Reklama


Říká se, že začátky bývají těžké. A leckdy je to pravda. Tak třeba takový Přemysl Otakar I., ten to musel vědět dobře. Přesně před 795 lety (pokud tedy zase špatně nepočítám), zkrátka roku 1212, 26. září, zahájil éru dědičného kralování zemím Koruny české – toho dne mu totiž relativně čerstvě zvolený říšský král Fridrich II. Štaufský v Basileji potvrdil takzvanou Zlatou bulou sicilskou (to podle zlaté pečeti Sicílie, kterou byla zpečetěna) souhrn výsad, udělených předchozími římskými panovníky, i těch jaksi samovolně vzniklých.

Knížectví české tak bylo definitivně uznáno dědičným královstvím (dříve ho jako takové uznal už papež Inocenc III.), králové získali právo investitury pražských a olomouckých biskupů a především byla potvrzena nedělitelnost českého království. Byl to svým způsobem vrchol politického a panovnického úsilí Přemyslova, začátek slávy království, ale zároveň také počátek dalších problémů – například boje o nezávislost české církve na světské vládě.

Začátky zkrátka bývají těžké, pokračovat a vydržet také není nic snadného a dotáhnout započaté do konce, to je panečku dřina! Máme my to ale náročný život na tom světě :-).

Co byste třeba řekla takovémuhle bydlení do začátku? Nevyřešilo by problém řady bezdomovců? Kdepak papírové krabice nebo ubytovny – pěkný malý byteček, tak akorát pro mladý pár – finančně dostupné soukromí :).

 

 

A co Vy, ženy-in? Vzpomenete si na nějaké svoje začátky? Jaké byly? Těžké nebo snadné? Patříte k těm, co začínají neochotně a po dlouhém přemýšlení, nebo naopak k těm, co věčně začínají a obtížně dotahují věci do konce?

Napište mi o svých začátcích na redakce@zena-in.cz! Autorku nejlepšího příspěvku čeká zajímavá cena!