naděláno.
 Šaty, boty - kýho výra,
 v punčoše se skvěje díra.
 Srknu kávu, dám si čouda,
 bože, proč můj syn je louda,
 brblám jako vždycky v klusu
 vida zadek autobusu.
 V práci už mně říďa kyne -
 odměny jsou, avšak Vy ne.
 Přežili jsme horší věci,
 ať si nechá svoje kecy.
 Dnes mě čeká velké terno,
 v Tesku je slev nepřeberno.
 Ačkoliv však pouhé ráno,
 litujeme - vyprodáno.
 Do toho řve esemeska -
 zlomil jsem si ruku dneska.
 Letím domů, plna strachu,
 manžel na to:apríl, brachu!
 Chci ho majznout, šprýmaře,
 já však hledám lékaře.
 Jak jsem byla k němu milá,
 plotýnka mi přeskočila.
 Tak teď dumám nad tím zmatkem...
 ?!
 Vstávala jsem napřed zadkem.

 

Sonyczech děkujeme, zasíláme řasenku a jako zvláštní bonus ještě svíčky k tomu...

Své aprílové příspěvky zasílejte na redakce@zena-in.cz. Ty nejlepší zveřejníme a odměníme...

Hezké páteční odpoledne vám přeje