Bulvár

„Za svůj nízký plat jsem dnes neskutečně vděčná,“ svěřuje se Olina

V profesním životě toužíme po povýšení, benefitech a vyšší odměně. Olina (42) měla ale opačný požadavek. Netušila přitom, jak moc složité pro ni, vrcholovou manažerku, bude získat obyčejnou manuální práci.

„Své kariéře jsem věnovala všechno. Ani nevím, jak jsem se v tom zápřahu stihla vdát a mít dvě děti. Však se o ně také ve velké míře staral manžel, protože já byla finanční tahoun rodiny. Brzy jsem se totiž propracovala až na vrchol, do vedení velmi úspěšného podniku. A podle toho také vypadal i můj plat. Jenže ten byl samozřejmě vykoupen hodinami a hodinami tvrdé práce. Na přesčasy se u nás nikdy nehrálo, a tak jsem ve své luxusní kanceláři trávila někdy i čtrnáct hodin denně. Nestěžuji si, práce mě bavila. Ale stále častěji mě mrzelo, že je to na úkor času stráveného s rodinou,“ svěřuje se Olina, která si proto jednoho dne řekla dost. A dala výpověď.

Začnu znovu a jinak!

Nešlo o nějaký jeden konkrétní impuls, jak to tak bývá. Asi se to všechno prostě jen nakupilo. Málo času na rodinu, věčný stres a přepracovanost… Na všem jsme se předem dohodli s manželem. S penězi nebyl problém, nemáme dluhy a na řadu let jsme i slušně zajištěni. Zádrhel se objevil někde jinde. Nečekala jsem, že bude tak náročné najít si obyčejnou práci, v níž se budu živit rukama. Přitom mi na výši odměny vůbec nezáleželo,“ vzpomíná na dobu, kdy obcházela potenciální zaměstnavatele.

cake

Byla jsem nezaměstnatelná

„Všude na mě koukali jako na blázna. A radili mi, ať to všechno ještě promyslím. Že by byla škoda, kdyby se tak schopná manažerka zahrabala někde v obchodě, ve skladu, nebo u zvířat. Marně jsem jim vysvětlovala, že po ničem jiném netoužím. A slibovala, že se jim skutečně nehodlám montovat do fungování podniku. I z konkurence totiž měli někteří obavy,“ krčí rameny Olina, na kterou se přece jen usmálo štěstí.

Práce přišla až ze známosti

„Tchán mé známé má v našem městě malou cukrárnu a zrovna tam hledal pracovní sílu. No a ona si na mě vzpomněla. Sice na to nemám školu, ale ona ví, že pečení dortů a sladkostí je mou velkou vášní. Právě tím jsem si vždy kompenzovala své pracovní vytížení a rozdávala výsledky svého odreagování se po známých. Rodině už totiž sladké lezlo i ušima. A tak mi dali šanci, za což jsem jim už rok vděčná. Všechno jsem se naučila a dnes by nikdo ze zákazníků neřekl, že jsem ještě před časem šéfovala velké firmě,“ směje se a rychle dodává, že za tu dobu svého rozhodnutí ani jednou nezalitovala: „Je to báječné! Chodím domů s čistou hlavou a připadám si neskutečně svobodná!“

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také:

   
14.11.2016 - Příběhy - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. [22] zzandaa [*]

    risina — #16To vysvětlujte zaměstnavatelům. Nejednou mi řekli, proč se s vysokou školou hlásím na středoškolskou pozici. No proč. Bo na vysokoškolskou pozici chtějí x let praxe... Jednou vyšel krásný článek v novinách, že vysokoškolačky zatajují titul. Proč asi.

    superkarma: 0 14.11.2016, 19:59:20
  2. [21] KARLA KREPELKOVA [*]

    Ja mam super vzpominky na mou praci.Jsem uz nekolik roku v duchodu a stale myslim co a jak jsem delala.Nebyla jsem zadna manazerka,ale vyucena prodavacka.15 let jsem tuto praci delala za smesny peniz.Pak semi naskytla prace v hutnim prumaslu.Napred na jednu smenu a nakonec na tri smeny.Nekdo si rekne je pitoma,ale bylo to deset let senzacni prace.V obchode 6 zenskych,stale se neco resilo,neshody,zvlast kdyz jsem delala vedouci nakupniho strediska.V zelezarnach se samymi chlapy,bez stresu a zaplat,ktery nenosil ani manzel kdyz jezdil jako kamionak.Pak jsem podnikala,ale prisla nemoc a invalidni duchod.Ted jsem opravdu uz duchodkyne na plny uvazek. Mam tri deti,7 vnoucat a 1 pravnouce.

