Přemýšlela jste někdy nad brutalitou našich dětí? Dneska nadáváme na násilí v televizi, na krvavé počítačové hry, na nezodpovědné rodiče, ale... Za všechno může Karkulka, respektive staré pohádky vůbec.

Ano, vždycky je sice zachován princip, tedy alespoň u pohádek pro nejmenší, že dobro zvítězí nad zlem. Jenže cesta k tomu vítězství je často neuvěřitelně brutální. Je to asi půl na půl, jen si to vezměte...

Červená Karkulka: Vlkovi zašijí do břicha kameny, nakonec spadne do studny.

Perníková chaloupka: Ježibaba skončí v troubě.

O Budulínkovi: Liška i s liščaty je lapena do pytle, následuje výprask.

Princ Bajaja: Drak přijde o hlavy.

Dítě s větší dávkou představivosti musí přece notně nabýt dojmu, že svět je neuvěřitelně drsný a krutý. Že se vyplatí člověka nejdřív praštit a potom se ho zeptat, jestli se k vám náhodou nenapřahoval, protože vám chtěl z těch schodů pomoci.

Myslíte, že mají některé naše tradiční pohádky špatný vliv na malé děti? Nemyslíte si, že tady vzniká problém, který se pak dále rozvíjí u sledování krváků v televizi a brutálních počítačových her?

Reklama