Jsou předepisována nadměrně a často i zbytečně. Lékaři se stále ještě setkávají s mylnou domněnkou rodičů, že jejich dětem na infekci dýchacích cest pomohou jedině antibiotika. Po pediatrovi je někdy vyžadují tak vehementně, že často podlehne.

Problém je ale v tom, že tyto léky fungují pouze na infekce bakteriálního původu, zatímco většinu těchto onemocnění, včetně nachlazení a chřipky, způsobují viry. A na ty jsou antibiotika naprosto neúčinná. Takže nejen že nezafungují, ale je třeba si uvědomit, že nadměrné užívání antibiotik má řadu negativních účinků včetně bakteriální rezistence. Co to přesně znamená? Pokud budeme i nadále s antibiotiky zacházet nešetrně, mohlo by to v konečném důsledku znamenat, že přestanou na naše nemoci účinkovat. A jiná léčba nebude.

Nejčastějším důvodem návštěvy praktického lékaře je zánět dýchacích cest spojený s horečkou. Vyvolat ho přitom může více než 200 druhů virů, ale jen několik druhů bakterií.

Jednou z možností, jak zbytečnému předepisování antibiotik zabránit, je provádění takzvaného CRP vyšetření.

O co jde?

CRP je zkratkou pro C-Reaktivní Protein. Jde o bílkovinu (jedna z bílkovin takzvané akutní fáze) tvořenou v játrech, jejíž množství v případě zánětlivých procesů v těle rychle narůstá. Tento zánět bývá způsoben bakteriemi, ale také nádorovými onemocněními a v případě autoimunitních chorob.

CRP vyšetření slouží lékařům k rychlému rozlišení virové a bakteriální infekce a pro následnou kontrolu úspěšnosti této léčby. Mají díky němu jasno během několika minut.

Jak vyšetření probíhá?
Ke stanovení hodnoty CRP stačí pouhá kapka krve z prstu. Tu lékař vloží do speciálního přístroje, který má ve své ordinaci.

Bude vás to něco stát?

„Toto vyšetření je hrazeno výkonově mimo kapitační platbu a za jeho provedení pojišťovna zaplatí zhruba 110 Kč. Pacient na něj nic nedoplácí, říká Lucie Krausová z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) s tím, že vyšetření může být prováděno v ordinacích všeobecných praktických lékařů, dětských lékařů a v rámci lékařské pohotovostní služby. Lékař smí tento výkon vykázat na jednoho pojištěnce až šestkrát za jedno čtvrtletí. Jedinou podmínkou ale je, aby měl lékař toto vyšetření s pojišťovnou nasmlouvané. O to může zažádat každý lékař, bez výjimky. Jen musí splnit podmínky, které si pojišťovna klade.

„Smyslem tohoto opatření je zajistit potřebnou kvalitu daného vyšetření. Lékaři musejí mít pro provádění CRP testů potřebné vybavení a musejí předložit doklad o absolvování certifikovaného školení o této metodě, pořádaného na akreditovaném pracovišti. Při provádění výkonu pak musí být respektováno Doporučení odborných společností o provádění laboratorních vyšetření v režimu POCT (Point of Care Testing) a zajištěna vnitřní kontrola kvality včetně řádně vedeného záznamu o ní. Dále je povinné každoroční externí hodnocení kvality výsledků měření formou účasti v systému mezilaboratorních porovnávacích zkoušek,“ vyjmenovává Lucie Krausová.

Takové nasmlouvání s pojišťovnou ale bohužel nemají všichni lékaři. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny má CRP vyšetření ve smlouvě s ní 52 % všech pracovišť všeobecných praktických lékařů a přibližně 68 % všech pracovišť dětských lékařů. Ostatní lékaři přístroj na testování buď nemají vůbec, nebo tuto službu vydávají za nadstandardní. A jako takovou ji zpoplatňují. Cena za ni se pohybuje kolem stokoruny. Přesto platit nemusíte.

„I lékař, který nemá příslušný výkon uvedený ve smlouvě s pojišťovnou, může pacientovi zajistit vyšetření CRP v laboratorním režimu, tj. odesláním vzorku krve do laboratoře,“ radí mluvčí VZP.

Můžete se otestovat sami

Nemá váš praktický lékař přístroj pro CRP vyšetření a vy nechcete čekat na výsledky z laboratoře? Pak si můžete toto vyšetření provést sami doma, i když nemusí být tak přesné, jako na drahém přístroji v ordinaci.

Na trhu existuje CRP test pro domácí použití. Stát vás bude kolem 200 až 300 korun za dva kusy. Dva jsou v jednom balení proto, že je vhodné provést s odstupem půl dne až jednoho dne kontrolní měření. To pro případ, že byste se zrovna nacházeli v takzvané šedé zóně, tedy v době, kdy se ještě infekce nerozjela naplno.

Čtěte také:

Uložit

Uložit

Uložit

Reklama