Jindra je mužský, který je na dvě věci. Na ozdobu a na nic. Už když s ním začala Adéla chodit, kamarádky ji varovaly, že se o něm říká, že je líný jak veš a nic neumí. Ale láska je slepá a leccos se v ní odpustí.

Že je Jindra líný jako veš, zjistila Adéla výrazněji před sedmi lety při prvních společných Vánocích, kdy čekala první dítě. Nebylo jí dobře, ale Jindra se jen válel u televize s ovladačem v ruce, nebo seděl u počítače. Nakonec jí se vším přijela pomoct její maminka.

kapr

Přečtěte si také:

„Adélko, měli byste si to ujasnit už na začátku, přijdou děti a staneš se otrokem celé domácnosti,“ radila jí hned na začátku maminka.
A děti přišly. Po prvním hned druhé a před půl rokem třetí. Adéla se má co ohánět i během roku, natož před Vánocemi, ale nedá jí to. Už z domu od rodičů je zvyklá mít byt uklizený a nazdobený, všechno hezky nachystáno, nakoupeno, navařeno, upečeno. Jenže tam se předvánočním úklidu vždycky podíleli všichni dohromady.
Ve své vlastní domácnosti dělá všechno sama. Jindra se stále vymlouvá, jak je utahaný z práce, že si chce odpočinout alespoň o Vánocích a ona že má s dětmi doma odpočinek po celý rok.
„Jaký odpočinek? Jen si to zkus být doma se třemi dětmi.“
„Před Vánocemi bys mi mohl trochu pomoct. A zabiješ aspoň toho kapra, když už nic?“
„Ne, kapra zabít neumím.“

Jindra pracuje ve skladu autodílů a tolik se tam zase nepředře. I v práci říkají, že než něco vydá, tak by si to člověk dřív vyrobil.
Pak přijde domů, lehne na gauč, ovladač do ruky, a dejte mi všichni pokoj. I děti.

Letos před Vánoci si Adéla řekla, že už toho má dost, že se na všechno vykašle, a pak dostala nápad.
Byť se svojí tchyní moc dobře nevychází, pozve ji letos na Vánoce, ať vidí, jak to u nich doma chodí. A pozvala ji už týden před Vánocemi.
Než se měla objevit ve dveřích, Adéla si vzala ovladač a lehla si k televizi nebo šla s dětmi na procházku.
„Adélko, má přijet máma, ty nebudeš nic chystat?“
„A co jako?“
„Vždyť ještě nemáš všechno hotovo.“
„Já? Snad my, ne?“
„Ale mamka má přijet už zítra.“

„No ať přijede, vždyť je zvaná.“

Před mamkou je Jindra malý pán, beze slova se chopil předvánočního úklidu, dokonce i kapra poprvé zabil a naporcoval. (předtím poprosila Adéla vždycky souseda, ale jak by to před maminkou vypadalo :)

„Tak se na něj, na pacholka, musí, že jsi na to nepřišla dřív,“ smála se kamarádka.
„Ale stojí ti ta dlouhá návštěva tchyně za to?“
„To se uvidí. Určitě se jí ale konečně zeptám na to, jestli byl její Jindříšek takhle líný už od narození.“

Reklama