    Zdravim vsechny zeny spokojene i nespokojene babca Kaja

    superkarma: 1 14.11.2016, 17:54:14
  3. avatar
    [20] Janki [*]

    Než začnu cokoliv psát, řeknu, že momentálně jsem již dlouhou dobu doma z vážných zdravotních problémů, čeká mě operace a to vše má souvislost i s mou prací. Nejsem sice vrcholová manažérka, ale též pracuji s lidmi, v "teplé kanceláři". Do práce jezdím brzy ráno a vracím se večer. A většinou se nezastavím, stále něco řeším, připravuji, lítám atd. Náš kolektiv se skládá přavážně z žen a někdy je to fakt náročné. Jejich neustálé intriky a hádky, které mezi sebou mají, mně berou energii. Když večer přijedu domů, jsem naprosto vycucaná. Kdybych byla finančně zajištěná tak jako Olina z článku, taky bych odešla. Někam, kde je menší kolektiv, někam, kde by byl klid. Rozhodně ne za kasu do Lidlu apod., to je dle mého názoru neskutečná pakárna, celý den poslouchat to pípání..., ty ženské tam lituji. Ono je to těžké, všude je něco, ale já pracovala dlouhá léta i fyzicky a myslím, že svým způsobem jsem byla šťasnější.

    superkarma: 0 14.11.2016, 14:36:19
  4. [19] Alebi [*]

    Eva_CZ — #13Přesně to mě taky napadlo, kde ta paní při tom hrozném vytížení vzala čas na pečení? Proč se raději nevěnovala dětem? Je vidět, že tyto příběhy jsou vymyšlené. a ještě něco k té super práci v cukrárně- já taky dělám v cukrárně, a je to pěkná dřina, fyzická i psychická, no že bych chodila domů s čistou hlavou to fakt nehrozí.

    superkarma: 4 14.11.2016, 14:18:22
  5. avatar
    [18] Pentlička [*]

    risina — #16 Není to o platu, ale o tom, že jsem s VŠ byla na prodavačku v knihkupectví, kam jsem se hlásila "převzdělaná", báli se asi, že by to pro mě byla jen přestupní stanice a utekla bych jim.

    superkarma: 5 14.11.2016, 13:52:29
  6. [17] Nikar [*]

    risina — #16takto by to být mělo, bohužel v praxi to tak nefunguje Sml23

    superkarma: 0 14.11.2016, 13:32:14
  7. avatar
    [16] risina [*]

    Nikar — #6 Pentlička — #7 To je omyl řady lidí a zřejmě i personalistů, že člověk musí placen podl evzdělání. Platí se podle pracovní pozice, takže pokud někdo dělá asistenta pedagoga, na kterého stačí maturita a rekvalifikační kurz, je placen jako asistent, i kdyby měl 4 vysoké školy.

    1. na komentář reaguje Nikar — #17
    2. na komentář reaguje Pentlička — #18
    3. na komentář reaguje zzandaa — #22
    superkarma: 0 14.11.2016, 13:20:11
  8. avatar
    [15] Myškomedvídek [*]

    Sml80

    superkarma: 0 14.11.2016, 11:40:17
  9. avatar
    [14] OlgaMarie [*]

    Že by syndrom vyhaslosti?

    superkarma: 0 14.11.2016, 11:24:38
  10. avatar
    [13] Eva_CZ [*]

    Hodiny a hodiny tvrde prace v luxusni kancelari - a kde ta baba teda brala cas na peceni dortu, kterymi prekrmila svou rodinu a jeste pul mesta? Sml14Sml6

    My tady fakt cteme otresny hovadiny!

    1. na komentář reaguje Alebi — #19
    superkarma: 4 14.11.2016, 11:09:34
  11. [12] V19 [*]

    Keď firma, kde som pracovala skončila v konkurze, pri hľadaní práce na pozíciu upratovačka alebo skladníčka som sa stretla aj s takýmto postojom - nemáte primerané vzdelanie.... moje stredoškolské vzdelanie s maturitou nepovažovali za primerané Sml52

    superkarma: 2 14.11.2016, 09:24:13
  12. avatar
    [11] denkas [*]

    A při tak velké pracovním vytížení měla čas píct sladkosti? Jestě pro cizí! Že teda ten čas nevyužívala pro děti Sml80

    superkarma: 6 14.11.2016, 09:16:47
  13. [10] Andreadornova [*]

    Hlavně že jí práce baví Sml67

    superkarma: 1 14.11.2016, 09:01:48
  14. [9] Rikina [*]

