Bulvár

Záchranář Michal Milbauer: Plním si již několik let svůj dětský sen

Jsou lidé, před kterými smekám a opravdu si jich vážím, samozřejmě jako lidí a také pro to, co dělají. Jedním z nich je můj kamarád Michal. Ten pracuje ve zdravotnictví jako záchranář a denně se snaží pomoci těm, kteří to opravdu potřebují.

Lékařské prostředí mě vždy lákalo a nebýt toho, že omdlévám při pohledu na krev, možná bych se tomuto oboru i věnovala. Vždyť zachraňovat lidské životy je opravdovým posláním a před lidmi, kteří se tomu věnují, smekám, tedy i před Michalem, se kterým jsem pro vás přichystala následující rozhovor.

První, co mě napadlo, bylo, jak ses vůbec dostal k povolání záchranář? Na mě to trošku působí jako plnění dětského snu, je to tak?
Ano, přesně tak, plním si již několik let svůj dětský sen. Já jsem jako malý kluk bydlel na Praze 6, v ulici Eliášova, tedy dnes je to Eliášova, dříve to byla Pohraniční stráže. Tam jednoho dne začali najíždět filmaři, teď nevím, v jakém přesně roce to bylo, ale myslím, že v 85 nebo 84, a začali tam vozit sanitky. On se totiž na celé Praze 6 točil seriál Sanitka, a tam byl asi ten prvopočátek, ten zárodek, abych se této práci věnoval, protože se mi to prostě hrozně líbilo. Mám zde takovou tu dětskou příhodu. Když padalo to letadlo v závěrečném dílu Sanitky, tak si vzpomínám, že jsme jeli s mámou z koupaliště ze Džbánu, a tam jela kolona těch sanitek a já z té tramvaje mával a byl jsem jako malej kluk naprosto nadšenej.
Rozhodně to ale nebylo takové to, že bych po učňáku se tomu hned věnoval, nebo že bych po celou tu dobu nad tím nějak přemýšlel, to vůbec. V dospělosti byl první impuls v těch osmnácti letech, kdy jsem si udělal řidičák a hledal jsem práci, kdy jsem provizorně rozvážel nějaké deky a rohlíky. Jednou mi zavolala jedna dopravní zdravotní služba, to je taková ta služba, kdy vozíš babičky a dědečky domů, a sháněli řidiče. Takže tak jsem se k tomu dostal, a to byl rok 95, kdy jsem vlastně poprvé nastoupil k záchrance, tedy k té převozové službě.

2

Takže vlastně od roku 1995 se věnuješ naplno této práci?
Byly tam nějaké přestávky. Nejdřív jsem vozil právě ty babičky, dědečky, pak jsem se na to vykašlal a po nějaké době jsem se shodou okolností ocitl u jedné bouračky. Tam jsem se dal dohromady s šéfem dopravy záchranné služby pro Prahu západ, slovo dalo slovo a on mě přizval, dal mi přihlášku, abych si ještě rozšířil znalosti, abych mohl být řidič RLP (rychlá lékařská pomoc) a RZP (rychlá zdravotnická pomoc). Takže jsem nastoupil do školy, udělal jsem si to všechno a volal jsem mu, že to mám vše hotové, a on řekl, že výborně, že od zítra nastupuju. :-)Takže vlastně od nějakého roku 99 jezdím vyloženě případy.

Ty si tedy řidič záchranky, jestli tomu dobře rozumím?
Ano, já jsem řidič záchranář, a buď jezdím s velkou záchrankou a vedle sebe mám zdravotní sestru a jsem její pravá ruka, nebo jedu v malém osobním autě, kdy jsem pravá ruka přímo lékaře.

Teď se mi vybavily takové ty scénky, kdy jedu v autě a kolem mě prosviští záchranka stylem hlava nehlava, to musí být hrozný adrenalin. Jaké to je pro řidiče záchranky? Opravdu na to šlapeš do plných?
To je dobrá otázka. :-) Pamatuji si své začátky, kdy jsme vyjížděli k případu, zapnul jsem majáky a jezdil jsem přesně hlava nehlava, taky si vzpomínám, že jsem dostal „přeš prsty“ od kolegů, že s nimi jedu tzv. po dvou kolech, ale pak se člověk časem zklidní. Samozřejmě, když ti dá dispečink případ s bezvědomým, dušností nebo hlavně děti, tak jedeš! Ale v rámci možností, je totiž důležitější na to místo dojet a pomoci tomu pacientovi, než se někde „vysekat“.

Ty ale nejezdíš pouze se záchrankou, vím, že jsi i záchranář na člunu, pověz mi o tom něco…
Naše zdravotnická záchranná služba ASČR (asociace samaritánů České republiky) je pod středočeským krajem. Máme stanoviště na Zbraslavi, v Mníšku pod Brdy, v Davli, ve Slaném, v Kralupech nad Vltavou a obhospodařujeme letiště Praha, plus různé festivaly atd. Přes léto máme právě i člun na Orlické přehradě. Já jsem vlastně i rád, že během těch letních měsíců si dám tak čtrnáct dní na té vodě, je to přece jen něco trošku jiného.  

