Novinky

Začalo to narozeninami

píše ve svém příspěvku naše čtenářka s nickem Lenig. První impuls přišel od ní, když pozvala své kolegyně z práce na narozeniny. Později se setkávání stala tradicí, i když se Lenig odstěhovala do jiného města.

Milé žínky a milá redakce! Babinec, ANO, to slovo znám a používám. Tedy hlavně dříve, dokud jsem bydlela v Liberci.

Ještě před revolucí jsem pracovala na jedné Základní škole. Měli jsme tam docela dobrou partu kolektivu, ale když nastala sametová revoluce, najednou jsme zjsitili, že je mezi námi hodně těch, co rychle převlékali kabáty. A tak se náš dobrý kolektiv rozdělil na dvě skupiny. V jedné jsme byli my, co jsme zůstali i po těch velkých změnách stále stejní. A také jsme to byli my, kdo se začal občas po práci scházet někde mimo školu. 

Vlastně jsem s tím začala já. Odešla jsem na mateřskou dovolenou a v polovině září slavila 30. narozeniny. A tak jsem tu naši skupinku pozvala k nám domů. Na to, abych jela z předměstí za přáteli do Liberce, jsem měla doma mrňouska. Pozvala jsem k nám asi 16 lidí, z toho 2 muže. Bydleli jsme v rodinném domě, tak jsem si to mohla dovolit. Pokud se pamatuju, tak v tom roce 1991 jich k nám dorazilo 14. A primově jsme oslavili narozeniny.

Potom jsme se již zvali vzájemně, když někdo měl svátek nebo narozky. A to buď někam do restaurace nebo domů, to jak se to komu hodilo. Když jsme se sešli v restauraci, jídlo si každý zaplatil sám a pití oslavenec. Někdy byli třeba dva po sobě, takže jsme se sešli jednou a ti dva se podělili o placení.

Postupně ale někteří odpadávali, jeden kolega se odstěhoval, šel ředitelovat do menšího města u hranic. Někdo měl malé dítě atd. Ale stále, až do mého odstěhování se v roce 2010 na západ Čech, jsme se scházely ještě zhruba 4-6 kamarádek.  Už to bylo  třeba jen 3-4 x v roce. Daly jsme si čaj nebo kávu, pokecaly a šly domů. Nebo u kamarádky na zahradě jsme opekly buřtíky..

Od mého přestěhování mi holky občas písnout mejla: „Leni, kdy dorazíš, co ses odstěhovala, tak se už nevídáme!“. A tak, když jedu do Liberce, snažíme se udělat srazík.

Posílám foto z října 2010, kdy jsme se viděly naposledy před stěhováním. A moc se těším, až zase pojedeme za tátou a já se s naším „babincem“ uvidím.

lenig

A také pár fotek z dob minulých, viděla jsem tam datum 2001 (pod zahradním stanem), z jednoho srazu je fotka, kdy jsem měla 40 let (zaří 2001) a pak je ještě jedna fotka ze zahrady od kamarádky, která již vloni oslavila 70. narozeniny. A jedna z našich přítelkyň již mezi námi není, odešla ve věku 89 let - na hromadné fotce zcela vlevo.

babinec

Naše babince bývaly pěkné a ráda na ně vzpomínám.

Přeji všem krásný den a taky prima kamarádky.

Lenig

Milá Lenig, díky za pěkný příspěvek a za fotky. Je z nich vidět, že jste dobrá parta a že se máte rády

Text nebyl redakčně upraven

A co vy, milé ženy-in, napíšete nám také o svých kamarádkách, nebo kamarádce? Máte nějakou spřízněnou duši, či duše, se kterými se ráda vidíte? Jak jste se daly dohromady? Jak se znáte dlouho, a co vás spojuje? Jak často se scházíte?

Dokážete si představit, že byste neměla kamarádku, či kamarádky? Jste žena splečenská a ráda si popovídáte s ostatními ženami, nebo taková setkávání moc nevyhledáváte?

Napište nám. Na vaše příspěvky se moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz

   
12.02.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [2] onohlo [*]

    pěkný článek

    superkarma: 0 20.03.2013, 11:59:30
  2. [1] Ivushka12 [*]

    Také jsme dělávali takové mejdánky....dneska asi není čas a to je škoda!

    superkarma: 0 13.02.2013, 07:10:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme