Někdy cesta k bylinkám nemívá na růžích ustláno, ale když se překoná počáteční hořkost, vznikne láska na celý život. O tom se přesvědčila čtenářka s nickem monkee

Dobrý den přeji všem.

Jak to bylo se mnou a bylinkami?

První setkání - přímo tragické, nejhorší možná varianta. Urologický čaj!

Pak dlouho nic.

Jako gravidní jsem onemocněla a jediná možnost léčení byly bylinky (čaje), naštěstí průduškové. A to byla ta cestička, kterou jsem se dostala do dříve netušené oblasti. Bylinky se dají nejen pít, ale i jíst. První doma zakotvila pažitka a máta. To jsem si ještě myslela, že nic víc se na panelákovém balkoně pěstovat nedá. Ale není nic jednoduššího, než zasít nebo zasadit každé další jaro nějakou novou bylinku, a záhy se z toho stane vášeň. Řeřichu jsem mívala na okně i v zimě, jen jsem musela trpělivě odrážet útoky rodiny, ona jim totiž smrděla. Do bazalky jsem se zamilovala přímo bezhlavě. Nejnovější (letošní) sortiment: rukola, zázvor , lichořeřišnice.

Každé jaro moje první vyjížďka na kole míří za medvědím česnekem. Letos jsem zvládla i pesto.

Na průduškové potíže už mnoho let využívám speciální bylinkovou směs a tymiánový krém. Chilli, ač není opravdovou bylinkou, pomáhá se zažíváním. Postupem let jsem sbírala informace jak od zkušenějších lidí, tak z časopisů, od lékaře homeopata, z knih a posléze i z internetu. Díky bylinkám prakticky nenavštěvuju obvoďáka.

Pro potěchu oka posílám pár fotek.

chli

chilli v květu

chil

chilli - úroda

n

krásně modrý květ brutnáku

b

voňavá bazalka

monkee

Milá monkee, díky za pěkné povídání a fotky.

Text nebyl redakčně upraven

Reklama