Ahojky,

bylo mi 18, měla jsem po maturitě a od září jsem měla nastoupit na výšku do Českých Budějovic. V červnu jsem se seznámila s klukem, dnes manželem. Ve škole jsem vydržela půl roku, nějak mě to nebavilo.

Chodila jsem spíš pařit, než že bych se věnovala studiu. Byla to taková supr dovča :-)

Domů jsem se vrátila v prosinci, Jindra sehnal podnájem, tak jsme se těšili, že budeme bydlet spolu. No, rodičům se to moc nelíbilo. Že spolu chodíme krátce (půl roku), že ještě budeme prstíčkem škrábat, abysme se mohli vrátit domů. Ale my se nedali a nastěhovali se do bytečku 2:0.

Neměli jsme téměř nic. Pár kusů oblečení, igelitku základních potravin, příbory, 2 hrnce, Jindra měl televizi. Usínali jsme na nafukovacím dvojlehátku, přikrytí spacáky a ráno se budili se zvrácenými přeleženými krky, protože se vyfukovaly podhlavníky. Prádlo jsme vozili prát k rodičům, a až když mi skorotchýně zničila tričko a kalhoty, koupili jsme si na splátky pračku.

První měsíc jsme neměli ani lednici, v jedné místnosti jsme nechávali otevřené okno, byl prosinec, venku -20°C, takže "lednice" fungovala skvěle. Až na to, že jsem se jednoho dne probudila s opravdu nesnesitelnou bolestí v kříži - zánět ledvin - a opravdu bych to už nikdy nechtěla zažít. Maso jsme naklepávali kladivem, přes igelit, když to viděla švagrová, koupila mi k narozeninám paličku na maso a štouchadlo na brambory...

No prostě, začínali jsme opravdu od nuly, na všechno jsme si museli vydělat, byli jsme nuceni přemýšlet, co koupit nejdřív, co ještě chvíli počká... Jsem ale ráda, člověk si pak nějak těch věcí víc váží. A rodičovské vize? Neškrábali jsme na dveře, neprosili o povolení k návratu. To spíš maminky volaly a plakaly do telefonu, že se ani neozveme :-)

V podnájmu jsme bydleli 3 roky, pak jsme si koupili svůj vlastní byt a pořád jsme spolu, už 10 let.

Sepy


Hezký den, Sepy, svět je malý.

Já jsem v Českých Budějovicích vydržela od narození 30 let, z toho 12 let v Jihočeském divadle :)

Potom jsem také zažila období zařizovat se znovu od nuly. Bylo to složité, ale dokázala jsem to. Však to znáš...:-).

Reklama