Bulvár

Za přízeň publika jsem vděčný

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou letos již pošesté otevře brány pro milovníky pěveckého umění z České republiky a ze sousedních zemí. Už od dob hraběte Jana Adama z Qustenberka, v 18. století, se v prostorách zámku a zahrad provozovaly hojně opery, oratoria, kantáty, loutkové divadlo. Letním hudebním festivalem se navrací do malebného prostředí jižní Moravy rušný kulturní život s pravidelnými večerními koncertními a operními produkcemi. Slovenský tenorista Peter Dvorský, patron hudební přehlídky přitahující každoročně nové festivalové tváře, přizval na koncertní pódia vzácné hosty ze zahraničí i z tuzemska, kteří budou zpívat ve spolupráci s našimi předními orchestrálními a sborovými tělesy. Letos popáté (s výjimkou druhého ročníku) se opět ujme role pedagoga Mistrovských pěveckých kurzů. Nejenom o zpěvu a učení je náš rozhovor.

Po mnoho desítek let vás řadí odborný tisk i zájem publika k nejslavnějším tenorům dneška - k Pavarottimu, Carrerasovi a Domingovi. Jaký je váš vztah k nim?

Když jsem před lety dominoval v La Scale v Pucciniho a Verdiho operách a i ohlasy kritiky byly příznivé, tehdy mě slyšel i veliký Pavarotti a označil mě za svého nástupce. Od těch dob se můj vztah s ním i Carrerasem a Domingem změnil na neoficiální přátelství a každé mé setkání s nimi je nesmírně milé a bezprostřední. Jsou lety společného zpívání již sehranou trojkou a já si jich velmi vážím. Vystupoval jsem s každým z nich na jevišti, jako host jejich benefičních koncertů. Jsou to velcí umělci a skuteční dobří lidé.

Jste veřejností přijímán jako slavná operní hvězda. Co pro vás znamená sláva?

Slávu nedělá umělec sám, ale okolí - publikum a média. On zazpíval a jeho část večera tím skončila. Když jeho vystoupení vyvolá zpětnou vazbu v podobě potlesku a uznání, je to fajn, ale není možné s tím počítat. Jsem za přízeň publika velmi vděčný a vnímám ji, ale o mnoho intezivněji prožívám situaci před vystoupením. Každým dalším představením se mě zmocňuje pocit napětí, abych nezklamal ty, co přišli. S vědomím plným závazků, že jsem už lidem něco odevzdal, vstupuji na jeviště a toužím opět dát maximum. Italové tento stav nazývají tréma, sportovci mluví o traumatu vysoko nastavené laťky a touze ji neustále překonávat. Já to cítím jako odpovědnost k sobě samotnému a svým posluchačům, kterou můžu vysvětlit slovy: chci, a proto musím. Jenom přirozený soulad těchto dvou slov přináší profesionalitu.

V pražských operních domech stále více hostují pěvci z ciziny. Co soudíte o názoru, že v Čechách je v současnosti absence dobrých domácích hlasů?

Praha, kterou považuji za jedno z nejkrásnějších měst na světě, se svojí nesmírně bohatou hudební tradicí a výborným vnímavým publikem by si v tomto směru zasloužila víc. Po tak fantastických zjevech, jakými byli Destinová, Mařák, Burian, Haken, Přibyl, Žídek, jakoby české pěvecké umění ztratilo kontinuitu. Veliký talent se rodí jednou za dlouhý čas a je důležité jej podchytit kvalitním školením.

Operní projekty v prestižních koncertních síních a operních domech jsou kromě uměleckých i otázkou velkého byznysu. Jaký je váš názor na obchod s uměním a jaké místo v něm sehrávají mecenáši?