    No a pak taky trošku pochybuju o té idylce v cukrárně. Sml80 Kdysi jsem byla zaměstnána u soukromníka v jeho malém obchůdku. Musela jsem tam být od sedmi ráno do sedmi večer, včetně sobot, a dělala jsem tam skladnici, prodavačku, účetní, uklízečku a dutou vrbu manželce pana šéfa, která mi tam chodila vysedávat, pít kafe a brblat, jak má těžkej život jako manželka živnostníka. Vydávala jsem materiál zaměstnancům, kteří jezdili do terénu, tahala z nich doklady o hotových zakázkách, diskutovala s nima o jejich vejplatě, která se jim každý měsíc zdála menší, než by zasluhovali, a když pan šéf nestíhal, jezdila jsem místo něj do firem dělat jim tam školení o bezpečnosti práce. To celé za minimální mzdu. Po třech měsících zkušební doby jsem s tím praštila a šla do velké nadnárodní firmy, nechat se radši vykořisťovat korporátem, než tohleto u živnostníka. Takže na nějakou havaj v cukrárně po osobních zkušenostech moc nevěřím. Kolem cukrárny ostatně chodím na vlak - ráno v půl sedmé tam holky už jsou a makají, večer v devět teprve stahujou roletu a jdou domů. Sml80

    superkarma: 7 14.11.2016, 08:45:27
  15. avatar
    [8] RenataMor [*]

    Sml24

    superkarma: 0 14.11.2016, 08:23:27
  16. avatar
    [7] Pentlička [*]

    Rikina — #2 Já když jsem hledala práci, tak v některých z nich byl můj VŠ titul taky na překážku, a to jsem nebyla vrcholná manažerka. Ale je fakt, že jsem nehledala práci na kase. Tam pracovala moje dcera Ing. 4 měsíce po absolutoriu, když nemohla sehnat práci. Takže tam práci sehnat lze, ale je to pakárna a pochybuju, že by ji paní manažerka chtěla dělat. Práci v obchodě si spíš představovala jako v nějakém módním butiku, bych řekla.

    1. na komentář reaguje risina — #16
    superkarma: 5 14.11.2016, 08:18:33
  17. [6] Nikar [*]

    Ono to až tak mimořádné není, zaměstnanci chtějí "obyčejné" lidi bez titulů....jeden příklad, naše školka sháněla asistenta, ale dlouho nemohla najít, ne, že by nebyly zájemci, ale hodně jich mělo "vysoké" vzdělání a ty by nezaplatila a tak je prostě přijmout nemohla. Ne, že by nechtěla, ale tak to je prostě dané zezhora, na tuto pracovní pozici pouze člověka s takovým a makovým vzděláním a zkušenostmi....K článku, no, ono je rozdíl jít dělat ke známé do cukrárny, nebo třeba od nevidím do nevidím uklízet v nemocnice, kde tě všichni buzerujou a stěží máš za dobře odvedenou práci (navíc, i namáhavou, kde uklízíš i tři oddělení místo jednoho, neboť nejsou lidi) 9.800,- čistého. A ještě jedna věc, paní chtěla dělat do skladu, obchodu....to je sice hezké, ale přeci studovala, tak když "zabere" místo nevystudovaným, kam mají jít ti? O její původní místo se asi těžko mohou ucházet, ne?

    1. na komentář reaguje risina — #16
    superkarma: 7 14.11.2016, 08:17:37
  18. [5] bobani [*]

    jak všude věděli že byla vrcholová manažerka ? a jaká to náhoda , že pečení sladkostí je její velkou vášní !

    superkarma: 0 14.11.2016, 08:09:47
  19. [4] Rikina [*]

    kantor10 — #3 Píše se tam - v obchodě, ve skladu,nebo u zvířat. Sml80

    superkarma: 0 14.11.2016, 07:59:04
  20. [3] kantor10 [*]

    Rikina — #2nevím,jestli práce v Lídlu je to co hledala.

    1. na komentář reaguje Rikina — #4
    superkarma: 1 14.11.2016, 07:51:24
  21. [2] Rikina [*]

    Každou chvíli je tady příběh nějaké té "vrcholové manažerky", co obětuje osobní život a sedí 14 hodin v kanceláři, ptám se, kde se tyhle dámy berou, když - podle jiných článků zde i jinde - jsou přece ženy diskriminovány, nedostanou slušnou práci, natož pak vedoucí funkce, a i kdyby náhodou nějaká jo, tak má i pak nižší plat než muži, takže se chudinka málem neuživí? Sml80 A tahle rovnou živila celou rodinu. Sml57 Bez dluhů a zajištění jsou prý na léta dopředu. Tak já nevím, Karle. A že by byla nezaměstnatelná? Na každém rohu je oranžovej kioskek Amazonu, tam vezmou každýho. Na každém lidlu, kaufu, penny atd. visí cedule jak hrom, že shání prodavačky. Každou chvíli mám ve schránce letáček typu "pojďte makat k nám, budeme vás vozit do práce i domů a dostanete benefity". Takže aby rok nezavadila o práci schopná manažerka? Sml80 Vskutku podivné.

    1. na komentář reaguje kantor10 — #3
    2. na komentář reaguje Pentlička — #7
    superkarma: 3 14.11.2016, 07:30:18
  22. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Stastna to zena. Sml28

    superkarma: 0 14.11.2016, 06:53:56

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme