Jeden okamžik nám může změnit celý život. Pro někoho okřídlená fráze, pro Kateřinu (20) tvrdá realita. Jen pár vteřin stačilo k tomu, aby se jí zhroutil svět.

Před rokem se s kamarádkou vracely z oslavy a ona řídila. Už se jí ale klížily oči. Aby také ne, ve tři hodiny ráno. Jenže ačkoli dělala vše pro to, aby dojely domů v pořádku, pár kilometrů od cíle usnula. Zatímco ona vyvázla jen s pár zlomeninami, její kamarádka nepřežila.

ženaOd soudu sice odešla s podmínkou, ale odpykává si mnohem větší trest. „Kdo to nezažil, vůbec si nedovede představit, jak hrozné to je. Týdny po nehodě jsem vůbec nevycházela z domu a s nikým nemluvila. Ve dne mě trápily neskutečné výčitky, v noci mě budily hrozné sny. Docházela za mnou psycholožka, která mi moc pomohla. Bez ní bych to vůbec nezvládala. Byla navíc jediná, kdo mě neodsuzoval. Tedy ne že bych si to od ostatních nezasloužila. Své viny jsem si moc dobře vědoma, to mi věřte,“ svěřuje se Kateřina, která se podpory nedočkala ani od svých nejbližších.

Že mě nenávidí rodiče mojí kamarádky, to mě vůbec nepřekvapilo. Mají právo na to, dělat mi všemožné naschvály a pomlouvat, zabila jsem jim dceru. Ale že mě nepodrží ani moji rodiče… Dávají mi neustále najevo, jak moc jsem je zklamala. Při každé příležitosti mi to nezapomenou, třeba jen náznakem, připomenout. Jako bych na to já sama nemyslela každý den,“ říká Kateřina s tím, že v jejich malém městě už nemůže žít.

„Odstěhovat se a utéct od toho všeho, po tom toužím už od začátku. Jen tak nebudu mít denně na očích, co se stalo. Jenže to pro mě znamená, že musím nechat školy. Nezvládla bych při ní pracovat, abych mohla platit nájem. A tak teď zvažuji, co je pro mě menší zlo,“ dodává mladá žena s tím, že na misce vah zatím převažuje touha spálit za sebou všechny mosty.

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také:

Reklama