2

Co je pro tebe větší zápřah na nervy, sanitka, nebo člun?
Určitě větší zápřah je ta sanitka. Já tedy musím zaklepat, že za ty čtyři roky, co jsem na tom člunu, jsou jen drobnější případy. Letos jsme tam tedy už měli jednoho zachráněného, ale jinak tam je to spíše na tu pohodu. To je takové to, hele, já jsem se říznul o kámen nebo o sklo ve vodě, nebo támhle někdo upadl, ale snažíme se ze všech sil těm lidem pomoci. V té sanitce opravdu jezdíš k indikovaným věcem, kam tě posílá ten dispečink.

Vzpomeneš si na nějaký nejhorší případ, který máš stále před očima?
Za ta léta jsem toho viděl opravdu dost ošklivého. Pro mě nejhorší, co mám stále v paměti, což mě strašně mrzí, byla taková ošklivá nehoda u Slap. Tam byli dva hodně mladí kluci, myslím, že jednomu bylo sedmnáct a druhému osmnáct, a na podomácku vyrobené motorce cestovali do jedné chatičky. Nevím, jestli jeli po nějakém drinku, ale dělali blbiny, jezdili ze strany na stranu a nabourali do stromu u rybníka. Bohužel, toho jednoho jsme už nezachránili, a toho druhého se nám podařilo zachránit, přiletěl pro něj vrtulník, ale bohužel tam taky do půlnoci zemřel. To bylo pro mě hodně smutný.

Jak se pak s tím vyrovnáváš? Myslím se smrtí...
Já to musím říct tak, že jakmile ta vysílačka zapípá, tak přepínám a přestávám vnímat. Je ti jedno, jestli je na tebe někdo zlej, nebo ti někdo nadává, nezajímá tě okolí. Ty tam prostě přijedeš, nedíváš se nalevo napravo a jdeš pouze za účelem zachránit. Neříkám ale, že pak večer, nebo když už máme zásah za sebou, že člověk nad tím nepřemýšlí. To vůbec, ale jedinou útěchou je pak, že jsi pro to udělal maximum.

a

Ty jsi zmínil okolí zásahu, mě tak napadlo, že občas slyšíme o tom, že někdo napadl záchranáře. Setkal ses ty osobně s něčím takovým?
Myslím si, že tak hroznou postavu nemám na to, aby po mě někdo startoval. Já bych se samozřejmě nedal. :-) Já musím zaťukat, že za tu dobu, co to dělám, se mi to stalo asi jen dvakrát, ale vždy jen slovně, nikdy to nebylo fyzické.

Já vím, že kromě toho, že jsi záchranář povoláním, tak tě občas vídám i v různých hereckých rolích záchranáře, jak ses k nim dostal?
Já shodou okolností, že kromě toho, že dělám tohle, jsem si ještě v roce 2003 otevřel firmu, která toho má hodně společného se sanitkami a s jejich výstražnou technikou. Na základě toho jsem se dostal i k filmu. Začalo to první reklamou na nejmenovanou telefonní společnost, pak to přešlo na nějaký seriál, pak to pokračovala krásným seriálem na ČT Nemocnice na kraji města – Nové osudy. Tam jsem dostal i epizodní roli jako záchranář, a tak se to nabalovalo, až jsem se dostal k filmu, kde jsem hrál hajzlíka s Honzou Šťastným. Nám na place vzniklo hezké přátelství a Honza v té době hrál v Ordinaci v růžové zahradě. Přiznám se, že se na ten seriál taky dívám :-), a tak jsem s ním probíral různé věci ohledně děje, že tam mají skvělé prostředí a dokonalé vybavení těch nemocnic, ale že ti záchranáři to dělají tak, jak to úplně není. No a ten se o mně zmínil s člověku, který má na starosti lidi, co tam budou hrát, ten mě pozval na konkurz, tak jsem tam přišel, zahrál jsem jednu scénu a bylo. Teď jsem podepsal novou smlouvu, takže tam již budu hrát třetí rok a hrozně mě to těší.

d

11
Foto z filmu Bastardi 2

Tímto bych chtěla Michalovi poděkovat za čas, který mi věnoval, jelikož zrovna pospíchal na službu. Přijel i v záchranářském mundúru, což bylo na jednu stranu vtipné, jelikož si číšník v pizzerii, kde jsme měli s Michalem schůzku, myslel, že se mi něco stalo. :-) Michale, ještě jednou velké díky!