Přijmout fakt, že umění je něco, do čeho je vložen talent, energie, čas a soustavná práce a že je to hodnota, za kterou by se mělo zaplatit, bude nutné i v našich podmínkách. Zpěvák jako tvůrce této hodnoty je osloven operním domem a je mu nabídnut honorář. Zde se dostáváme k finančnímu přepočtu požadovaných uměleckých hodnot, což může někoho urážet, ale skutečnému umění to ublížit nemůže. V našich slovenských a českých podmínkách, ale nejenom u nás, se umělecké instituce neustále vypořádávají s ekonomickými problémy. Málokde stát v plné míře podporuje umělecké projekty. (Jednou z výjimek je sousední Rakousko.) A tak přicházejí ke slovu mecenáši. Skutečností však je, že tito dávají přednost spíš sportu, kde jejich podporu může vnímat veliké množství diváků. Též poměr mezi honorářem např. světového tenisty a špičkového interpreta vážné hudby "v té samé kvalitativní třídě" je nepoměřitelný. Operní umění je záležitostí výběrovou, ale okruh operních fanoušků je chválabohu stabilní co do počtu i do úrovně.

Žijeme v době, kdy vznikají nové hudební tvary a jejich základem není  vždy žánrová jednoznačnost. Jak se díváte na propojování hudebních žánrů a na účinkování operních hvězd v projektech pop-music?

Jsem i za takovýhle experiment, pokud je účast operního hlasu v populárním aranžmá výsledkem precizního a promyšleného záměru. Já sám jsem byl před časem účastníkem podobného projektu a každá další potencionální spolupráce je podmíněna jedinečností nápadu, ke kterému bych byl přizván. Můj zástoj v něm by musel být efektivní a ne samoúčelný. Bohužel pod název - propojení žánrů - se někdy schovají i aktivity, které jsou zneužitím klasické hudby. Myslím tím různé „zmuzikálnění“ klasických operních titulů. Považuji takové projekty za urážku nejenom skladatele originálu, ale i všech hudbymilovných diváků.

Jako osoba známá jste současně umělcem i člověkem veřejným - svým uměním i charitativní činností apelující na svědomí lidí Již několik let podporujete projekty charitativního charakteru a existuje taky nadace zaštítěna vaším jménem.

Naše nadace HARMONY vznikla v roce 1991 a stará se o děti, které v důsledku onemocnění dětskou mozkovou obrnou mají problémy s pohybovým aparátem. Léčí se Vojtovou metodou, což je cvičení znovuaktivující postižené svalové skupiny. Rehabilitační institut, zřízen a podporován nadací, přijal již několik tisíc postižených dětí. Základem je naučit rodiče důsledně aplikovat cvičení, protože léčba je dlouhodobá a náročná a jenom odpovědný přístup může přinést výsledky.

Peter Dvorský, nar. 25. září 1951 ve městě Partizánské na Slovensku. Kariéru odstartoval na jevišti Slovenského národního divadla v Bratislavě, jehož je dlouholetým členem. Za léta umělecké činnosti vystoupil už na více než šedesáti operních scénách a koncertních pódiích světa. Nechybí mezi nimi newyorská Metropolitní opera, milánská La Scala, vídeňská Staatoper, londýnska Covent Garden a pražské Národní divadlo. Tenorista je vítězem mnoha mezinárodních pěveckých soutěží a na svém kontě má veliké množství profilových desek.

Jaroměřice nad Rokytnou * Šestý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského *7.–21. srpen 2004: Diváci budou moci po šest večerů naslouchat nádherným melodiím ze slavných oper v podání skvělých umělců. Z věhlasných pěvců se představí Peter Dvorský, Richard Novák a Lada Biriucov z Moldávie. Operní hvězda pro zahajovací koncert zůstává překvapením. Milovníci amerických spirituálů a gospelů budou mít jedinečnou příležitost slyšet zpěváka Lee Andrew Davisona. Dějiště festivalu se nově otevře zámecké zahradě ve Vilémově a v Telči, kde vystoupí Moravská filharmonie Olomouc a Český filharmonický sbor Brno s varhanistou Martinem Jakubíčkem. Návštěvníci se mohou těšit na operu Nabucco od Giuseppe Verdiho a na finální Galavečer Evy Urbanové s velkolepým ohňostrojem.                                                                                                    

   
05.08.2004 - Společnost - autor: Mária Uhrinová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme