Reklama

car

Může být v rubrice „cestování“ text o necestování? No, jestli nemůže, tak se omlouvám, ale kde jinde...

Lze napsat článek o ničem?

Vyhodnotila jsem, že když mohou politici hodiny o ničem hovořit, a přesto sklidit obdiv, povím vám, jak jsem už dvakrát měla cestovat, a necestovala.

A dokonce skromně neočekávám Pulitzerovu cenu.

V rámci projektu „pozvěte Ženu-in k vám“ jsem s radostí jako jednu z četných přijala pozvánku od Žabiny do Sušice.

I naplánovala jsem si výlet za milou čtenářkou a legendami vztahujícími se k tomuto  městu na minulý víkend. Dříve, než jsem stihla Žabině svůj plán oznámit i s přibližným časem „přistání“, přistála na mně choroba.

Omluvila jsem se svému nadřízenému, že plánovanou reportáž odkládám, a Žabině jsem to ani neřekla.

Odložila jsem cestování na středu.

Zdráva a plna elánu i očekávání jsem se v neděli chystala konečně oblažit Žabinu zprávou o svém příjezdu. Zmermomocnila jsem dokonce svou nejstarší dceru, aby mi byla doprovodem na cestu, abych nejela tak sama.

Snad zásahem vlivných duchů Sušických jsem na dálnici do Prahy v pondělí vysypala automobil, doma odrovnala odpad a navíc mi moje mladší dcera připravila nemalý problém se svým zdravotním stavem.

Následovala obligátní omluva nadřízenému. Byl rozladěný.

„Co chceš napsat do rubriky cestování, když necestuješ, kam máš?“ pravil.

No, tohle. Alespoň je to pravda.

Určitě to vyjde – už se Sušice a Žabiny nemůžu dočkat, ale stejně, kdyby to jen trochu šlo, úplně nejjistější by bylo, kdybys, Žabino, i se Sušicí přijela do Prahy. :-)))