Nedávno jsem na stránkách ženy-in zachytila prosbu o záchranu malého králíčka. Paní, které hlídám čtyřletou holčičku, k loňským vánocům věnovala svojí dcerce podobného roztomilého drobečka. Bílou králičí slečnu francouzského beránka - Růženku.

Jak to mohlo dopadnout? Holčička svým 4letým rozumem nepochopila, že králíček není plyšák. A tak po několika měsících přišla paní s otazníkem v očích, jestli náhodou nevím o někom, kdo by Růžu chtěl. Bydlíme na vesnici, a tak jsem si říkala, že udat králíčka nebude potíž. Bylo jasné, že Růženka není tvoreček na pekáč, stála kole 500 Kč. Lidé, kteří tyto králíčky chovají, jim doma budují zvířecí mikrosvěty, stačí se podívat na net a uvidíte, jak je o ně v takových rodinách postaráno...¨

králík

Co čert nechtěl, králíčka na mazlíčka nikdo nechtěl a věnovat ji na maso mi bylo líto. Králíček tedy zůstal u nás. Jaké ale bylo moje překvapení, když Růženka pokousala každého člena naší rodiny, vyčistit jí klec, ve které přebývá, je skoro nemožné. Lze ji v současnosti pouze krmit a čistit jí klícku, jen když se uvolí vyskočit na chvíli do improvizovaného výběhu. Jsem z toho zoufalá, naštěstí mám v práci kolegyni, která chová doma kde co, a jeden čas dokonce provozovala zverimex. Když jsem jí celou situaci vylíčila, udiveně nade mnou kroutila hlavou:
„A co jsi čekala? Králík je silně teritoriální zvíře, klec je jeho území, kde nemáš co vybírat bobky, to je všechno jeho. Chování a zvedání většina králíků nesnáší a mazlení taky nemá rád každý... podívej se na stránky chovatelů, ale to jsi měla udělat před tím, než sis ji vzala.“
Musím říct, že jsem si připadala chvíli jako naprostý blbec, taky jsem si myslela, že králíček je dobrotivé milé stvoření, které bude vděčné za každý kontakt a mističku se žrádlem.

Z tohoto příběhu pro mě osobně plyne velké ponaučení! Dříve než bych někdy opět podlehla misionářskému komplexu při zachraňování nějakého nebohého tvora, pečlivě si o něm vše dostupné NASTUDUJI. Abych neskončila jako jedni alternativci z vedlejší vesnice - z teletníku si vzali malinkatého roztomilého býčka, k němu pořídili v rozmezí roku starého poníka, někde našli ovci,  vzali si od lidí i pár koček a dva psy... Jeden z nich - československý ovčák před časem zakousl tu ovci, poník je stářím nevrlý, a ti lidé shánějí seno, jablka, starý chleba a žrádlo vůbec, kde se dá. Ten roztomilý býček již ve větších rozměrech stihl také spadnout sousedům do bazénu, odkud ho půlka vesnice tahala ven...

Čtěte také:

        

Reklama