Čtěte také:

   
25.07.2014 - Rozhovory - autor: Markéta Škaldová

Komentáře:

  1. avatar
    [19] peetrax [*]

    Vám se, Markéto, ale fakt něco stalo Sml39 - povedl se vám rozhovor se zajímavým člověkem. Děkuji! Sml67

    superkarma: 0 25.07.2014, 21:37:16
  2. avatar
    [18] margot [*]

    to mě těší, že jste mě seznámila s takovým sympaťákem - získává ode mě plný počet bodůSml67 škoda, že ho za Ž-in nemůžem volit za Muže roku

    vím, co ta práce obnáší, můj dobrý kamarád je celý život pro změnu u hasičů.. a když má službu na "nůžkách", tak jakmile houknou, je jasný, že to nebude žádná oddechovka...

    superkarma: 0 25.07.2014, 19:37:45
  3. avatar
    [17] danap [*]

    samecka — #13 už má další hlas....

    superkarma: 0 25.07.2014, 18:03:55
  4. avatar
    [16] Léthé [*]

    samecka — #13 přesně takSml67....ZDE JE NÁŠ FINALISTA A VÍTĚZ MUŽE ROKU.

    Prosíme redakci, zastavte soutěžSml37

    superkarma: 2 25.07.2014, 15:11:36
  5. avatar
    [15] kobližka [*]

    samecka — #13 si piš! Sml22Sml33

    superkarma: 0 25.07.2014, 15:10:59
  6. avatar
    [14] danap [*]

    jasně jdem to navrhnout

    superkarma: 0 25.07.2014, 14:48:24
  7. avatar
    [13] samecka [*]

    To je náš finalista Muže roku, že jo, ženské?!!!!!!!!!!Sml67

    1. na komentář reaguje kobližka — #15
    2. na komentář reaguje Léthé — #16
    3. na komentář reaguje danap — #17
    superkarma: 0 25.07.2014, 14:39:42
  8. avatar
    [12] Léthé [*]

    Záchranářů si vážím, neb vím v jakém jsou stresu. Útoky na ně mě vždy zvednou krevní tlakSml32

    Vyprávěla mi dcera, že není pro ně nic horšího, než když přijedou k dopravní nehodě, kde jsou i děti....navíc když ty děti "jsou z ticha". Když brečí a křičí, je naděje...

    superkarma: 0 25.07.2014, 14:08:18
  9. avatar
    [11] enka1 [*]

    Díky kucíííííSml16Sml72

    superkarma: 0 25.07.2014, 11:49:21
  10. avatar
    [10] LudPa [*]

    k těm komentářům už ani není co dodatSml67

    superkarma: 0 25.07.2014, 11:31:16
  11. avatar
    [9] kobližka [*]

    Asi chlap na správném místě.Držím mu palce,aby mu ten zápal vydržel Sml67

    superkarma: 0 25.07.2014, 09:24:58
  12. avatar
    [8] buldok [*]

    Záchranáři jsou něco jako andělé strážní.

    superkarma: 0 25.07.2014, 09:22:10
  13. [7] dadma [*]

    Před těmito lidmi smekám je to těžké povolání.

    Zrovna tak před policisty a hasiči.Již kolikrát jsem si říkala,že by měli zrušit ty jejich odchodné a výsluhy (my když jdeme do důchodu ,tak také nic takového nemáme) a kolikrát odcházejí zkorumpovaní policisté raději sami a pak berou do konce života výsluhy.Myslím, že by měly pořádně zaplatit právě takovéto chlapi v činné službě.Když chodí do práce ,tak ať tito lidé mají pořádný plat a to se týká i záchranářů.

    Věřím, že právě tuto práci hodně lidí nedělá pro peníze,ale tak jak říká pan Michal ,že si plní dětský sen.Ale přesto si myslím to co jsem napsala výše.

    superkarma: 0 25.07.2014, 08:52:56
  14. avatar
    [6] Milala [*]

    Já jsem si říkala,co je to za herce,který hraje toho záchranáře v Ordinaci a on je to opravdu záchranářSml30

    superkarma: 0 25.07.2014, 08:16:16
  15. [5] ruzka [*]

    naprosto souhlasím se vším,co tu bylo řečeno

    superkarma: 0 25.07.2014, 07:17:47
  16. [4] telelot [*]

    glady — #2 určitě!! Ovšem, když se jim něco stane, tak je asi těžko přiveze "letecký speciál"... a rodiny nejspíš nedostanou miliónové odškodné....Sml57

    superkarma: 0 25.07.2014, 06:40:39
  17. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    Ano i pro mne to jsou hrdinové a když slyším, jak je lidi napadají, mlátí je Sml31 , za co? Za to, že zachraňuji lidské životy Sml15. Jich by si měl každý člověk vážit Sml67

    superkarma: 0 25.07.2014, 05:51:23
  18. avatar
    [2] glady [*]

    Práce záchranářů se moc vážím. Nechci aby to znělo pateticky, ale to jsou ti praví "hrdinové všedního dne"Sml67Sml67Sml67Sml67

    1. na komentář reaguje telelot — #4
    superkarma: 0 25.07.2014, 05:41:35
  19. avatar
    [1] gerda [*]

    Záchranářů si velice vážím a nikdy nepochopím útoky na ně. Myslím ty likvidační, špatná nálada se pochopit dá.

    superkarma: 0 25.07.2014, 05:13:33

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme